Dům Truhlářská 8 (Praha)
Dům Truhlářská 8 | |
---|---|
Účel stavby | |
modlitebna a taneční sál | |
Poloha | |
Adresa | Truhlářská 1113/8, Nové Město, Praha 1, Česko |
Ulice | Truhlářská |
Souřadnice | 50°5′23,82″ s. š., 14°25′45,46″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40607/1-2316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům čp. 1113/II v Praze na Novém Městě v Truhlářské ulici č. 8 je památkově chráněný[1] původně gotický dům, přestavěný barokně a klasicistně. Nazýván byl „Na skále“, „Na pískách“ či „dům Ratzenbeckský“.[2]
Historie
Dům vznikl sloučením dvou nebo tří starších domů. V 80. letech 17. století a v první čtvrtině 18. století byl barokně přestavován, zásadní přestavba po roce 1784 souvisí s tím, že dům koupila evangelická církev a taneční sál v prvním patře upravila na modlitebnu pro 300 osob.[2] Dům sloužil prvnímu českému protestantskému sboru na území Prahy po vydání tolerančního patentu, jednalo se o sbor augsburského vyznání. V modlitebně byly dvě řady lavic, za stolem Páně stála nízká kazatelna a po straně byly varhany. V dalších částech domu byly byty pro duchovního a kostelníka.[2] Od roku 1785 využíval modlitebnu i německý protestantský sbor, který v roce 1790 nebo 1791 přesídlil do kostela svatého Michala v Jirchářích. Po Protestantském patentu český sbor získal v roce 1863 kostel U Salvátora, dům v Truhlářské ulici byl pronajat a opět tu vznikl taneční sál. V roce 1905 sbor dům prodal a za získané peníze opravil salvátorský kostel. Ve 20. století byl sál rozdělen příčkami na byty, v nebytových prostorách fungovalo sedlářství, hokynářství či zámečnická dílna,[3] dům se ale dochoval v podstatě v původním stavu, v jakém byl v 19. století, pod vrstvami omítky zůstala zachována dekorativní výmalba či možná nápisy biblických veršů, kterými jsou tradičně zdobeny interiéry tolerančních modliteben. Prostory prvního patra a půdy byly dlouhou dobu nevyužívané.[2]
Českobratrská církev evangelická uvažovala o získání objektu a umístění nové expozice dějin evangelictví v České republice v tomto domě.[4] Z těchto úvah brzy sešlo, církev ale finančně přispěla na odkrytí a rekonstrukci výmalby a na fasádu domu umístila pamětní desku, které připomíná historii domu. V interiéru je plánováno rovněž zřízení menší historické expozice.
Rekonstrukce
V roce 2020 se rozběhla rekonstrukce domu, v plánu je jeho využití jako dům dětí a mládeže, prostor by v něm měl mít u klub maminek či seniorů, z bývalé modlitebny bude multifunkční sál, obnovena bude i zahrada. Projekt počítá s přístupem do domu přes přistavěnou moderní věž s výtahem a schodištěm.[3] Při rekonstrukci byly odkryty nástěnné malby v místě modlitebny a bytu faráře, dokonce i na příčce, kterou bylo plánováno odstranit. Výmalba sálu a jedné z dalších místností se dochovala a byla odkryta prakticky kompletní. Rekonstruovány byly rovněž a barokní malby na fasádě. Rekonstruuje se také krov domu, který by měl zůstat odhalený, podle dendrochronologického výzkumu jsou jeho nejstarší části z let 1688–1689.[3] V roce 2023 byla rekonstrukce dokončena a dům se stal sídlem střediska volného času.[5]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-08]. Identifikátor záznamu 119865 : městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d PROCHÁZKOVÁ, Marta. Neznámá toleranční modlitebna v centru Prahy – kolébka pražských evangelických sborů. Evangelický týdeník Kostnické jiskry [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c SOJKA, Petr. reportáž v pořadu Z metropole. Česká televize [online]. 2020-05-23 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.
- ↑ https://synod.e-cirkev.cz/zpravy-ze-synodu/2016/tolerancni-modlitebna-v-truhlarske-ulici-v-praze/
- ↑ Barabizna v centru Prahy je pryč. Nádherný dům zdobí a slouží všem. iDNES.cz [online]. 2023-05-22 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
Literatura
- BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad. Praha : Academia, 1998: s. 575–576. ISBN 80-200-0627-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Truhlářská 8 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na hlavní sál v objektu někdejší modlitebny v pražské Truhlářské ulici.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Informační tabule na objektu někdejší modlitebny v pražské Truhlářské ulici.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z ulice na objekt někdejší modlitebny v pražské Truhlářské ulici.