Dagestán

Dagestánská republika Республика Дагестан
Kaňon Sulak v Dagestánu
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Machačkala
Souřadnice	43°6′ s. š., 46°53′ v. d.
Rozloha	50 300 km²
Časové pásmo	UTC+3[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 133 303 (2021)
Hustota zalidnění	62,3 obyv./km²
Jazyk	ruština, agulština, ázerbájdžánština, cachurština, čečenština, darginština, kumykština, lakština, nogajština, rutulština, tabarasánština, tátština, další jazyky (20)
Národnostní složení	Rusové, Avarové, Kumykové, další
Náboženství	83 % islám, 2 % pravoslaví, 2 % lidové náboženství, 1 % ostatní křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Podřízené celky	41 distriktů
Vznik	1991
Hlava	Sergej Melikov
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	05
Oficiální web	www.e-dag.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dagestán, plným názvem Republika Dagestán nebo Dagestánská republika (rusky Республика Дагестан), je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem.

Délka území od severu k jihu je přibližně 414 km, od západu k východu 222 km, rozloha 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony.

Dagestán leží v evropské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici). Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.

Historie

Historie tohoto území je velmi bohatá. Území dnešního Dagestánu bylo obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století zde vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšiřoval islám, ještě ve 13. století byly pozice křesťanství v části jižního Dagestánu poměrně silné.

V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikala na území Dagestánu také Ruská říše, která si jej roku 1813 formálně připojila.

Během 19. století tu proběhla řada povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60. letech.

Po pádu Ruské říše se v prosinci roku 1917 k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918–1920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska (bělogvardějci). Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 v rámci Ruska vytvořena Dagestánská ASSR, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.

Obyvatelstvo

Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Současnou etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.^[2][3][4]

Hlavními jazyky Dagestánu jsou ruština (úřední), kumitský jazyk, avarský jazyk a další jazyky (20).

Průmysl a zemědělství

Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).

Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.

Pamětihodnosti

Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Přírodní rezervace

Dagestánská přírodní rezervace, skládající se ze dvou chráněných území a tří menších přírodních rezervací.

Osobnosti

• Pjotr Bagration (1765–1812), ruský šlechtic a voják v době napoleonských válek
• Alexandr Višněvskij (1874–1948), ruský a sovětský chirurg, tvůrce terapeutické masti
• Khabib Nurmagomedov (1988-), ruský mistr smíšených bojových umění

Města

• Machačkala (hlavní město a přístav)
• Kaspijsk (přístav)
• Derbent (přístav)
  • Bujnaksk
  • Dagestanskije Ogni
  • Chasavjurt
  • Izberbaš
  • Južno-Suchokumsk
  • Kiziljurt
  • Kizljar

Galerie

• 
  Citadela Naryn-kala
• 
  Vodní elektrárna v Dagestánu
• 
  Machačkala
• 
  Budova vlády republiky Dagestán

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Дагестан na ruské Wikipedii a Dagestan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Galerie Dagestán na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dagestán na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Dagestán ve Wikislovníku
• Islam in DagestanOficiální stránky země Archivováno 12. 5. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
• Oficiální stránky prezidenta Dagestánu (rusky)
• Historie Dagestánu na stránkách Dagestánské státní univerzity (anglicky)
• Mapa Dagestánu na Texaské univerzitě
• Fotografie Sergeje Prokudin-Gorského na stránkách Kongresové knihovny