Dům v sadu (Kyje)
| Dům v sadu (Kyje) | |
|---|---|
 Celkový pohled na „Dům v sadu“ – vilu v ulici „K Rokytce“ v pražských Kyjích (2019) | |
| Účel stavby | |
Rodinný dům | |
| Základní informace | |
| Architekti | Jan Šépka; spolupráce: Vítězslav Kůstka, Jan Kolář[1] |
| Výstavba | projekt 2011;[1] realizace: 2014 až 2016 |
| Materiál | dřevostavba s železobetonovým založením (minimalizovaném ve svahu na pouhou betonovou „nohu“)[1] |
| Současný majitel | Jindřich Mašek, Irena Mašková[2] |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 14, Kyje,  Česko |
| Ulice | K Rokytce 1686[2] |
| Souřadnice | 50°5′42,63″ s. š., 14°32′9,39″ v. d. |
  Dům v sadu Dům v sadu v Kyjích na mapě Prahy | |
| Další informace | |
| Web | https://www.sepka-architekti.cz/index.php?lang=cs&page=project&name=dum-v-sadu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_22.jpg)
Obytný dům v sadu v pražských Kyjích[p 1] má za základ stavební půdorys ve tvaru kruhu, který na jižní straně přechází do podoby dvou čtverců.[1][3][4] Byl vybudován na pozemku, který se svažuje k severu,[3] nedaleko říčky Rokytky v Praze–Kyjích. Celý spočívá na železobetonové desce, jež je nad terénem podpírána jedinou betonovou „nohou“.[1] V roce 2016 byla realizace tohoto obytného „domu v sadu“ nominována za Českou republiku na evropskou cenu Mies van der Rohe.[5]
Popis
Začlenění maloobjemového[3][4] rodinného domku do sadu mezi šestici vzrostlých stromů[3][4] ovlivnilo koncept tohoto „domu v sadu“[3] a zahrada, orientace jakož i svažitost pozemku pak implikovaly i tvar a celkové dispoziční řešení stavby.[1][3][4]
Obývací pokoj
Obývací pokoj je situován na sever a pohled z něj směřuje do údolí k Rokytce.[1][3][4] Osvětlení obývacího prostoru (s výškou přes tři podlaží[4]) denním světlem je zajištěno jižně orientovaným oknem umístěným ve vrchním světlíku, jenž je součástí tohoto velkoryse řešeného obýváku.[1][3] K umělému osvětlení obývacího prostoru (a dalších místností) byly v podlaze připraveny zásuvky určené pro napájení stojacích lamp.[4] Obývací pokoj – ústřední bod celého objektu – byl zařízen speciálně navrženým stolem a křesílky.[4]
Další členění interiéru
Další pokoje (orientované na východ a jih[4]), kuchyň a sociální zázemí stavby jsou vybudovány v „místě čtvercových částí“ půdorysu domu.[1][3][4] V domě jsou, kromě obývacího pokoje, ještě dvě ložnice, dvě koupelny, kuchyň a ve vrchním světlíku pak malá pracovna.[4] V koupelnách a ložnicích jsou (pro zajištění umělého osvětlení) ve skříních zapuštěné LED pásky, jenž je možno rozsvítit pomocí vypínačů.[4] Součástí architektonického návrhu byly i vestavěné skříně.[4] Koupelny, kuchyň a pracovna byly v prvotní realizační fázi (dle architektonického návrhu) vybaveny jen základním nábytkem.[4]
Vytápění
Na podlaze je litá stěrka, pod níž se skrývá elektrické podlahové topení.[4] Objekt lze ale také vytápět krbovými kamny.[4]
Konstrukce objektu
Dřevostavba
Dům byl navržen jako dřevostavba[3] (její dřevěná konstrukce je v interiéru – na stěnách i stropech – plně přiznána[3][4]) z vnější strany zateplená polyuretanem[1] s vrchním ochranným nástřikem proti vodě.[3][4] Stavba má (hruškovitě) nepravidelný tvar, jenž byl nejprve aproximován rovinnými trojúhelníkovitými plochami.[3][4] Tím bylo dosaženo potřebné statické tuhosti dřevěné konstrukce domu.[3][4] Současně tyto plochy umožnily i vložení březových překližkových desek.[3][4] Mimořádné pečlivosti si zasloužila dřevěná konstrukce rodinného domu, jenž byla kompletně celá designována (připravena) v počítači[4] a následně pak jednotlivé její prvky – trámky – byly přesně vyrobeny na 3D fréze.[3][4] Při realizaci stavby obytného domu na staveništi pak byla celá konstrukce objektu seskládána z takto předem přesně zhotovených trámků obdobně „jako dětská stavebnice“.[3][4]
Založení
Dřevostavba je vybudovaná na železobetonové desce (založení), která je s prudkým svahem zahrady spojena jedinou, relativně vysokou betonovou „nohou“.[1][3][4] Vstup do domu zajišťuje (z jižní strany) ocelová lávka, která zároveň vytváří statické zavětrování celé konstrukce domu.[3][4] Z pohledu architektury nemá tento obytný dům představovat nic konkrétního, tedy ani „strom“, „houbu“ nebo dokonce „domek na kuří nožce“.[4] Základním požadavkem byla minimalizace nákladů, které bylo dosaženo tím, že finančně poměrně nákladné zakládání stavby ve svahu bylo nahrazeno betonovou „nohou“ a ocelovou lávkou, čímž došlo k úspoře asi 500 tisíc Kč.[4]
Vybrané údaje
- Autor: Šépka architekti (Jan Šépka)[3]
- Spolupráce: Vítězslav Kůstka, Jan Kolář[3]
- Projekt: rok 2011[3]
- Realizace: roky 2014 až 2016[3] (stavba dřevostavby trvala pouhé dva měsíce[4])
- Užitná plocha obytného domu: 80 m2[3][4]
- Obestavěný prostor: 342 m3[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k Dům v sadu [online]. Šépka architekti [cit. 2020-10-18]. Inspirace – Sad; studie – 2011; realizace – 2016; autoři: Jan Šépka + spolupráce: Jan Kolář, Vítězslav Kůstka. Dostupné online.
- ↑ a b c Informace o domě z katastru nemovitostí: Informace o pozemku: Parcelní číslo: 909/2; Obec: Praha (554782); Katastrální území: Kyje (731226); Číslo LV: 755; Výměra: 69 m2; Budova s číslem popisným: Kyje (400785); č. p. 1686; rodinný dům; vlastnické právo: Mašek Jindřich + Mašková Irena
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Dům v sadu [online]. www archiweb cz [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Český úkaz. Netradiční dům stojí v prudkém svahu na jedné noze [online]. www idnes cz, 2017-09-27 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šépka (* 29. 10. 1969) [online]. Archi WEB [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
Související články
- Jan Šépka
- Vila Hermína
- Vila v Berouně
- Pokoj v krajině
- Vnímání
Externí odkazy
- Dům v sadu (stručný popis + FOTOGALERIE) [online]. Šépka architekti [cit. 2020-10-18]. Inspirace - Sad; studie – 2011; realizace – 2016; autoři: Jan Šépka + spolupráce: Jan Kolář, Vítězslav Kůstka. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na vilu K Rokytce 1686 architekta Jana Šépky v ulici K Rokytce v Kyjích, Praha.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila v Berouně (na adrese: Slunečná 1678, 266 01 Beroun-Město, Česká republika) řešená jako montovaný ocelový skelet s výplněmi z betonových panelů a skla. Vila byla dostavěna v roce 2004 podle návrhu (z roku 2001) architektonické dílny „HŠH architekti“ (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka) za spolupráce s Janem Kolářem a Janou Zlámalovou. Realizace této „vily v Berouně“ získala v roce 2004 zvláštní cena poroty v soutěži „Nový domov“ a v roce 2005 jí udělil německý časopis Bauwelt čestné uznání Bauwelt–Preis za rok 2004.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Hermína je rodinný dům růžové barvy a nezvyklého tvaru nacházející se ve svažitém terénu na okraji obce Černín (součást města Zdice) v okrese Beroun. Byl dostavěn v roce 2009 podle návrhu (z roku 2000) dnes (2020) již neexistující architektonické dílny „HŠH architekti“ (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka). Architektonická originalita vnitřního uspořádání vily Hermína spočívá v rozdělení celistvého interiéru do tří výškových úrovní spojených dvěma rovnoběžnými šikmými rampami, které procházejí přes celou délku domu, kopírují spád pozemku, funkčně nahrazují veškerá schodiště a zároveň plní úlohy obývacího prostoru, kinosálu a malé pracovny.
(c) Jan Šépka, CC BY-SA 3.0
Dílo "Vnímání" autora Jana Šépky vystavené na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích na podzim roku 2016. Fotografii zhotovil autor díla.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Šépka (* 29. října 1969, Praha) instalace „Pokoj v krajině“, Šumava, Modrava, Česká republika, 2009 – 2010.