Dagmar Šaurová

PhDr. Dagmar Šaurová
Narození21. listopadu 1909
Jablonec nad Nisou
Úmrtí30. ledna 1982 (ve věku 72 let)
Brno
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity (1949–1953)
Povoláníarcheoložka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Šaurová (21. listopadu 1909 Jablonec nad Jizerou – 30. ledna 1982 Brno) byla česká historička, archeoložka, v 50. a 60. letech 20. století také ředitelka muzea ve Slavkově u Brna.

Život

Ačkoli se 21. listopadu 1909 narodila v severočekém Jablonci nad Jizerou, většinu života prožila v jihomoravském Brně.[1] Nejprve ještě v meziválečném období v letech 1932–1937 vystudovala farmacii a po druhé světové válce k ní přidala v letech 1949–1953 studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde studovala archeologii, resp. obor historie-prehistorie, stala se promovanou historičkou a následně získala i doktorát (PhDr.).[2][3]

Po několika předchozích zaměstnáních pracovala v letech 1955–1970 v muzeu ve Slavkově u Brna, převážnou dobu jako ředitelka. Touto funkcí byla pověřena 1. srpna 1955[3] a vykonávala ji až do roku 1970, kdy odešla do důchodu.[1] Podle Vladimíry Zichové se tak stala nejdéle sloužící ředitelkou slavkovského muzea a „[z]a dobu svého působeni přetvořila muzeum v moderní instituci prezentující jak regionální, tak evropské dějiny“.[3] Jejím přičiněním se v muzeu soustředil bohatý sbírkový fond, např. ještě za života Josefíny Kounicové vyjednala a v roce 1961 přebírala pozůstalost po ní a jejím choti Václavu Kounicovi.[3]

Hlavní doménou Šaurové však byl archeologický výzkum zaniklých středověkých vesnic a hrádků (zvláště Kepkova) v nedalekém Ždánickém lese.[4] Díky jejímu úsilí se zaniklá ves Konůvky stala jednou z prvních kompletně prozkoumaných středověkých vesnic v Československu.[1] Zkoumala také Bohušice[5], Mezilesice[6], Skřípov[7] či Vilémov.[1] Ostatně v letech 1955–1957 pracovala i pro Archeologický ústav ČSAV v Brně a v letech 1957–1959 pro Moravské muzeum v Brně.[2] Ve slavkovském muzeu však byla prakticky po celou dobu jedinou odbornou pracovnicí a po jejím odchodu do důchodu v roce 1970 nemělo muzeum žádného kvalifikovaného archeologa, a tak byl celý výzkum převeden do Moravského muzea, kde jej postupně zpracovala Zdeňka Měchurová.[4] Dagmar Šaurová zemřela v Brně 30. ledna 1982 ve věku 73 let.[1][4]

Reference

  1. ↑ a b c d e ZICHOVÁ, Vladimíra. 100. výročí narození Dagmar Šaurové. Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2009-10-31, čís. 10, s. 11. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HUBEROVÁ, Vladimíra (hub). PhDr. Dagmar Šaurová, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-02-20 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ZICHOVÁ, Vladimíra. Sté výročí založení muzea ve Slavkově u Brna (8. část). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2023-12-23, roč. XXV, čís. 12, s. 15. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ZICHOVÁ, Vladimíra. Sté výročí založení muzea ve Slavkově u Brna (9. část). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2024-02-24, roč. XXVI, čís. 2, s. 13. Dostupné online. 
  5. ↑ MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Zaměření a charakter zaniklé vsi Konůvky (kat. Heršpice, okr. Vyškov) : příspěvek k poznání středověkých cest na Moravě. Archaeologia historica. 1998, roč. 23, čís. 1, s. 161–172. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0231-5823. 
  6. ↑ Les Zámčisko - tvrziště, ZSV Mezilesice - Území s archeologickými nálezy. Státní archeologický seznam ČR [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠAUROVÁ, Dagmar. Středověká vesnice Skřípov zaniklá v husitském revolučním hnutí. Archaeologia historica. 1980, roč. 5, čís. 1, s. 187–191. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0231-5823. 

Literatura

Externí odkazy