Dům U Černého orla (Litoměřice)

Dům U Černého orla
Renesanční dům U Černého orla
Renesanční dům U Černého orla
Účel stavby

hotel, restaurace a výstavní síň

Základní informace
Slohgotický, renesančně přestavěný
ArchitektiAmbroggio Balli, zvaný Vlach (autor renesanční přestavby)
Výstavba15. století (původně gotická stavba); mezi 1560 a 1564 dům přestavěn renesančně; oprava v 50. letech 20. století (generální rekonstrukce)
Stavitelrodina Dionýsia Housky
Další majitelérodina Divišovských; dále rytířský rod Oulíků z Třebenic a od 1726 město Litoměřice
Současný majitelSalva Guarda, s.r.o.
Poloha
AdresaLitoměřice, ČeskoČesko Česko
UliceMírové náměstí 12/4
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky14327/5-1724 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Černého orla (zvaný též Divišovský či Králův hrádek a dnes i Hotel Salva Guarda) v Litoměřicích je jednou z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek dokládajících měšťanskou raně renesanční architekturu tohoto města. Dům je považován za jedno z prvních hotelových zařízení ve střední Evropě.[1]

Historie

Dům U Černého orla byl ve 14. století založen jako gotická stavba určená pro rodinu Dionýsia Housky. Mezi roky 1560 a 1564 byl renesančně přestavěn pro rodinu Divišovských italským architektem Ambroggio Ballim zvaným Vlach. Později dům odkoupil královský rychtář Šimon Petr Oulík z Třebenic. V roce 1628 císař Ferdinand II. osvobodil dům od daní a nechal ho zapsat do zemských desek. V roce 1650 mu císař Ferdinand III. udělil výsadu rytířského sídla s označením Salva Guarda, které mělo dům chránit před případným válečným plundrováním.[2] Od té doby byl dům zván Králův hrádek. V roce 1726 ho rodina Oulíků prodala městu, které zde zřídilo kasárna (1748) a později městský úřad (1850). Po 2. světové válce zde město zřídilo oděvní manufakturu a obchod. Nezbytná generální oprava domu proběhla v letech 19521961, při ní byla na domě odkryta renesanční sgrafita.[3]

Stavební vývoj

Dům U Černého orla je rohová, dvoupatrová stavba se zalomeným průčelím. Původní pozdně gotický dům byl v 60. letech 16. století přestavěn ve stylu italské renesance, zatímco interiérové úpravy, společně s opravou podloubí, byly provedeny v roce 1834. Celková rekonstrukce objektu byla uskutečněna v období mezi 1952 a 1961.

Renesanční přestavbu domu provedl litoměřický stavitel italského původu Ambroggio Balli, zvaný Vlach, který ve městě působil asi od roku 1556. V Litoměřicích také v květnu 1576 umřel po smrtelném poranění sochorem, jež mu způsobil jakýsi Bartoň, co vodu měřil.[4] V započaté práci pokračoval jeho bratr působící v Litoměřicích snad až do roku 1597.

Exteriér a interiér palácového domu

Nejpozději od roku 1556 v Litoměřicích působili zedníci, stavitelé a štukatéři ze severní Itálie a dnešního Švýcarska. Ti realizovali Balliho projekt přestavby Domu U Černého orla, včetně jeho sgrafitové výzdoby. Původně dvoupatrový dům dostal slepé atikové patro s členitými volutovými štíty a okny s původním kamenným ostěním.[3] Při renesanční přestavbě palácového domu bylo ve směru do náměstí přistavěno podloubí, kde je nyní umístěna busta filipínského spisovatele a politika José Rizala, kterou zhotovil akademický sochař Libor Pisklák. Při své cestě po Evropě v květnu 1887 Rizal navštívil také Litoměřice, kam ho pozval Ferdinand Blumentritt, ředitel litoměřického reálného gymnázia, který přeložil Rizalův román Noli Me Tangere.[5]

Adam a Eva (60. léta 16. století; figurální sgrafito na jižní fasádě)
Zvědové se vracejí ze Země zaslíbené (60. léta 16. století; figurální sgrafito na západní fasádě)

Dům má v přízemí sgrafitové kvádrování, nad ním ornamentální vlys a na úrovni pater jsou umístěna figurální sgrafita s biblickými motivy. V přední části interiéru přízemí jsou renesanční hřebínkové klenby, v zadní části přízemí klenby pozdně gotické. V patrech jsou stropy ploché.[3]

Dům U černého orla má vlastní dvůr, na jehož konci se nachází Městské divadlo Karla Hynka Máchy s básníkovou sochou. Naproti Domu U Černého orla je v Jezuitské ulici barokní kostel Všech svatých a proti němu radnice ve stylu rané saské renesance.

Odkazy

Reference

  1. Anonymní autor. Památky a zajímavosti Litoměřic (místopisný průvodce). Odkaz online: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/2668/litomerice/pamatky-turistika/
  2. Kuča K. Litoměřice: radnice a městské stavby. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Str.531.
  3. a b c Poche E. a kolektiv. Litoměřice. In: Umělecké památky Čech 2 (K–O). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1978. Str. 275.
  4. Homolová M a kolektiv. Litoměřice. In: Historická města Čech a Moravy. Vydal Reader’s Digest Výběr, s.r.o., Praha, 2011. Str. 242–243.
  5. Tomas J. Setkání. In: José Rizal, Ferdinand Blumentritt a novodobé Filipíny. Vydalo Město Litoměřice u nakladatelství Oswald, Praha, 1998. Str. 18–25.

Literatura

  • HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. 275 stran.
  • HOMOLOVÁ Marie a kolektiv. Historická města Čech a Moravy. Vydal Reader’s Digest Výběr, s.r.o., Praha, 2011. 520 stran. ISBN 978-80-7406-177-6
  • KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. 952 stran. ISBN 80-85983-15-X
  • POCHE Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech 2 (K–O). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1978. 578 stran.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Litoměřice, dům U Černého orla.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Dům U černého orla, Mírové náměstí 12/4, Litoměřice-Město, Litoměřice.
Litoměřice - Mírové náměstí - Spies Returning From The Promised Land.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoměřice - Mírové náměstí - Spies Returning From The Promised Land
Litoměřice - Mírové náměstí - Adam & Eve - View South.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoměřice - Mírové náměstí - Adam & Eve - View South