Džemal Bijedić

Džemal Bijedić
© European Union, 2024, CC BY 4.0
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Jugoslávie
Narození	12. dubna 1917 Mostar
Úmrtí	18. ledna 1977 (ve věku 59 let) Sarajevo
Alma mater	Právnická fakulta Bělehradské univerzity
Profese	politik, politický komisař a právník
Náboženství	islám
Ocenění	Řád hrdiny socialistické práce Řád bratrství a jednoty Řád za statečnost Řád zásluh pro lid Řád národního osvobození … více na Wikidatech
Commons	Džemal Bijedić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džemal Bijedić (12. dubna 1917, Mostar, Rakousko-Uhersko–18. ledna 1977, Kreševo, SFRJ) byl jugoslávský partyzán a posléze i bosenský komunistický politik. V letech 1971 až 1977 zastával post předsedy Svazové výkonné rady (celojugoslávské vlády).

Bijedić se narodil v Mostaru v dnešní Bosně a Hercegovině do bosňácké obchodnické rodiny, která se do Mostaru dosídlila z východobosenského města Gacko. Ve věku jednoho roku mu na španělskou chřipku zemřel otec. O Džemala se následně starala hlavně jeho matka Zafira a strýc Bećir. Základní školu a gymnázium vystudoval ve svém rodném měste. Poté pokračoval na studiích na právnické fakultě Univerzity v Bělehradě.

Jako student gymnázia byl členem společnosti Gajret a stal se i sympatizantem revoluční společnosti, ke které se připojil během svých studií v Bělehradu. V říjnu 1938 vstoupil do Svazu komunistické mládeže a v prosinci 1939 se stal členem ilegální komunistické strany. V letech 1940–1941, tj. těsně před vypuknutím války byl sekretářem Oblastního výboru SKOJ pro území Hercegoviny. Za práci pro komunisty byly zatčen v Mostaru hned čtyřikrát.

Během druhé světové války se účastnil boje proti italské a německé okupaci. V okamžiku vyhlášení války měl pozici tajemníka Místního výboru komunistické strany pro Sarajevo. Poté, co jugoslávská policie odhalila jeho skutečnou identitu, se rozhodl odcestovat jinam a zastoupil ho Vladimir Perić. Sám Bijedić se přesunul do východní Bosny, kde pracoval jako tajemník Oblastního výboru KS Jugoslávie pro Semberiji a Posáví, později Tuzlu. V partyzánské armádě se připojil k 6. proletářské východobosenské úderné brigádě, která se zapojila do bitvy o Sutjesku.

Po osvobození země v roce 1945 se stal generálním tajemníkem Vlády republiky Bosna a Hercegovina a pomocníkem ministra vnitra. V roce 1948 se stal náčelníkem Správy pro agitaci a propagandu Ústředního výboru Komunistické strany Bosny a Hercegoviny. Následně se vrátil do Mostaru, kde se věnoval stranickým záležitostem v rámci města. V roce 1957 opět přesídlil do Sarajeva a stal se členem tamní Výkonné rady (vlády).

Na začátku 60. let pracoval jako člen Svazové výkonné rady, v jejímž čele stál formálně Josip Broz Tito. Bijedić nejprve získal resort justice a organizace státní moci a poté Svazového sekretariátu pro záležitosti práce. Byl rovněž i členem Ústavní komise Svazové skupštiny, v jejímž čele stál Edvard Kardelj, a která připravovala novou ústavu. Po Brionském plénu byl nicméně Bijedić zbaven na krátko všech funkcí a vrátil se do Sarajeva. Poté se stal předsedou Skupštiny SR Bosny a Hercegoviny, což byla nejvyšší možná politická funkce v rámci republiky. V roce 1971 se stal předsedou jugoslávské vlády; v této funkci zůstal až do své smrti.^[1] Jako politik byl ve své funkci oblíben.^[2]

Jako premiér se účastnil okolo padesáti návštěv různých zemí, kde zastupoval SFRJ. Bijedić zemřel při letecké havárii v lednu 1977.^[3] Při návratu z Bělehradu do Sarajeva Bijedićovo letadlo narazilo do vrcholu Inac v blízkosti města Kreševo. Po Bijedićovi byla pojmenována jedna z univerzit v Mostaru.

• velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 28. července 1976^[4]
• Řád hrdiny socialistické práce – Jugoslávie
• Řád lidové svobody – Jugoslávie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Džemal Bijedić na srbské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džemal Bijedić na Wikimedia Commons