Dům s baštou (Mohelnice)
Dům s baštou v Mohelnici | |
---|---|
Účel stavby | |
galerie umění | |
Základní informace | |
Výstavba | 13. století |
Přestavba | 1781 |
Poloha | |
Adresa | Mohelnice, Česko |
Ulice | Kostelní nám. 939/2 |
Souřadnice | 49°46′40,51″ s. š., 16°55′7,25″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 23308/8-1045 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům s baštou je památkově chráněný měšťanský dům v historickém jádru města Mohelnice v Olomouckém kraji.[1] Do zadního průčelí domu je včleněna půlválcová bašta z 15. století, která byla součástí městského opevnění.
Historie
Počátky existence domu spadají do 13. století; poprvé je zmiňován roku 1275 v souvislosti s farní školou, jednou z prvních na severní Moravě.[2] Na počátku 16. století na škole studoval mohelnický rodák a budoucí pražský arcibiskup Antonín Brus, jehož otec byl na zdejší farní škole učitelem.[2] Roku 1683 byl v domě zřízen žalář, ve kterém byl vězněn a mučen šumperský děkan Kryštof Alois Lautner.[3] Dům byl několikrát značně poškozen při ničivých požárech města. Dochovalo se gotické sklepení a obvodové zdivo v přízemí, současná klasicistní podoba pochází z roku 1781, kdy proběhla přestavba na větší školní budovu. Tato byla roku 1863 povýšena na městskou hlavní školu.[4]
V letech 1951–1988 v budově sídlila hudební škola, resp. lidová škola umění.[5] V roce 2015 byla dokončena rekonstrukce objektu, v jehož přízemí byla o dva roky později otevřena galerie.[3]
Popis
Dům s baštou je samostatně stojící patrová budova na půdoryse obdélníka cca 19 x 13 m s valbovou střechou. Nachází se na Kostelním náměstí v blízkosti mohelnického muzea a farního kostela svatého Tomáše z Canterbury. Zadní průčelí domu je tvořeno hradební zdí s půlválcovou baštou směřující severně do prostoru bývalého příkopu. O část architektonických prvků dům přišel v 70. letech 20. století při opravě fasády, v tomto období byly omítnutý i hradby s baštou. Téměř v celém přízemí a částečně i v patře se zachovaly původní barokní a klasicistní omítky, kdy na části ploch je provedena výmalba technikou secco s motivem arabesek.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog: měšťanský dům s baštou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b NOVÁKOVÁ, Šárka. Gotická architektura Mohelnice. , 2021 [cit. 2024-02-15]. 112 s. . Univerzita Palckého v Olomouci. . Dostupné online.
- ↑ a b KUBOVÁ, Hana. Z vězení upáleného děkana Lautnera se stala galerie. Šumperský a jesenický deník. 2017-02-23. Dostupné online [cit. 2024-02-15].
- ↑ KŘUPKA, Václav. Mohelnice včera a dnes. [s.l.]: Moravské tiskařské závody, 1973. 204 s.
- ↑ Historie ZUŠ Mohelnice [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠTÁBLOVÁ, Jitka. Zpráva o dokončení opravy hradeb v Mohelnici. Sborník 2018 Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci. 2019. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: