Dům Emila Škody
| Dům Emila Škody | |
|---|---|
 Dům Emila Škody | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novogotika |
| Architekt | Moritz Hinträger |
| Výstavba | 1866 |
| Přestavba | 70. léta 20. století |
| Materiál | zdivo |
| Současný majitel | Správa veřejného statku města Plzně |
| Poloha | |
| Adresa | Klatovská 348/10 Plzeň 3, Jižní Předměstí 301 00 Plzeň 3, Plzeň-Jižní Předměstí,  Česko |
| Ulice | Klatovská třída a Klatovská |
| Souřadnice | 49°44′38,77″ s. š., 13°22′19,32″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14485/4-4406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Emila Škody (také Vila Voglových či Dům U Práce) je novogotický dům, původně samostatně stojící vila, na prostranství U Práce na adrese Klatovská 348/10, 301 00 na Jižním předměstí, Plzeň 3. Byl vybudován jako rodinné sídlo rodiny Hahnenkammovy, do které se roku 1871 přiženil průmyslník Emil Škoda a se svou manželkou Hermínou se zde usadil.
Dějiny budovy
Výstavba
Roku 1866 nechala Marie Hahnenkammová, vdova po Johannu Hahnenkammovi, majiteli plzeňských domů a povoznictví, vystavět dům na vznikající křižovatce u Ferdinandovy třídy podle návrhu později slavného vídeňského architekta Moritze Hinträgera, rodáka z nedalekých Křimic. Hlavní příjmy rodiny pocházely tehdy především z vaření piva značky Hahnenkekamma.
Emil Škoda
V domě si pronajal kancelář Emil Škoda, novopečený majitel plzeňských strojních závodů - kancelář mu zde díky teprve rostoucí zástavbě umožňovala výhled na továrnu. Díky tomu se seznámil s dcerou Marie Hahnenkammové, Hermínou, a v roce 1871 spolu uzavřeli sňatek. Škoda pomohl vzchopit rodinný podnik a zároveň použil peníze z věna k investicím do Škodových závodů, které díky tomu mohl modernizovat. Tak začal svou veleúspěšnou éru.
Interiér dvoupatrové stavby byl luxusně vybaven a vyzdoben, nacházel se zde Orientální salón se sbírkami koberců z Persie a dalšími exotickými artefakty. Škoda byl nadšeným lovcem, lovecký salónek byl vyzdoben řadou trofejí. Ze západní strany v pozdějších letech přibyla přístavba. Na dvoře se zahradou se nacházely také stáje a garáž.
Emil Škoda zemřel roku 1900, dům roku 1903 odkoupila rodina Fiedlerových a byl nadále pronajímán k bydlení zámožných rodin z Plzně.
Práce Adolfa Loose
V roce 1910 a 1928 upravoval architekt a designér Adolf Loos v domě bytový interiér, poprvé pro dceru majitele domu Steffi Fiedlerovou, poté pro manželský pár Josefa a Štěpánky Voglových (včetně lékařské ordinace).
Po roce 1948
.jpg)
Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla budova zestátněna a vzniklo zde knihkupectví s kontaktním místem poválečného osvětového nakladatelství Práce, s celým názvem Nakladatelství a knihkupecké podniky Revolučního odborového hnutí (ROH). Nakladatelství se soustředilo na vydávání odborné literatury z technické, ekonomické i právní oblasti se zaměřením na odborovou činnost na pracovištích, později vydávalo i beletrii. V 70. letech 20. století byly provedeny stavební úpravy, prodejna zanikla v 90. letech 20. století a budova přešla do majetku Správy veřejného statku města Plzně.
Neoficiální název této křižovatky se vžil do paměti Plzeňanů, a tak blízké zastávky MHD se nyní oficiálně jmenují U Práce.
Architektura stavby
Stavba domu zabrala několik let a byla dokončena ve stylu tudorské gotiky roku 1866 na volném pozemku na vrcholu návrší, nedaleko od jádra města. V centrální ose budovy, kterou tvoří věžovitý portál s dekorativním cimbuřím, se v zadní části nachází centrální schodiště stavby. Objekt se skládá ze suterénu, dvou podlaží a prostoru na vrcholu portálu, v nichž se nacházejí primárně kanceláře s okny do Klatovské a Tylovy ulice, do vnitrobloku. Ten není z Tylovy ulice stavebně uzavřen, což odkazuje na původní samostatnou konstrukci budovy, ke které byly až v pozdějších letech na jižní straně přistavěny domy spoluvytvářející jednu stranu Klatovské ulice.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škodův dům na Wikimedia Commons - Profil na webu Slavné vily
- Loosovy interiéry na webu Plzeňského architektonického manuálu
- Článek o budově (2016)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Byt Voglových, jehož interiér navrhl Adolf Loos. Klatovská 455/12, Plzeň.
Emil Škoda (1839-1900), český inženýr a industrialista.
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: