Dařbuján a Pandrhola

Dařbuján a Pandrhola
Původní názevDařbuján a Pandrhola
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka79 min
Žánryfilmová pohádka
filmová komedie
ScénářJan Drda
Martin Frič
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJiří Sovák
Rudolf Hrušínský
Pavla Maršálková
Běla Jurdová
Václav Lohniský
… více na Wikidatech
HudbaJiří Srnka
KameraJan Novák
KostýmyVladimír Synek
StřihJan Kohout
ZvukEmanuel Formánek
Výroba a distribuce
Premiéra10. června 1960 (Československo)
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Dařbuján a Pandrhola na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dařbuján a Pandrhola je česká pohádková filmová komedie z roku 1959 režiséra Martina Friče s Jiřím Sovákem, Rudolfem Hrušínským a Václavem Lohniským v hlavní roli. Film byl natočen na námět pohádky Jana Drdy, který byl i spoluautorem scénáře k tomuto snímku.

Děj

Kuba Dařbuján (Jiří Sovák) je chudý havíř, který má hodnou ženu (Běla Jurdová) a jedenáct dětí. Když má na svět přijít to dvanácté, Kuba se rozhodne vydat do světa a sehnat pro něj nějakého dobrého kmotra. Potká stařečka Pánaboha (Bohuš Záhorský), ale toho za kmotra nechce, protože není ke všem lidem podle něj stejně spravedlivý, odmítne i čerta (Otakar Brousek), nakonec potká Smrťáka (Václav Lohniský), kterého si za kmotra zvolí proto, že je ke všem lidem stejně spravedlivý. Smrťák udělá s Kubou úmluvu a věnuje mu zvláštní dar: Když jej Kuba uvidí u nemocného člověka stát u jeho hlavy, dotyčný člověk zemře a pokud bude u jeho nohou, může ho léčit a dotyčný se uzdraví. Kuba to několikrát úspěšně vyzkouší a stane se uznávaným a vyhledávaným lidovým léčitelem.

Protipólem chudého havíře je zde bohatý, tlustý a velmi lakomý pivovarský sládek Pandrhola (Rudolf Hrušínský), který Kubovi a i všem místním chudým havířům vždy odmítal pomoci a i ten se jednoho dne roznemůže, protože v rozčilení nad mlsností služky Anky ho trefí šlak. Lékaři se shodnou na diagnóze „moribundus“, ale vyléčit nemoc neumí. V nouzi nejvyšší si Pandrhola vzpomene na léčitele Kubu, ale ten nejprve odmítne, při vzpomínce na lakotu z jeho strany. Chce mu oplatit zlé skutky a vymyslí několik drahých kousků, které musí Pandrholovi splnit, aby byl ochoten přijet léčit. Pandrhola jeho podmínky splní a Kuba jde tedy léčit. Při pohledu na nemocného ovšem prohlásí, že je to marné, neboť Smrťák stojí v hlavách postele. Nakonec se ale Kuba nechá nátlakem ze strany Pandrholky přimět k léčení, navzdory tomu, že tím poruší úmluvu se Smrťákem – nechá postel s Pandrholou otočit, aby Smrťák, stojící původně u hlavy, stál u nohou. Po léčení Smrťák Kubovi vyčítá v šenku porušení dohody a popíjejí. Pandrhola rozmluvu vyslechne a nechá Smrťáka zatlouct do pivovarského sudu. Tím znemožní, aby cokoliv živého zemřelo. Způsobí tím na zemi velký zmatek a pozdvižení. Nakonec Smrťáka ven ze sudu Pandrhola pustí, protože nedokáže přemoci svou chuť na maso. Ten však Pandrholu setne svou smrtící kosou a posléze Kubovi svůj dar definitivně odebere.

Obsazení

Jiří Sovákhavíř a léčitel Kuba Dařbuján
Rudolf Hrušínskýsládek Pandrhola
Běla JurdováMarkýtka, Dařbujánova žena
Pavla MaršálkováPandrholova žena
Václav Lohniskýkmotr Smrťák
Bohumil Švarchavíř Matěj Klofát
Květa FialováMarijánka, Klofátova žena
Bohuš Záhorskýstařeček Pánbůh
Otakar Brousekčert / vypravěč (hlas)
Stanislav Neumannděda Pšuk
Josef Hlinomazkrupař Johan Bašta
Ilona KubáskováFiloména, krupařova žena
Ota Motyčkapláteník
Milka Balek-Brodskáplátenice
Růžena ŠtěpánováVerunka, dcera pláteníkových
Karel Fialakovářský
Alena Kreuzmannováděvečka Anka
Eman Fialahavíř klarinetista
Václav Tréglřezník
Oldřich Dědekkoktavý doktor
Bedřich Bozděchhostinský na Kocandě
Jan Bobekhavíř
Jaroslav Moučkahavíř, otec nemocného dítěte
Viola Zinkováhavířova žena, matka nemocného dítěte
Irena Juřičkováhavířská žena
Marie Kautskáhavířská žena
Blažena Slavíčkováhavířská žena
Jiřina Bíláhavířská žena
Jarmila Kurandováporodní bába
Josef Příhodahavíř Choura
Vladimír Menšíkopilec
Vladimír Hrubýopilec
Věra Ferbasováměštka
Magda Maděrováměštka
Alois Dvorskýdoktor
Josef Čermákbednář
Michael Dáňasyn Dařbujánových
Miloš Vavruškakočí Vojta
Hana Talpováděvečka od pláteníkových
Josefa PechlátováPšukova žena
Vítězslav Černýsladovnický
Josef Langmilerpomocník u krupaře
Oleg Reifkrejčí
František Miroslav Doubravakrejčí
Vladimír Klemensdoktor
Josef Steiglhospodský
Jan S. Kolárhospodský z Ouběnic
Ladislav Gzelasladovnický
Věra Váchovámatka nemocného dítěte
Josef Příhodahavíř
Václav Švechavíř

Zajímavosti

  • Od své premiéry v červnu 1960 až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 14 168 představení celkem 2 355 381 diváků.[1] K 30. červnu 1995, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v rámci 15 159 představení celkem 2 419 987 diváků.[2]

Odkazy

Reference

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 29. 
  2. BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 75. 

Literatura

Monografie
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film III. 1945–1960. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2001. 479 s. ISBN 80-7004-102-1. 
  • BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. 
Články v periodikách
  • VRBA, František. Dařbuján a Pandrhola. Literární noviny. Praha: Československý spisovatel, 18. červen 1960, roč. 9, čís. 25, s. 6. Dostupné online. ISSN 0459-5203. 
  • PITTERMANN, Jiří. Dařbuján a Pandrhola. Rudé právo. Praha: Ústřední výbor KSČ, 9. červen 1960, roč. 40, čís. 159, s. 4. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“