Dadja Altenburg-Kohl

prof. MUDr. Dadja Altenburg-Kohl
Dadja Altenburg-Kohl (2017)
Dadja Altenburg-Kohl (2017)
Narození30. května 1949 (75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékařka, podnikatelka
ChoťDaniel Pešta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dadja Altenburg-Kohl (původně Drahoslava Pešta Kohl, * 30. května 1949, Praha) je lékařka a česká filantropka.

Profesní život

Altenburg-Kohl vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Z politických důvodů emigrovala do Německa, kde pracovala od roku 1973 jako lékařka na Univerzitní klinice ve Frankfurtu nad Mohanem na oddělení čelistní chirurgie a dokončila zde svou specializaci. V témže oboru v roce 1980 otevřela svou soukromou lékařskou praxi.

Souběžně s prací lékařky se od roku 1986 podílela na vybudování firmy Kohlpharma[1], jedné z nejúspěšnějších obchodních farmakologických společností v Německu. Ta se později stala součástí akciové společnosti Kohl Medical AG[2], kde byla prof. Altenburg-Kohl od roku 1993 spolumajitelkou a členkou představenstva.

Od roku 1995 je také spolumajitelkou společnosti Amigo[3], která vyvíjí dětské a rodinné hry a je nositelem dlouhé řady mezinárodních ocenění.

Ve spolupráci s prof. Melkonianem, vedoucím vědeckým pracovníkem na Botanickém institutu Univerzity v Kolíně nad Rýnem, vybudovala společnost Algenion (2004)[4], která se zabývá využitím mikrořas.

V Česku založila po revoluci roku 1989 společnost Pragofarm, která se zabývala obchodem s léky a jejich distribucí (prodána 2002).

Od roku 2010 je členkou poradního sboru představenstva UniCredit Group XX v Mnichově.

Kulturní profesní aktivity

V roce 2003 založila v Praze Galerii Montanelli, na jejíž šestiletou výstavní činnost navázalo Museum Montanelli, jedno z mála soukromých muzeí současného umění v Česku,[5]. Patronem Muzea Montanelli se stal Václav Havel, který ho roku 2009 slavnostně otevřel.

Roku 2005 Altenburg-Kohl byla zvolena do představenstva Evropského kulturního fóra v Berlíně a zároveň kurátorkou řady společných projektů mezi Saarländische Galerie[6]Berlíně a Českou republikou.

Od roku 2006 je v Praze činná Nadace DrAk zaměřená na oblast kultury a lékařské prevence, kterou založila. Sbírku umění Nadace DrAk spravuje Muzeum Montanelli. Altenburg-Kohlová se zde jako kurátorka podílí na řadě monografických i tematických výstav a organizuje mezinárodní výměnu projektů s muzei a galeriemi v Evropě.

Podporuje rovněž činnost divadel (Divadlo Ungelt[nedostupný zdroj], Alfred ve dvoře), kinematografii (film Občan Havel, film Olgy Sommerové Magický hlas rebelky[7]) a další film Olgy Sommerové Červená[nedostupný zdroj].

V Praze prof. Altenburg-Kohl od roku 2004 aktivně podporuje Národní divadlo, je členkou Rady ND a v období 2014/2017 byla předsedkyní Výboru Mecenášského klubu Národního divadla[8], který má v roce 2015 více než 200 členů.

Podpořila několik představení (inscenaci Mozartova Dona Giovanniho, jazzovou operu Dobře placená procházka v režii Miloše Formana, baletní představení Causa Carmen)[9]. Významnou částku věnovala souboru baletu ND a pro orchestr zakoupila špičkové koncertní housle Mihálye Reményiho (nástroj z roku 1909). V roce 2009 nechala zrestaurovat Hynaisovu oponu a spolu s manželem věnovala Národnímu divadlu bronzovou bustu Václava Havla.[10] V roce 2013 financovala její rodina kompletní restaurovaní Alšových a Ženíškových lunet.[11] Restaurátorské práce trvaly až do roku 2015. U příležitosti restaurování Lunet vydala knihu Foyer.

Byla jmenována a čestně ustanovena členkou Baletního souboru ND. Od roku 2012 vystupuje na jevišti ND v baletním představení Šípková Růženka[12]. Dále jako matka Nikiye v baletu Ludwiga Minkuse La Bayadère.[13] a v baletním představení choreogrefa Jana Kodeta Malá mořská víla.[14].

Osobní život

Je provdaná za výtvarníka a multimediálního umělce Daniela Peštu. Má čtyři děti.

Ocenění

Je první nositelkou nově ustavené Státní ceny Mecenáš české kultury, kterou jí udělil ministr kultury Daniel Herman v roce 2015.[15]

  • 2008, 2013 cena Ď ředitele Národního divadla[16]
  • 2011 Laureátka mezinárodní evropské ceny Nadace Trebbia za podporu kultury – Osobnost roku
  • 2015 Mecenáš české kultury – čestný titul poprvé udělený Ministrem kultury ČR[17]

Odkazy

Reference

  1. Historie firmy Kohlpharma (něm.). www.kohlpharma.com [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  2. Kohl Medical, AG (něm.)
  3. Amigo-spiele (něm.)
  4. Algenion (angl.). www.algenion-biotec.de [online]. [cit. 16-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-12-2013. 
  5. Museum Montanelli
  6. Saarländische Galerie – Europäisches Kunstforum e.V.. www.saarlaendische-galerie.eu [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. 
  7. MFF Karlovy Vary, Magický hlas rebelky, 2014,koproducenti[nedostupný zdroj]
  8. Mecenášský klub Národního divadla
  9. Divadlo.cz: Causa Carmen. www.divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16. 
  10. Divadelní noviny č. 7/2015
  11. Tisková zpráva Národního divadla, 2013. national-theatre.work.symbiodigital.com [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. 
  12. Národní divadlo: Šípková Růženka. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17. 
  13. Národní divadlo: La Bayadére. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17. 
  14. Národní divadlo: Malá mořská víla. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2018-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-27. 
  15. Tisková zpráva Ministerstva kultury 27.2.2015. www.mkcr.cz [online]. [cit. 03-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2015. 
  16. Cena Ď, přehled oceněných
  17. Opera Plus: Prvním držitelem titulu Mecenáš české kultury je Dadja Altenburg-Kohl, 2015

Literatura

  • Hynaisova opona pro Národní divadlo. Restaurování a technologický průzkum opony v historické budově Národního divadla v Praze, Berger T., Straková P., Záhoř T., in: Staletá Praha. Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze, 2011 140+124 s. 27, č. 1, (2011), s. 4–26

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dadja Altenburg-Kohl (2017).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Dadja Altenburg-Kohl (2017)