Džamárán (76)
Základní údaje | |
---|---|
Typ | fregata/torpédoborec[1] |
Třída | třída Moudž |
Číslo trupu | 76 |
Zahájení stavby | 2006 |
Spuštěna na vodu | únor 2010 |
Uvedena do služby | 19. února 2010 |
Osud | aktivní (2020) |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 1420 tun |
Délka | 94,5 m |
Šířka | 10 m |
Ponor | 3,1 m |
Pohon | 2 diesely |
Rychlost | 30 uzlů |
Posádka | 140 |
Výzbroj | 1× 76mm kanón Fadžr 27 1× 40mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) 4× Núr 4× Mehrab 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Elektronika | 1× sledovací radar 2× navigační radar 1× střelecký radar |
Letadla | 1× vrtulník AB.212 ASW |
Džamárán (76) (persky ناوشکن جماران) je první postavenou fregatou íránského námořnictva třídy Moudž (موج) (česky Vlna). Plavidlo bylo postaveno v letech 2006–2010. Jeho domovským přístavem je Bandar Abbás.[1] Džamárán je první íránská válečná loď vybavená vrtulníkem.[1] Írán loď oficiálně prezentuje jako torpédoborec, ale velikostí jde spíše o fregatu.[1]
Pozadí vzniku
Fregata Džamarán je prototypovou jednotkou nové třídy íránských fregat třídy Moudž, která je nástupcem fregat třídy Alvand (Vosper Mk.5) zakoupených Íránem v 60. letech 20. století. Stavba fregaty Džamarán pobíhala od roku 2006 v Bandar Abbás[2], přičemž plavidlo bylo do služby přijato 19. února 2010.[1]
Konstrukce
Elektronické vybavení
Plavidlo je vybaveno jedním hlavním vyhledávacím a sledovacím radiolokátorem Plessey AWS-1, dvěma navigačními radary na hlavním stožáru a jedním střeleckým radarem.[1]
Pohon
Pohonný systém je tvořen dvěma dieselovými motory o výkonu 10 000 hp. Plavidlo je dále vybaveno čtyřmi dieselovými generátory, každý o výkonu 550 kW. Tento pohonný systém plavidlu umožňuje dosáhnout rychlosti až 30 uzlů.[1]
Výzbroj
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón Fadžr 27, který doplňují jeden 40mm kanón a dva 20mm kanóny. Hlavní raketovou výzbroj tvoří nové íránské protilodní střely typu Núr (نور) (česky Světlo) s doletem 200 km, což jsou vlastně čínské střely C-802. K ničení vzdušných cílů slouží čtyři protiletadlové řízené střely Mehrab (kopie amerických SM-1MR), umístěné na hlavní palubě poblíž přistávací plochy. Fregata je rovněž vybavena dvěma trojhlavňovými 324mm torpédomety. Na zádi plavidla se nachází přistávací plocha pro protiponorkový vrtulník AB.212.[1]
Operační služba
V lednu 2015 torpédoborce Džamárán a Bušéhr poblíž Jemenského přístavu Al-Mukalla zabránily pirátskému útoku na nákladní loď MV Delight.[3] V květnu 2020 fregata svou protilodní střelou omylem zasáhla íránskou pomocnou loď Konarak. Zahynulo 19 námořníků a dalších 15 bylo zraněno.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Jamaran / Mowj Class Multi-Purpose Guided Missile Frigate, Iran [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Damavand posiluje íránskou kaspickou flotilu. ATM. 2015, roč. 47, čís. 4, s. 69. ISSN 1802-4823.
- ↑ Iranian Navy rescues oil tanker from pirate attack [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iranian warship hit by missile in training accident, killing 19 sailors [online]. Reuters, 2020-05-11 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džamárán na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Autor: Mohammad Sadegh Heydari, Licence: CC BY 4.0
Jamaran frigate in Velayat-90 Naval Exercise.