Dům U Herzogů

Dům U Herzogů
Účel stavby

restaurace, byty

Základní informace
Slohgotický, renesanční
klasicistní
Architektianonym
Jan K. Wytteck
Přestavba16.století; 1833-1836
Další majiteléBaltazar Globic z Bučína
Anna Veronika Herzogová
Současný majitelměsto Praha
Poloha
AdresaNa Perštýně čp. 344/5
, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
UliceNa Perštýně
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38428/1-172 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Herzogů, také Pernštejnský, nebo U brány Zderazské je původem gotický měšťanský dům čp. 344/I v ulci Na Perštýně (Praha) 5 v Praze 1- na Starém Městě], známý svou restaurací. Od roku 1964 je tento dům chráněn jako kulturní památka.</ref> [1]

Historie

Gotický dům s klenutými sklepy má v severních partiích rovněž gotické stěny do úrovně přízemí. Narůstal při staroměstské hradební zdi poměrně složitě. V písemných pramenech se poprvé objevil roku 1398 a byl popsán jako dům staroměstského měšťana Hanka ze Such(o)dola, ve farnosti kostela sv. Martina ve zdi, při bráně Zderazské, kterou se jde ke Zderazskému klášteru a na Vyšehrad. Hankovi patřil dům až do roku 1409, kdy jej za 40 kop grošů českých prodal sladovníku Mikuláši alias Mikešovi Ryšlavému. Při tomto prodeji je situace domu zpřesněnaː mezi městským příkopem z jedné strany a domem Johánka Běhala z druhé strany'. Johánek Běhal či Byhal bydlel v domě čp. 345/I. Po Mikešově smrti roku 1433 dům obývala vdova.[2] V první polovině 16. století byl majitelem domu Jiří Kasík, zvaný z Pernštejna, po němž má ulice jméno Na Perštýně. Kasík rozšířil dům o celý jižní hloubkový trakt, renesanční konstrukce tvoří valená klenba s výsečemi západně od schodiště, další zdivo je barokní.

Od emigrantky Anny Víškové z Vyškovic dům roku 1628 koupil patricij Baltazar Globic z Bučína, [3], který býval konšelem a primasem malostranským, v době stavovské vzpoury roku 1621 byl uvězněn, ale pak uznán nevinným a propuštěn.[4]. Vlastnil dva domy, tento na Perštýně a U Zlatého stromu na Malé Straně, oba přenechal svému synovi Samuelovi Globicovi, který zastával úřad radního a v roce 1653 byl povýšen do šlechtického stavu za statečnost, kterou prokázal při obléhání Prahy Švédy. Samuel byl zeměměřičem a měl dva synyː Samuel Rafael († 1662) se stal malířem a Jan Daniel lékařem († 1660).[5].

Roku 1725 se majitelka domu s pivovarem, Anna Veronika Herzogová, provdala za malíře Václava Vavřince Reinera, který vyzdobil dům nástěnnou malbou Nejsvětější Trojice a žil v něm až do své smrti († 1743).[6]

V letech 1833-1836 následovala pozdně klasicistní přestavba podle plánů stavitele Jana Křtitele Vítka (Wytteck). Celek byl zvýšen o druhé patro a vc dosavadní zahradě na západní straně postaven další dům, oddělený později pod samostatné čp. 961/I. Uliční průčelí domu je pozdně klasicistní a má tříosý rozalit s trojúhelným štítem.

Označení hostince na fasádě U medvídků se vztahuje k domovnímu znamení sousedního domu, s nímž je provoz již od 19. století propojen.

Reference

  1. měšťanský dům U Herzogů, Pernštejnský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  2. TOMEK Iː, 1866, s. 105
  3. LÍVA Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 30, pozn. 34
  4. MAŠEK 2008, s. 282
  5. MAŠEK 2008, s. 282
  6. VLČEK 1996, s. 261

Literatura

  • TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského, I. Staré Město pražské. 1. vyd. Praha 1866, s. 105.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních II.. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Perštýně, s. 832–835. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 260-261. 
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 513. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“