Dům pánů z Lipé
Dům pánů z Lipé (Schwanzův palác) | |
---|---|
Dům pánů z Lipé na náměstí Svobody | |
Základní informace | |
Sloh | Renesance |
Architekt | Antonio Gabri |
Výstavba | cca 1590 |
Přestavba | 19. století (stavební úpravy) |
Stavebník | Kryštof Schwanz z Retzu |
Současný majitel | Radim Jančura |
Poloha | |
Adresa | náměstí Svobody 86/17, Brno-město, Česko |
Ulice | náměstí Svobody |
Souřadnice | 49°11′39,22″ s. š., 16°36′29,4″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26375/7-157 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům pánů z Lipé (původně Schwanzův palác či Schwanzův dům, též Dům Františka Komárka) je renesanční dům stojící na brněnském náměstí Svobody č. 85/17.
Historie
Původ domu
Na místě dnešního čtyřpatrového paláce stával původně gotický dům. V roce 1531 jej vlastnil rytíř Matyáš Munka z Ivančic. Roku 1564 patřil moravskému zemskému hejtmanovi Čeňkovi z Lipé. V roce 1587 jej výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody získal brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu. Ten jej nechal zbořit a počátkem 90. let 16. století na jeho místě vnikl na zakázku nový palác, jehož autorem byl italský renesanční stavitel Antonio Gabri. Spoluautorem dvou válcových arkýřů a portálu z roku 1589 je italský sochař žijící v Brně, Giorgio Gialdi. Na parapetech arkýřů jsou kamenné reliéfy, zachycující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku nebo pracovní náměty, především vinobraní. Obchodník a svého času jeden z nejbohatších brněnských měšťanů Kryštof Schwanz zde provozoval velkoobchod vínem. Proto jsou na celé fasádě bohaté ornamenty vinné révy. Výsledkem jejich návrhu je třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí obdélníkového půdorysu, jehož dvě dvorní křídla obíhají arkádové pavlače.
Po smrti původního majitele
Po smrti Kryštofa Schwanze v roce 1601 se vystřídalo několik majitelů. V roce 1646 byl palác za 6000 zlatých prodán polnímu maršálovi Louisi Raduitu de Souches z vděčnosti za obranu města při obléhání Švédy. Syn Karel hrabě Souches palác zdědil roku 1683. Rodu ze Souches palác patřil do roku 1738, kdy se v paláci uvádí 18 pokojů, 4 kvelby, 3 kuchyně a dvě stáje pro osmnáct koní. V roce 1738 získal palác moravský zemský hejtman Jindřich Kajetán z Blümegenu a rodině Blümegenů patřil do počátku 19. století.[1]
V letech 1818 až 1853 objekt patřil svobodnému pánu Josefu Edlerovi z Hájku (Josef Edler von Hayek) a za jeho držení byl v roce 1843 palác zvýšen o jedno patro. V roce 1831 byla v přízemí domu otevřena Höfferovská kavárna. Palác zdědila Hájkova manželka Amálie a po ní zde do roku 1856 sídlil katastrální úřad. Mezi lety 1880–1895 palác vlastnil obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, který v roce 1882 nechal architektem Augustem Prokopem upravit uliční průčelí a zvýšit arkýřová okna. Úpravy ovšem způsobily poškození reliéfní výzdoby parapetů. Na konci 19. století se pro palác ujal název Komarek Haus.[2]
20. století
V roce 1913 palác koupila společnost „Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně“. Poté však palác chátral. Po vzniku Československé republiky se zřejmě v důsledku protirakouských nálad začala stavba označovat jako „dům pánů z Lipé“, i když jejich rod nemá se současnou stavbou nic společného.[3] V letech 1937–1938 upravoval průčelí architekt Bohuslav Fuchs se sochařem Antonínem Zeithammerem. Po celé ploše vytvořil sgrafitovou výzdobu malíř a grafik Emanuel Hrbek (1897–1975). Při osvobozování Brna v dubnu 1945 byl dům značně poškozen.
Několik let sloužil jako sklad sousedního obchodního domu Rozkvět. Koupila jej firma Unistav a v roce 2000 zahájila jeho kompletní obnovu, při které byl celý podsklepen a zastřešen dvůr. Při současně vedeném archeologickém průzkumu byly na místě nalezeny zbytky domu postaveného mezi lety 1243–1260, který na konci 13. století vyhořel.[3] Od roku 2005 je majitelem paláce Radim Jančura a slouží komerčním a kulturním potřebám. V přízemí se nachází kulturní a informační centrum. V nejvyšším poschodí je zpřístupněna vyhlídka na město.
Odkazy
Reference
- ↑ Dům pánů z Lipé na webu Encyklopedie Brna dostupné online
- ↑ ŠIMŮNKOVÁ, Lucie. Renesanční 'reklama' zdobí Dům pánů z Lipé. Brněnský deník.cz [online]. 2009-10-08 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b ŽIDKOVÁ, Klára. Omyl: Dům pánů z Lipé není dům pánů z Lipé [online]. Brnensky.denik.cz, 2012-02-18 [cit. 2015-06-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dům pánů z Lipé na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Dům pánů z Lipé - hrady.cz
- Archeologický výzkum dvora Domu pánů z Lipé
- Palác na www.mojebrno.jecool.net
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michael Kranewitter, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: