Džívan Nedunčežijan
Džívan Nedunčežijan | |
---|---|
Džívan Nedunčežijan na US Open 2018 | |
Stát | Indie |
Datum narození | 20. října 1988 (34 let)[1] |
Místo narození | Čennaí, Indie[1] |
Bydliště | Čennaí, Indie[1] |
Výška | 173 cm[1] |
Hmotnost | 69 kg[1] |
Profesionál od | 2004 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | Matt Anger USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–1 |
Tituly | 0 ATP, 7 Futures |
Nejvyšší umístění | 293. místo (28. srpna 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 29–40 |
Tituly | 1 ATP, 11 challengerů, 20 Futures |
Nejvyšší umístění | 64. místo (18. března 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | 1. kolo (2019, 2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2017, 2018, 2019) |
US Open | 1. kolo (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. června 2023
Džívan Nedunčežijan (* 20. října 1988 Čennaí) je indický levoruký profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a třicet jedna ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2014 na 293. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 64. místě. Trénuje ho Matt Anger.[1]
V indickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 utkáním 1. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Pákistánu, v němž vyhrál s Leandrem Paesem čtyřhru. Indové zvítězili 4:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]
Jeho dědem byl V. R. Nedunčežijan, bývalý ministr financí indického svazového státu Tamilnádu, jenž přibližně po tři týdny, v letech 1969 a 1987/1988, také sloužil jako zastupující předseda vlády.[4]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v září 2004, když na satelit v pákistánském Karáčí obdržel divokou kartu. V úvodním kole neuhrál na Japonce Tošiaki Sakaje ani jeden game.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojoval na listopadové události Futures v Puné, kde z pozice kvalifikanta prošel až do finále. V něm zdolal krajana Višnu Vardhana po dvousetovém průběhu.[2][1]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Aircel Chennai Open 2014 v rodném Čennaí. Do soutěže obdržel divokou kartu od pořadatelů. V prvním kole však nestačil na českého hráče Jiřího Veselého ve dvou setech.[1] Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na témže turnaji, když v deblové soutěži Aircel Chennai Open 2017, hrál po boku krajana Rohana Bopanny. Ve finálovém duelu porazili indickou dvojici Purav Radža a Divij Šaran ve dvou sadách.[1][2]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 8. ledna 2017 | Čennaí, Indie | tvrdý | Rohan Bopanna | Purav Radža Divij Šaran | 6–3, 6–4 |
Finalista | 1. | září 2018 | Čcheng-tu, Čína | tvrdý | Austin Krajicek | Ivan Dodig Mate Pavić | 2–6, 4–6 |
Finalista | 2. | leden 2023 | Puné, Indie | tvrdý | Sriram Baladži | Sander Gillé Joran Vliegen | 4–6, 4–6 |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 11 Č) |
Čtyřhra (11 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 28. února 2015 | Kalkata, Indie | tvrdý | Somdev Devvarman | James Duckworth Luke Saville | bez boje |
2. | 24. dubna 2016 | Nanking, Čína | antuka | Saketh Myneni | Denys Molčanov Oleksandr Nedověsov | 6–3, 6–3 |
3. | 6. května 2016 | Karši, Uzbekistán | tvrdý | Enrique López-Pérez | Alexandre Metreveli Dmitrij Popko | 6–1, 6–4 |
4. | 7. května 2017 | Ostrava, Česko | antuka | Franko Škugor | Rameez Junaid Lukáš Rosol | 6–3, 6–2 |
5. | únor 2018 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Christopher Rungkat | Leander Paes Joe Salisbury | 6–4, 3–6, [10–7] |
6. | červen 2018 | Ilkley, Velká Británi | tráva | Austin Krajicek | Kevin Krawietz Andreas Mies | 6–3, 6–3 |
7. | červenec 2018 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Austin Krajicek | Roberto Maytín Christopher Rungkat | 6–7(4–7), 6–4, [10–5] |
8. | říjen 2018 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Marcelo Arévalo | Leander Paes Miguel Ángel Reyes-Varela | 6–1, 6–4 |
9. | říjen 2021 | Lisabon, Portugalsko | antuka | Purav Radža | Nuno Borges Francisco Cabral | 7–6(7–5), 6–3 |
10. | červen 2022 | Bratislava, Slovensko | antuka | Sriram Baladži | Vladyslav Manafov Oleg Prihodko | 7–6(8–6), 6–4 |
11. | červen 2022 | Blois, Francie | antuka | Sriram Baladži | Romain Arneodo Jonathan Eysseric | 6–4, 6–7(3–7), [10–7] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeevan Nedunchezhiyan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Džívan Nedunčežijan na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. června 2023
- ↑ a b c d Džívan Nedunčežijan na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. června 2023
- ↑ Džívan Nedunčežijan na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. června 2023
- ↑ Jagran Josh. Current Affairs eBook (February 2017) [online]. Únor 2017 [cit. 2017-02-25]. S. 249. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džívan Nedunčežijan na Wikimedia Commons
- Džívan Nedunčežijan na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Džívan Nedunčežijan na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Džívan Nedunčežijan na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
bendera Indonesia
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Day 4 of US Open 2018.