Dům středního Polabí

Dům středního Polabí je místní dobová forma lidové architektury, typická pro poměrně velké území na rozhraní východních, středních a severních Čech.^[1]

Lokalizace

Zástavbu tohoto typu lze najít v oblasti vymezené přibližně Prahou ze západu, Semily na severu a Litomyšlí na východě. Jedná se o regiony Mělnicko, Boleslavsko, Turnovsko, Kouřimsko, Poděbradsko, Nymbursko, Jičínsko, Čáslavsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Pardubicko, Hradecko a Chrudimsko.^[2]

Charakteristické znaky

Přestože se jednalo o domy v nejbohatších (etnicky) českých zemědělských oblastech^[2], zástavba je typicky přízemní^[1] a patrové budovy jsou spíše výjimkou.^[2] Dům byl obvykle roubený, se sedlovou střechou, s předsazenou lomenicí, bohatě zdobenou zejména klasovitým skládáním prken, a u starších staveb ve vrcholu štítu s kabřincem^[3], případně s polovalbičkou nebo makovičkou.^[1] V konstrukci roubení se mnohdy uplatňovaly trhanice, někdy byly domy omítané hliněnou omazávkou (tzv. v kožichu). Trojdílné dispoziční uspořádání domu bylo zpravidla komorového typu, tj. světnice, síň a komora (chlév byl obvykle samostatnou budovou, případně měl v téže budově samostatný vchod).^[1] Dům byl zpravidla orientován štítem do veřejného prostoru a v čelní fasádě měl dvojici oken, často sdružených.^[2] V hospodářské části tato dobová forma někdy tvořila patro, a to zbudováním sýpky nebo komory nad přízemním chlévem.^[3]

Stavby této dobové formy jsou doloženy od 16. až do 2. poloviny 18. století, kdy je postupně začaly vytlačovat stavby zděné, případně z vepřovic.^[3]

Architektonické varianty

Lze rozlišit dvě základní varianty domu středního Polabí:^[2]

Dům bez podsíně

Domů tohoto typu se do současnosti dochovalo poměrně málo, a to většinou s velmi jednoduše členěnými nebo jen svisle bedněnými lomenicemi. Jedná se například o:^[2]

• Venkovský dům čp. 13 v Nepolisech
• Roubené stavení čp. 1 v Lukové má zvalbený štít
• Dům čp. 5 v Kosicích má rovněž polovalbičku
• Dům čp. 40 v Kosičkách
• Venkovský dům čp. 79 v Kosičkách
• Dům čp. 24 ve Vápně - v rámci pozdějších stavebních úpravy byla mj. odstraněna původní rákosová střešní krytina
• Dům čp. 48 v Zachrašťanech
• Dům čp. 12 ve Vysočanech - hodnotná lomenice s nápisem na záklopovém prkně (dům umístěn ve dvoře za novostavbou)
• Dům čp. 13 ve Vysočanech - roubený dům byl obezděn, v 80. letech 20. století pak byla část roubení znovu odkryta
• Dům čp. 50 v Barchůvku
• Dům čp. 12 v Prasku - stavba s předsazeným štítem
• Dům čp. 47 v Sekeřicích
• Dům čp. 14 v Šaplavě
• Vesnická památková zóna Nové Smrkovice (několik staveb)
• Vesnická památková zóna Libeň (několik staveb, např. čp. 1, 2, 3, 4, 10)
• Dům čp. 766 v Novém Bydžově má vedlejší světnici se samostatnou sedlovou střechou
• Dům čp. 5 v Chmelovicích má zajímavou lomenici - horní třetina skládána klasovitě, spodní část ve střední partii svisle a v trojúhelníkových partiích diagonálně
• Dům čp. 46 ve Volanicích - štít je předsazen před čelo přízemí, lomenice se střídavou klasovitou skladbou
• Domy čp. 61, 62 a 138 v Ohnišťanech
• Dům v Říční ulici čp. 76 v Chlumci nad Cidlinou má zvalbený štít
• Dům čp. 14 ve Zdechovicích
• Dům čp. 18 v Hrobičanech

• 

  Nepolisy čp. 13

• 

  Luková 1

• 

  Kosice čp. 5

• 

  Kosičky čp. 40

• 

  Kosičky čp. 79

• 

  Zachrašťany čp. 48

• 

  Barchůvek čp. 50

• 

  Sekeřice čp. 47

• 

  Šaplava čp. 14

• 

  Libeň čp. 4

• 

  Nové Smrkovice, náves

• 

  Nové Smrkovice čp. 2

• 

  Nové Smrkovice čp. 8

• 

  Nový Bydžov 766

• 

  Chmelovice čp. 5

• 

  Volanice čp. 46

• 

  Ohnišťany čp. 61

• 

  Ohnišťany čp. 62

• 

  Ohnišťany čp. 138 (rok 2014, později zdemolováno)

• 

  Chlumec nad Cidlinou, Říční 76

• 

  Hrobičany čp. 18

Příklady starších roubených domů bez podsíně, které byly později obezděny nebo nově vyzděny:

• Dům čp. 35 v Pamětníku
• Dům čp. 14 v Písku
• Dům čp. 3 v Sekeřicích
• Dům čp. 43 ve Staré Vodě

• 

  Pamětník čp. 35

• 

  Písek čp. 14

• 

  Sekeřice čp. 3

• 

  Stará voda čp. 43 (vpravo)

Dům s podsíní

Polabský dům s podsíní se vyskytoval na území středního a východočeského Polabí, dosud je několik staveb zachováno především na Nymbursku. Zajímavé je, že podsíně se vyskytovaly především u malých usedlostí.^[2]

Zatímco v městské zástavbě sloužila podsíň typicky pro nabídku zboží a jako krytá komunikace podél domovních průčelí, ve vesnické zástavbě plnila zřejmě funkci dobře osvětleného a zároveň chráněného prostoru pro drobné práce (světnice mívala pouze malá okna a neposkytovala tak dostatek světla). Prostor byl ovšem využitelný jen v průběhu teplé části roku, čímž lze vysvětlit jeho uplatnění právě v klimaticky příznivém Polabí.^[2]

Zachovalou ukázkou tohoto typu domu je dům čp. 38 v Hlušičkách. Roubený dům je zvenčí omítnut. Předsunutý štít je vynesen na prodloužených trámech věnce domu a samotné loubí podsíně máš spíš dekorativní charakter.^[2]

Kovárna ve Starém Bydžově, rovněž s podsíní, byla postavená z trhanic a zbořená roku 1969. Její kopie je dnes postavena v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.^[2]

Podobně chalupa s podsíní, která stála původně v Oskořínku čp. 65 na Nymbursku, byla v roce 2012 přesunuta do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.^[4]

• 

  Hlušičky čp. 38

• 

  Kovárna ze Starého Bydžova v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Reference