Dalibor z Kozojed

Dalibor z Kozojed
Dalibor z Kozojed v žaláři (Česko-moravská kronika, 1872)
Narození	15. století
Úmrtí	1498 Praha
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	rytíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalibor z Kozojed (^? – 13. března 1498 Praha) byl český šlechtic a rytíř.

Život

Dalibor z Kozojed byl mladý vladyka ze starobylého rodu pánů z Kozojed, jehož pradědeček (rovněž Dalibor) statečně bojoval po boku krále Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku. Daliborův otec Aleš působil jako purkrabí na vodním hradu v Budyni a na tvrzi ve Mšeném, které patřily Janu Zajícovi z Házmburku. Pan Aleš koupil statek v Mnetěši u Řípu, na kterém žil s manželkou a syny Daliborem a mladším Janem neboli Ješkem.

Rostoucí dluhy obyvatelstva a špatná situace poddaných v době husitství přinesly další a další nepokoje. Jedno z nejvýznamnějších povstání poddaných proti robotním povinnostem proběhlo roku 1496 na panství Adama Ploskovského z Drahonic na Litoměřicku. Poddaní si na něm vymohli propuštění z robotních povinností tak, že přemohli pánovu tvrz a přestože se sveřepě bránil, zranili ho a zajali, takže, aby si život uchránil, slíbil jim na svou čest a víru, že je propustí z poddanství. Vzbouřenci se poté „dobrovolně uchýlili pod ochranu“ Dalibora z Kozojed, který byl v jistém smyslu sousedem Adama Ploskovského.

Dalibor nebyl žádným mírným ochráncem utlačovaných. V Deskách zemských v registrech soudu komorního jsou zapsány přesvědčivé důkazy toho, že ještě před svým uvězněním na Pražském hradě byl za svou nepoctivost dvakrát popohnán před soud, a to 14. října 1490, kdy jej žaloval jeho otec, že si z rodového majetku přivlastnil víc, než mu náleželo. Soud dal otci Alešovi za pravdu a Daliborovi nařídil, aby svému mladšímu bratrovi Janovi (nebo Ješkovi), předal díl, který mu nepatřil (koně, krávy, svině, obilí a jiné svršky). To Dalibor nesplnil, takže jej na soud poslal bratr Jan dne 13. listopadu téhož roku a Dalibor prohrál.

Dalibor využil vzpouru poddaných k tomu, aby si přivlastnil majetek Adama Ploskovského. V létě roku 1497 potom zemský soud nalezl za právo, že ten, kdo přijme pod ochranu vzbouřené poddané, má být popraven, majetek a poddaní takto získaní mají být vráceni původnímu pánu.^[1] Tento nález se stal pro příště důležitým podkladem pro řešení deliktů vzpoury proti vrchnosti a dnes je známý jako Daliborův nález, protože kvůli němu byl Dalibor uvězněn v známé Daliborce a 13. března 1498 odsouzen k smrti a ke ztrátě šlechtického titulu a nejspíš téhož dne popraven na plácku mezi budovou purkrabství a Černou věží nebo na Opyši u dnešní vinice.^[2] Byl rytířského stavu, proto nebyl oběšen, ale kat mu srazil hlavu.

Pověsti

Daliborův případ se stal v českých zemích velmi známý, a to nejen díky průlomovému nálezu mezi právníky, ale i mezi prostým lidem, zejména mezi kterými postupně vznikaly o Daliborovi dokonce pověsti, nejznámější je, že „nouze naučila Dalibora housti“ a její obměny. Známé zpracování podal Jan František Beckovský a poté velmi obdobně Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, který Dalibora zachytil jako obránce chudých, prvního vězně v Daliborce, houslistu-samouka, který se živil pomocí košíku spouštěného z okna, kam mu přispívali dojatí měšťané za jeho hudební produkci. Na námět legend o Daliborovi vznikla opera Dalibor od Bedřicha Smetany.

Jiný výklad pověsti pochází od Josefa Svátka, který se domníval, že housle bylo ve své době označení pro skřipec a Dalibor byl pomocí něho vyslýchán. Tento výklad není pravděpodobný, protože ani kruté středověké právo by u bezúhonných osob, natož potom šlechticů v podobných případech jako byl Daliborův, nejspíše nepřistupovalo k užití útrpného práva (delikt byl jasný).^[1]

Reference

Literatura

• KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Kapitola O Daliborovi a věži po něm nazvané, s. 270–271. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 114. 
• TOUFAR, Pavel. Lotrasové, chmatáci a další darebáci. Brno : MOBA, 2009. ISBN 978-80-243-3664-0
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 112–113. 
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. Kapitola O Daliborovi z Kozojed, s. 227–234. 

Související články

• Jan Bechyna (1810–1834), domnělý skladatel písně Horo, horo, vysoká jsi

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalibor z Kozojed na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dalibor z Kozojed
• Dílo Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed ve Wikizdrojích
• Dalibor ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích