Dům U Herzogů
Dům U Herzogů | |
---|---|
Účel stavby | |
restaurace, byty | |
Základní informace | |
Sloh | gotický, renesanční klasicistní |
Architekti | anonym Jan K. Wytteck |
Přestavba | 16. století; 1833-1836 |
Další majitelé | Baltazar Globic z Bučína Anna Veronika Herzogová |
Současný majitel | město Praha |
Poloha | |
Adresa | Na Perštýně čp. 344/5, 110 00 Praha 1-Staré Město, Česko |
Ulice | Na Perštýně |
Souřadnice | 50°4′58,22″ s. š., 14°25′7,61″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38428/1-172 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům U Herzogů, také Pernštejnský, nebo U brány Zderazské je původem gotický měšťanský dům čp. 344/I v ulici Na Perštýně 5 v Praze 1 na Starém Městě, známý svou restaurací. Od roku 1964 je tento dům chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Gotický dům s klenutými sklepy má v severních partiích rovněž gotické stěny do úrovně přízemí. Narůstal při staroměstské hradební zdi poměrně složitě. V písemných pramenech se poprvé objevil roku 1398 a byl popsán jako dům staroměstského měšťana Hanka ze Such(o)dola, ve farnosti kostela sv. Martina ve zdi, při bráně Zderazské, kterou se jde ke Zderazskému klášteru a na Vyšehrad. Hankovi patřil dům až do roku 1409, kdy jej za 40 kop grošů českých prodal sladovníku Mikuláši alias Mikešovi Ryšlavému. Při tomto prodeji je situace domu zpřesněna: mezi městským příkopem z jedné strany a domem Johánka Běhala z druhé strany'. Johánek Běhal či Byhal bydlel v domě čp. 345/I. Po Mikešově smrti roku 1433 dům obývala vdova.[2] V první polovině 16. století byl majitelem domu Jiří Kasík, zvaný z Pernštejna, po němž má ulice jméno Na Perštýně. Kasík rozšířil dům o celý jižní hloubkový trakt, renesanční konstrukce tvoří valená klenba s výsečemi západně od schodiště, další zdivo je barokní.
Od emigrantky Anny Víškové z Vyškovic dům roku 1628 koupil patricij Baltazar Globic z Bučína,[3] který býval konšelem a primasem malostranským, v době stavovské vzpoury roku 1621 byl uvězněn, ale pak uznán nevinným a propuštěn.[4] Vlastnil dva domy, tento na Perštýně a U Zlatého stromu na Malé Straně, oba přenechal svému synovi Samuelovi Globicovi, který zastával úřad radního a v roce 1653 byl povýšen do šlechtického stavu za statečnost, kterou prokázal při obléhání Prahy Švédy. Samuel byl zeměměřičem a měl dva syny: Samuel Rafael († 1662) se stal malířem a Jan Daniel lékařem († 1660.[4]
Roku 1725 se majitelka domu s pivovarem, Anna Veronika Herzogová, provdala za malíře Václava Vavřince Reinera, který vyzdobil dům nástěnnou malbou Nejsvětější Trojice a žil v něm až do své smrti († 1743).[5]
V letech 1833–1836 následovala pozdně klasicistní přestavba podle plánů stavitele Jana Křtitele Vítka (Wytteck). Celek byl zvýšen o druhé patro a vc dosavadní zahradě na západní straně postaven další dům, oddělený později pod samostatné čp. 961/I. Uliční průčelí domu je pozdně klasicistní a má tříosý rizalit s trojúhelným štítem.
Označení hostince na fasádě U medvídků se vztahuje k domovnímu znamení sousedního domu, s nímž je provoz již od 19. století propojen.
Reference
Literatura
- TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského, I. Staré Město pražské. 1. vyd. Praha 1866, s. 105.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních II.. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Perštýně, s. 832–835.
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 260–261.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 513.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U Herzogů na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: