Dům U Drahomířina sloupu
Dům U Drahomířina sloupu | |
---|---|
Měšťanský dům U Drahomířina sloupu, Praha 1, Loretánské nám. č.p. 108/2 | |
Poloha | |
Adresa | Hradčany, Praha 1, Česko |
Ulice | Loretánské náměstí |
Souřadnice | 50°5′17,17″ s. š., 14°23′30,59″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44406/1-969 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům U Drahomířina sloupu také Šlikovský dům je renesanční dům s barokními interiéry, který stojí na Loretánském náměstí na Hradčanech. Jméno dostal podle sloupu, který před ním stával v 18. století. Sloup připomínal osud kněžny Drahomíry a v r. 1788 byl povalen a rozbit na kousky snad v souvislosti s osvícenským tažením proti pověrám a mystice.
Historie
Původní středověké budovy (horní při Loretánském náměstí a dolní do dnešního Úvozu) vyhořely při požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Horní budova tehdy přiléhala ke gotické hradební zdi. Z této budovy se dochoval gotický sklep v původní uliční čáře - bez později dostavovaného podloubí. V roce 1558 obec spáleniště prodala. V letech 1573–1579 vznikla na dochovaném gotickém sklepení dnešní renesanční stavba včetně loubí (horní dům). Jejím stavebníkem byl Michal Khekh ze Švarzpachu, stavební písař Pražského hradu.[1]
Následující majitel po roce 1579 koupil pozemek zahrady přiléhající k budově z jihu. V roce 1584 koupil dům s přiléhajícím pozemkem Jiří Pichl z Pichlberka, registrátor Říšské dvorské kanceláře. V letech 1591-93 nechal na místě zahrady postavit dolní dům při Úvozu. V roce 1594 přistavěl další patro. V roce 1672 dům koupil Humprecht Jan Černín z Chudenic a rod dům držel až do roku 1718, kdy jej pro zchátralý stav prodali baronu Františku Eduardu Tunclovi. Ten horní dům opravil, dolní přestavěl a interiéry 1. patra nechal vybavit bohatou výzdobou – nástěnnými malbami a štukem. Roku 1725 dům získal František Josef Šlik.
Město Hradčany zde mívalo policejní ředitelství.
Od roku 1948 zde bydlela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi.[2] Byt se zvláštním vchodem a terasou, celý o rozloze 450 m², platil stát. Také platil řidiče služebního automobilu, hospodyni a komornou. Její pobyt zde připomíná pamětní deska od sochaře Zdeňka Josefa Preclíka. Objednavatel této pamětní desky - Česká obec legionářská se - pro autora "nepochopitelně"[3] - rozhodla nechat ji odlít do plastu.
Budova má 4 křídla kolem středního dvora na lehce lichoběžné parcele ve svažitém terénu. Dvoupatrová šestiosá fasáda s podkrovním 3. patrem do Loretánské ulice si zachovává renesanční ráz díky sdruženým oknům.
Odkazy
Reference
- ↑ Dům U Drahomířina sloupu - Databáze domů v ČR. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Tomáš. Rekonstrukce fasády domu U Drahomířina sloupu. www.stavebnictvi3000.cz [online]. 2014-12-03 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Hany Benešové na jejím domě v Praze » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U Drahomířina sloupu na Wikimedia Commons
Literatura
- Umělecké památky Prahy. [s.l.]: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 330.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: