Dalibor C. Vačkář

Dalibor C. Vačkář
Základní informace
Narození19. září 1906
Korčula
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. října 1984 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Žánryklasická hudba a divadelní hra
Povoláníhudební skladatel, spisovatel, skladatel filmové hudby, básník a dramatik
Nástrojehousle
Oceněnízasloužilý umělec
DětiTomáš Vačkář
RodičeVáclav Vačkář
Příbuznídcery Věra Vačkářová
Jana Vačkářová
vnuci Adam,Čestmír, Tomáš, Marie, Filip, Jan, Mikuláš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalibor C. Vačkář (celým jménem Dalibor Ctibor Vačkář, pseudonymy: Pip Faltys, Petr Filip, Tomáš Martin Karel Raymond, Dalibor C. Faltis) (19. září 1906, Korčula21. října 1984, Praha) československý hudební skladatel, scenárista, dramaturg a spisovatel.

Životopis

Byl synem houslisty, trumpetisty, hudebního skladatele a spisovatele Václava Vačkáře. Matka pocházela z herecké rodiny. Studoval na gymnáziu v Praze na Vinohradech. Po maturitě vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde v letech 19231929 studoval hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Otakara Šína. Dále pokračoval ve studiu mistrovskou školu, ve hře na housle u Karla Hoffmanna a ve skladbě u Josefa Suka. V dirigování byl žákem Otakara Ostrčila.

Zpočátku neměl stálé zaměstnání. Věnoval se koncertní činnost a krátce dirigoval orchestr Tylova divadla v Nuslích. Působil v Orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle. V letech 1934–1945 byl houslistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Po osvobození se v roce 1945 stal filmovým dramaturgem a scenáristou. Po roce 1947 se věnoval dráze svobodného umělce: hudebního skladatele a spisovatele. Kromě mnoha hudebních děl napsal několik básnických sbírek a divadelních her. Jeho hry se hrály s úspěchem i na scéně Národního divadla. Společně s E. F. Burianem zdramatizoval Strašidlo cantervillské Oscara Wilda.

Pro svou různorodou činnost používal řadu pseudonymů. Pro zábavnou a taneční hudbu užíval jmen Pip Faltys, Petr Filip nebo Tomáš Martin. Publikace, scénáře, divadelní hry a pod. psal pod jménem Dalibor C. Faltis, které převzal po své matce.

Za svou činnost byl v roce 1966 vyznamenán titulem zasloužilý umělec.

Zemřel v Praze 21. října 1984 a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Výběr z díla

Rodinný hrob na Vinohradském hřbitově

Komorní skladby

Orchestrální skladby

  • Symfonie č. 1 D-dur op. 29 "Optimistická" (1941)
  • Symfonie č. 2 „Země vyvolená“ (s altovým sólem a sborem, slova František Hrubín, Jaroslav Seifert, Viktor Dyk)
  • Symfonie č. 3 „Smoking symphony“ (1948)
  • Symfonie č. 4 „Symfonie míru“ (1950)
  • Symfonie č. 5 "Pro juventute" (1983)
  • Apelatio pro ženský sbor a orchestr (1970)
  • Symfonietta pro lesní roh, klavír a orchestr (1951)
  • Preludium a proměny (1953)
  • Symfonietta č. 2 (1975) k 40. výročí osvobození Československa
  • Extempore 84 (1984)

Koncertantní skladby

  • Houslový koncert op. 11 (absolventská práce, 1931)
  • 2. houslový koncert C-dur (1958)
  • Český koncert pro klavír (1953)
  • Koncert pro fagot a smyčce (1962)
  • Koncert pro trubku s doprovodem bicích a kláves (1963)
  • Musica concertante (1971)

Vokální skladby

  • Chudobky (Deset písní pro bicí nástroje, 1943)
  • Písničky k šití pro dívčí sbor s klavírem1950 (text: Jaroslav Seifert) a mnoho dalších.

Nevyhnul se ani komponování dobových masových a pionýrských písní a pochodů.

Balety

Filmová tvorba

  • Nejlepší ženská mého života (1968)
  • Alibi na vodě (1965)
  • Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
  • Kde alibi nestačí (1961)
  • Partyzánská stezka (1959)
  • Slečna od vody (1959)
  • Nezlob, Kristino (1956)
  • Roztržka (1956)
  • Anděl na horách (1955)
  • Expres z Norimberka (1953)
  • Tajemství krve (1953)
  • Dovolená s Andělem (1952)
  • Pyšná princezna (1952)
  • Milujeme (1951)
  • Malý partyzán (1950)
  • Divá Bára (1949)
  • DS - 70 nevyjíždí (1949)
  • Dvaasedmdesátka (1948)
  • O ševci Matoušovi (1948)
  • Alena (1947)
  • Nerozumím (1947)
  • Podobizna (1947)
  • V horách duní (1946)
  • Píseň lásky (1940)

Divadelní hry

  • Veronika (také jako předloha libreta opery Rafaela Kubelíka)
  • Stanice Gordian
  • Mraky na nebesích
  • Chodská nevěsta (předloha libreta opery Rafaela Kubelíka dochované pouze v náčrtu)
  • Piráti
  • Cornelia Faroli (původně Tizian), libreto opery Rafaela Kubelíka, 1966

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vačkář family grave.jpg
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrob rodiny Vačkářů, zde hudebního skladatele Václava Vačkáře (1881-1954) a jeho syna Dalibora C. Vačkáře (1906-1984), který byl též skladatel. Hrob tvoří střed oddílu 9 hřbitova Vinohrady.