Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė
prezidentka Litvy
Ve funkci: 12. července 2009 – 12. července 2019
Předchůdce	Valdas Adamkus
Nástupce	Gitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci: 2004 – 2009
Předchůdce	Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
Nástupce	Algirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci: 2001 – 2004
Předchůdce	Jonas Lionginas
Nástupce	Algirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství	(bezpartijní)
Narození	1. března 1956 (68 let) Vilnius Litevská SSR
Národnost	Litevka
Choť	(svobodná)
Rodiče	Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma mater	Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě Georgetownská univerzita Edmund A. Walsh School of Foreign Service
Profese	politička
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Olafa (2011) velkokříž Řádu islandského sokola (2011) Kříž uznání (2012) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2013) Cena Karla Velikého (2013) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
Commons	Dalia Grybauskaitė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,^[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.^[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.^[5]

V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.^[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.^[3]

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.^[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.^[7]

• komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase, Litva, 25. června 2003^[8]
• velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem, Litva, 10. července 2009^[8]
• velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 4. února 2011^[9]
• velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 5. dubna 2011^[10]
• velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 25. srpna 2011^[11]
• Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika, Malta, 29. května 2012^[12]
• velkodůstojníci Řádu svatého Karla, Monako, 15. října 2012^[13]
• velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 14. května 2013^[14]
• Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 2013^[15]
• velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 11. července 2013
• Řád republiky, Moldavsko, 22. dubna 2015^[16]
• rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 7. října 2015^[17]
• řetěz Maltézského záslužného řádu, Suverénní řád Maltézských rytířů, 29. října 2015^[18]
• Řád za mimořádné zásluhy, Slovinsko, 29. února 2016^[19]
• velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 18. května 2016
• velkokříž Řádu nizozemského lva, Nizozemsko, 13. června 2018^[20]
• velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 22. června 2018^[21]
• Řád svobody, Ukrajina, 7. prosince 2018^[22]
• rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 21. ledna 2019^[23]
• Kříž uznání I. třídy, Lotyšsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalia Grybauskaitė na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránka na webu Evropské komise