Dům U Kamenného beránka

Dům U Kamenného beránka
Účel stavby
Základní informace
Další majiteléTrčkové z Lípy, Max Fanta, Berta Fantová
Poloha
AdresaStaroměstské náměstí 551/17, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceStaroměstské náměstí čp. 551/17
Souřadnice50°5′13,78″ s. š., 14°25′19,39″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38633/1-297 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Kamenného beránka v Praze (též Lékárna U Bílého jednorožce nebo jen Dům u Bílého jednorožce, německy Haus Zum weißen Einhorn) je historická budova na Staroměstském náměstí čp. 551/17 v městské části Praha 1-Staré Město. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]

Poloha

Dům se nachází na jižní straně Staroměstského náměstí při ústí Celetné ulice, vedle budovy Nakladatelství Štorch se sgrafitem svatého Václava od Mikoláše Alše.

Na východní straně Staroměstského náměstí se nachází ještě jeden dům s názvem U Bílého jednorožce, říká se mu také Trčkovský (čp. 603/15). Nárožní dům čp. 548/2 na jižní straně náměstí se jmenuje U Zlatého jednorožce.

Popis a historie

Původně románský dům na Staroměstském náměstí č. p. 551 dle některých historiků patřil k nejstarším v Praze. Tomu napovídají románské základy domů. Dům byl několikrát přestavován. Z doby okolo roku 1520 pochází raně renesanční portál. Na počátku 17. století byl dům zvýšen o třetí patro; z té doby je i velký štít budovy.[2] Po požáru v květnu 1945 byly interiéry kompletně rekonstruovány.[1]

Dům U bílého jednorožce - pamětní deska Alberta Einsteina a salonu Berty Fantové

Název domu U Kamenného beránka je doložen v roce 1452 a byl používán do konce 18. století.[3] Poté již dům sloužil jako lékárna s názvem „U Bílého jednorožce“. Podle některých zdrojů název U Jednorožce vznikl omylem podle původního domovního znamení vedle balkonu ve druhém podlaží, které znázorňovalo hlavu berana, jemuž však upadl jeden roh.[4]

Dům měl několik majitelů, podle nich byl kdysi nazýván i Pelechovský a pak Trčkovský. Na počátku 17. století ho vlastnil jeden z direktorů Českého království Václav Šťastný Pětipeský.[2] Později byl významným majitelem PhMr. Max Fanta (1858–1925), vynálezce tzv. Fantovy misky.[5]

Na přelomu 19. a 20. století provozovala v domě U Jednorožce manželka Maxe Fanty Berta Fantová, intelektuálka, příležitostná spisovatelka a antroposofka, literární a kulturní salon, kde se scházely významné osobnosti tehdejší Prahy, mezi nimi Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel, Samuel Hugo Bergmann. Mezi hosty patřili např. také antroposof Rudolf Steiner, filosof Christian von Ehrenfels nebo fyzik Albert Einstein, jenž zde v letech 1911–1912 hrával na housle duety s klavíristkou Otýlií Nagelovou. Einsteinovým návštěvám je věnována pamětní deska s reliéfem fyzikovy hlavy s českým a anglickým textem:[6]

V tomto domě „U Jednorožce“ v salonu Berty Fantové v letech 1911 až 1912 hrával na housle a setkával se zde s přáteli, spisovateli Maxem Brodem a Franzem Kafkou, profesor teoretické fyziky na pražské univerzitě, tvůrce teorie relativity, nositel Nobelovy ceny Albert Einstein.

Od začátku 90. let 20. století[7] do roku 2011[8] v domě fungovalo knihkupectví U Jednorožce, specializované na knihy žánru sci-fi a fantasy.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b dům U Kamenného beránka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 143. 
  3. ↑ PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. 2. vyd. Praha: Panorama, 1991. 336 s. S. 251. 
  4. ↑ MÜSSIG, Jochen; ALTMAN, Jack; KRAUTHAMER, Ky. Baedeker SMART Reiseführer Prag: Perfekte Tage in der Goldenen Stadt. [s.l.]: Mairdumont GmbH & Company KG 227 s. Dostupné online. ISBN 9783575430373. (německy) Google-Books-ID: LE40DwAAQBAJ. 
  5. ↑ HLADÍK, Jaroslav (ed.). RUSEK, Václav, Jihočeský sborník příspěvků k dějinám farmacie. České Budějovice: [s.n.], 1980. Kapitola Z minulosti lékárny u bílého jednorožce, s. 100. 
  6. ↑ EINSTEIN Albert - Na domě čp. 551 na Staroměstském náměstí 17-Praha 1 [online]. Pamětní desky v Praze [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu. 
  7. ↑ HIEMER, Jirka. Saša Bilibov – svět sběratelských figurek za oponou [online]. Fantasymag.cz, 2017-10-23 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Eliška. Komentovaný překlad Prag: Literarische Spaziergänge durch die Goldene Stadt. , bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Monika Žárská. Dostupné online.
  9. ↑ D20 v kostce - Alnag - Alnagův bloček: Poslední příběh. www.d20.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Scifistův průvodce Prahou. amber.zine.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Staroměstské nám U bílého jenorožce - kamenného beránka Einstein.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Staroměstské náměstí, Dům U bílého jednorožce, též U Kamenného beránka, salon Berty Fantové