Dagmar Lhotová

Dagmar Lhotová
Narození22. července 1929
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. února 2021 (ve věku 91 let)
Kytín
PseudonymDagmar Slabá
Povoláníredaktorka a spisovatelka
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Témataliteratura pro děti a mládež a editace
Manžel(ka)Zdeněk Karel Slabý
Karel Kostroun
DětiJan Kostroun[1]
Petr Slabý[1]
RodičeKarel Lhota[1] a Marie Brožová[1]
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Lhotová (22. července 1929 Plzeň17. února 2021 Kytín)[2] byla česká spisovatelka, redaktorka časopisů pro děti a mládež.

Život

Dagmar Lhotová se narodila do rodiny středoškolského profesora, architekta a divadelního výtvarníka Karla Lhoty, její matkou byla česká filmová a divadelní herečka Marie Brožová, později vystupující pod jménem Lhotová.[3]

Dagmar Lhotová vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a hned po studiu nastoupila jako redaktorka v Státním nakladatelství dětské knihy, působila později v Mladé frontěMateřídoušce. V období normalizace mohla psát knížky pro děti, někdy ve spolupráci s manželem Zdeňkem Karlem Slabým. Získala různé nakladatelské ceny, ale i Zlatou stuhu, cenu Muriel[4] a na svém kontě má i tvůrčí prémii Českého literárního fondu.[3]

Spolu se svým manželem je autorkou postavy kocoura Vavřince.[5]

Užívala i jméno Dagmar Lhotová-Slabá.[3]

Bibliografie

Jsou uvedena jen první vydání:

  • Vyzvání na cestu, Encyklopedie současné české poezie (se Z. K. Slabým), 1961
  • 12 do tuctu (se Z. K. Slabým), 1966
  • Hvězda, co se nezdá (výbor), 1967
  • Pohádka s trumpetou a bubínkem, 1969
  • Kocour Vavřinec a jeho přátelé (se Z. K. Slabým), 1969
  • Návody z Hančina zápisníku, 1970
  • Julián a opice Alžbětka, 1970
  • Modrá pampeliška, 1971
  • Mami, pofoukej (výbor) (se Z. K. Slabým), 1971
  • Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách (se Z. K. Slabým), 1971
  • Pohádka z devátého klobouku, 1972
  • Příběhy malého slůněte, 1973
  • Kocour Vavřinec, detektiv sportovec (se Z. K. Slabým), 1973
  • Prázdniny teprve začínají, 1975
  • Hančin zápisník, 1975
  • Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu (se Z. K. Slabým), 1977
  • Bartolomějové, 1979
  • Olympiáda kocoura Vavřince, 1980
  • Jak ježek hledal déšť, 1981
  • Andulka pod barevným kopcem, 1984
  • Pohádky pro 365 dní v roce (jen cizojazyčné vydání, se Z. K. Slabým), 1985
  • Cesta k Betlému, 1991
  • Čítanka pro 4. ročník ZŠ (se Z. K. Slabým a Drahoslavou Pechovou), 1993
  • Než přijdou Vánoce, 1994
  • Neobyčejné dárky, 1995
  • Léto je tu pro děti, 1995
  • Čtení a hraní k uzdravování (se Z. K. Slabým), 1999
  • Preclíková chaloupka, 2000
  • Ani den bez pohádky, čítanka nejen pro mateřské školy (se Z. K. Slabým), 2000
  • Světlička a Tmáni, 2001
  • Šťastnou cestu s ježkem Františkem, 2005
  • Pohádky, které přinesl vítr, aneb Pohádkový rok (se Z. K. Slabým), 2007
  • O zemi Tam a Jinde, 2012
  • S kocourem Vavřincem od jara do zimy (se Z. K. Slabým), 2013
  • Robin, pes a já, 2014
  • Prázdniny teprve začínají, 2014
  • Kouzelné léto, 2016
  • Velká kniha kocoura Vavřince (se Z. K. Slabým), 2017

Odkazy

Reference

  1. a b c d Divadelní noviny. 19. února 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-11]
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 19. 2. 2021]
  3. a b c Zemřela Dagmar Lhotová – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  4. DATABAZEKNIH.CZ. Dagmar Lhotová - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  5. Dagmar Lhotová. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“