Dům U Herzogů

Dům U Herzogů
Účel stavby

restaurace, byty

Základní informace
Slohgotický, renesanční
klasicistní
Architektianonym
Jan K. Wytteck
Přestavba16. století; 1833-1836
Další majiteléBaltazar Globic z Bučína
Anna Veronika Herzogová
Současný majitelměsto Praha
Poloha
AdresaNa Perštýně čp. 344/5, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
UliceNa Perštýně
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38428/1-172 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Herzogů, také Pernštejnský, nebo U brány Zderazské je původem gotický měšťanský dům čp. 344/I v ulici Na Perštýně 5 v Praze 1 na Starém Městě, známý svou restaurací. Od roku 1964 je tento dům chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Gotický dům s klenutými sklepy má v severních partiích rovněž gotické stěny do úrovně přízemí. Narůstal při staroměstské hradební zdi poměrně složitě. V písemných pramenech se poprvé objevil roku 1398 a byl popsán jako dům staroměstského měšťana Hanka ze Such(o)dola, ve farnosti kostela sv. Martina ve zdi, při bráně Zderazské, kterou se jde ke Zderazskému klášteru a na Vyšehrad. Hankovi patřil dům až do roku 1409, kdy jej za 40 kop grošů českých prodal sladovníku Mikuláši alias Mikešovi Ryšlavému. Při tomto prodeji je situace domu zpřesněna: mezi městským příkopem z jedné strany a domem Johánka Běhala z druhé strany'. Johánek Běhal či Byhal bydlel v domě čp. 345/I. Po Mikešově smrti roku 1433 dům obývala vdova.[2] V první polovině 16. století byl majitelem domu Jiří Kasík, zvaný z Pernštejna, po němž má ulice jméno Na Perštýně. Kasík rozšířil dům o celý jižní hloubkový trakt, renesanční konstrukce tvoří valená klenba s výsečemi západně od schodiště, další zdivo je barokní.

Od emigrantky Anny Víškové z Vyškovic dům roku 1628 koupil patricij Baltazar Globic z Bučína,[3] který býval konšelem a primasem malostranským, v době stavovské vzpoury roku 1621 byl uvězněn, ale pak uznán nevinným a propuštěn.[4] Vlastnil dva domy, tento na Perštýně a U Zlatého stromu na Malé Straně, oba přenechal svému synovi Samuelovi Globicovi, který zastával úřad radního a v roce 1653 byl povýšen do šlechtického stavu za statečnost, kterou prokázal při obléhání Prahy Švédy. Samuel byl zeměměřičem a měl dva syny: Samuel Rafael († 1662) se stal malířem a Jan Daniel lékařem († 1660.[4]

Roku 1725 se majitelka domu s pivovarem, Anna Veronika Herzogová, provdala za malíře Václava Vavřince Reinera, který vyzdobil dům nástěnnou malbou Nejsvětější Trojice a žil v něm až do své smrti († 1743).[5]

V letech 1833–1836 následovala pozdně klasicistní přestavba podle plánů stavitele Jana Křtitele Vítka (Wytteck). Celek byl zvýšen o druhé patro a vc dosavadní zahradě na západní straně postaven další dům, oddělený později pod samostatné čp. 961/I. Uliční průčelí domu je pozdně klasicistní a má tříosý rizalit s trojúhelným štítem.

Označení hostince na fasádě U medvídků se vztahuje k domovnímu znamení sousedního domu, s nímž je provoz již od 19. století propojen.

Reference

  1. měšťanský dům U Herzogů, Pernštejnský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  2. TOMEK I:, 1866, s. 105
  3. LÍVA Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 30, pozn. 34
  4. a b MAŠEK 2008, s. 282
  5. VLČEK 1996, s. 261

Literatura

  • TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského, I. Staré Město pražské. 1. vyd. Praha 1866, s. 105.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních II.. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Perštýně, s. 832–835. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 260–261. 
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 513. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“