Dům U Čtrnácti svatých Pomocníků (Kadaň)

Dům U Čtrnácti svatých Pomocníků
Základní informace
Slohgotika
Výstavba14. století
Přestavbarenesance, baroko
Stavebníkneznámý
Další majiteléPetr Štěrba ze Šterbic, měšťanská rodina Thumsecker, Rosa Mach
Poloha
AdresaMírové náměstí čp. 80, Kadaň, ČeskoČesko Česko
UliceMírové náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky32668/5-1676 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Domovní znamení

Měšťanský dům U Čtrnácti svatých Pomocníků (čp. 80) na Starém Městě v Kadani je v jádru gotická stavba ze 14. století, přestavovaná v době renesance a baroka. Jako někdejší rezidence patricijského rodu Štěrbů ze Štěrbic býval též označován jako Štěrbovský dům.

Dějiny domu a jeho majitelé

V 16. století byl majitelem domu U Čtrnácti svatých Pomocníků významný kadaňský měšťan a primas (konšel), vzdělanec, právník a politik Petr Štěrba ze Štěrbic (†1591). Petr Štěrba, náležející k českojazyčné menšině zdejších patricijských rodin, studoval na univerzitě v saském Wittenbergu, centru luterské reformace, a získal zde mistrovský titul. V Kadani působil jako městský písař, později i jako radní a v závěru svého života též jako královský rychtář. Šlechtický predikát „ze Štěrbic“ získal roku 1569 od císaře Maxmiliána II. Královské město Kadaň mnohokrát zastupoval při jednáních s panovníkem a na zemském sněmu. Například roku 1575 na zemském sněmu v Praze aktivně podporoval vznik České konfese, společného vyznání všech nekatolíků v Českém království. Petr Štěrba proslul jako překladatel českých právnických textů do němčiny. V roce 1566 přeložil poslední redakci českého zemského zřízení, která pak vyšla roku 1604 tiskem ve Frankfurtu nad Mohanem. Později také pořídil překlad Koldínových městských práv z roku 1579.

Po jeho smrti přešlo vlastnictví „Štěrbovského domu“ na rodinu Thumseckerů. V loubí se nad portálem stále nalézá kruhová barokní kartuše se znakem nobilitované měšťanské rodiny Thumseckerů, na němž vidíme Meluzínu držící v pravici žezlo, v levici pak model věže. Kolem znakového klenotu je umístěn monogram W. T., odkazující na Wolfa Thumseckera, jenž do Kadaně přišel ze štýrského Brucku a v roce 1622 byl přijat mezi kadaňské měšťany. Jeho manželkou byla Kateřina Štěrbová ze Štěrbic, jejich syn Wolfgang Thumsecker se roku 1650 stal v Kadani královským rychtářem. Dům i později vlastnily důležité měšťanské rodiny. Několikrát vyhořel, například v letech 1631, 1635, 1746 a 1811. V domě U Čtrnácti sv. Pomocníků, jehož majitelkou byla v roce 1916 Rosa Machová, sídlila dlouhá desetiletí na přelomu 19. a 20. století kadaňská filiálka Anglobanky. V současné době se v přízemí domu nachází kavárna a obchod s ovocem a zeleninou.

Domovní znamení

Na fasádě domu je umístěna barokní kartuše s polopostavami Čtrnácti sv. Pomocníků, pocházející z první poloviny 18. století. Tato světecká skupina byla v pozdním středověku a raném novověku považována za hlavní patrony královského města Kadaně. Uprostřed kartuše je pozlacená holubice, symbol Ducha svatého. Nad domovním znamením vidíme ještě postavu Boha-Otce a po stranách dvě velké barokní sochy světců. Jde patrně o pozůstatek mnohem složitějšího ikonografického programu fasády domu, který byl porušen při některé z rekonstrukcí, snad již po požáru v roce 1746. Kult sv. Pomocníků, ochránců v nouzi, vznikl ve 14. století v jihoněmecké oblasti, jeho hlavním centrem je od roku 1445 poutní místo Vierzehnheiligen v Horních Francích. Nejdůležitější a nejstarší české centrum kultu sv. Pomocníků představuje právě Kadaň, kde je roku 1462 doložena kaple Čtrnácti sv. Pomocníků, u níž roku 1473 vznikl františkánský klášter. Ve skupině sv. Pomocníků se objevují tehdy nejpopulárnější světci a světice, totiž Diviš, Erasmus, Blažej, Jiří, Achác, Eustach, panny Kateřina, Markéta a Barbora, dále Pantaleon, Jiljí, Cyriak, Kryštof a Vít.

Pověst

Dům U Čtrnácti Svatých pomocníků figuruje také v kadaňských pověstech, které praví, že: Zejména v zimních měsících se v nočních hodinách objevuje v některém z oken domu jakoby tlumené světlo svíce. To prý duch dávno zesnulého Petra Štěrby ze Štěrbic koriguje své učené spisy, s jejichž obsahem stále není spokojen. V komíně pak někdy smutně kvílí Meluzína, která je erbovním znamením již vyhaslého a kdysi slavného rodu Thumseckerů, někdejších majitelů domu U Čtrnácti svatých Pomocníků.

Odkazy

Literatura

  • HLAVÁČEK, Petr. Královské město Kadaň. Kadaň: Město Kadaň, 2008. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňská domovní znamení. Kadaň: Město Kadaň, 2010. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Domovní znamení - Dům U Čtrnácti svatých Pomocníků (Kadaň).tif
Autor: Sandelius de Cadano, Licence: CC BY-SA 4.0
domovní znamení domu U Čtrnácti svatých Pomocníků v Kadani
Dům čp. 80, Kadaň.jpg
Autor: Pařezus, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: