Džunko Tabeiová
| Džunko Tabeiová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. září 1939 Miharu  Japonsko |
| Úmrtí | 20. října 2016 (ve věku 77 let) Kawagoe Prefektura Saitama |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Alma mater | Šōwa Džoši Daigaku v Tokiu |
| Povolání | objevitelka a horolezkyně |
| Známá jako | 1. žena která vystoupila na Mount Everest a zdolala Seven Summits |
| Ocenění | Řád Gurkhovy pravé ruky (nepálský rytířský řád Gorkha Dakshina Bahu) |
| Choť | Masanobu Tabei |
| Děti | dvě |
| Web | Junko-tabei.jp |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džunko Tabeiová (japonsky 田部井淳子 anglický přepis: Tabei Junko; 22. září 1939, Miharu prefektura Fukušima – 20. října 2016 Kawagoe prefektura Saitama) byla japonská horolezkyně. Dne 16. května 1975 byla první ženou, která vystoupila na Mount Everest. V roce 1992 se stala první ženou, která zdolala nejvyšší vrcholy všech kontinentů tzv. Seven Summits. V roce 2006 vystoupila taky na Gerlachovský štít a Rysy ve Vysokých Tatrách.
Život
Vystudovala anglickou literaturu na soukromé vysoké škole Šōwa Džoši Daigaku (昭和女子大学) v Tokiu.[1] Horolezectví se začala věnovat ve svých deseti letech. Během studia sportovní aktivity přerušila, k horolezectví se vrátila až po dokončení studia.[2] V roce 1972 byla Tabeiová považována za jednu z nejlepších horolezkyň nejen v Japonsku, ale i na světě. Noviny Yomiuri Shimbun a televizní stanice Nippon se rozhodli sestavit čistě ženský tým, který podnikne výstup na Mount Everest. Ze stovek uchazeček o tuto expedici bylo nakonec vybráno 15 žen, včetně Džunko Tabeiové. Po dlouhém tvrdém tréninku odcestovala skupina žen na jaře 1975 do Kátmándú a vytvořila tým Šerpa. K cestě využila stejnou trasu jako první horolezci šerpa Tenzing Norgay a Edmund Hillary. Začátkem května 1975 se tým tábořil v nadmořské výšce 6300 metrů, vzápětí přišla sněhová bouře a pohřbila celý tým v lavině. Všechny účastnice byly pod sněhem. Džunko Tabeiová ztratila vědomí asi na šest minut, dokud ji jeden šerpa nevykopal. Pak podnikla úspěšný výstup a pokračovala ve zdolávání osmitisícovek i v následujících letech. Jako jediná žena na světě zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů.
Výstupy
- 16. května 1975 Mount Everest (8 849 m n. m.), Himálaj v 35 letech
- 1985 Qullai Ismoili Somoni (7 495 m n. m.), Tádžikistán
- Kilimandžáro (5 895 m n. m.), Tanzanie
- Vinson Massif (4 892 m n. m.), Antarktida
- Elbrus (5 642 m n. m.), Kavkaz, Rusko
- Aconcagua (6 961 m n. m.), Andy, Argentina
- Denali (6 190 m n. m.), Kordillery, USA
- 28. července 1992 získala Korunu planety
- Štít Korženěvské (7 105 m n. m.), Pamír, Tádžikistán
- Pik Lenina (7 134 m n. m.), Pamír
- Džengiš Čokusu (7 439 m n. m.), Ťan-šan
- Chan Tengri (6 995 m n. m.), Ťan-šan
- 1995 pátá sedmitisícovka v bývalém Rusku
- červen 2011 Hora Fudži (3 776 m n. m.), Japonsko, poslední výstup na vrchol
Odkazy
Reference
- ↑ Novinky.cz: Zemřela první žena, která pokořila Mount Everest
- ↑ ANDRISÁK, Daniel. Dlouho něco nemyslitelného. Před 45 lety zdolala první žena Everest. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-05-16 [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džunko Tabei na Wikimedia Commons
Osoba Džunko Tabeiová ve Wikicitátech- Junko-tabei.jp
Média použitá na této stránce
Autor: Jaan Künnap, Licence: CC BY-SA 4.0
Junko Tabei in 1985 at Communism Peak (now known as Ismoil Somoni Peak).