Damašek
Damašek دمشق Dimašk | |
---|---|
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0 | |
Poloha | |
Souřadnice | 33°30′47″ s. š., 36°17′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 680 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 - Letní čas UTC+3 |
Stát | Sýrie |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Damašek | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 105 km² |
Počet obyvatel | 1,83 milionu (2010) |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Starobylé město Damašek |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, iii, iv, vi |
Odkaz | 20 (anglicky) |
Zařazení | 1979 (3. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Bishr Al Sabban |
Oficiální web | www |
PSČ | 963 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie. Často je označován jako nejstarší trvale osídlené město na světě. V roce 2010 mělo město přibližně 1,83 milionu obyvatel, metropolitní oblast čítala asi 2,8 milionu lidí. Není známo, jak se občanská válka v Sýrii, která poté vypukla a doposud trvá, projevila na počtu obyvatel města. Od roku 1979 je historická část města zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (od roku 2011 zároveň na seznamu památek v ohrožení).
Dějiny
Předpokládá se, že město bylo osídleno už někdy v období 10 000 až 8 000 let př. n. l. Do příchodu Aramejců však nebylo město považováno za důležité. Jejich příchod měl za následek vybudování prvního vodovodního systému na světě a již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem byl Damašek znám jako významné obchodní a řemeslné město. Později se stal metropolí silné aramejské monarchie. Po Aramejcích přišli Asyřané, Babylonci a Peršané. V následujících letech se město stále víc a víc rozvíjelo, roku 64 př. n. l. z něj Římská říše učinila svou provincii. O římské nadvládě dodnes svědčí třeba ruiny Jupiterova chrámu.
Největší rozkvět zažilo město v období tzv. „zlatého věku“, od roku 661, kdy rod Umajjovců ustanovil Damašek hlavním městem nového islámského státu. Následoval rychlý rozvoj a velká výstavba – byly stavěny honosné paláce a mešity, prostorné trhy (bazary), nemocnice, proslulé lázně a vodovodní a kanalizační zařízení. Nejznámější památkou na tuto éru je Umajjovská mešita. Umajjovská mešita je jednou z největších a nejstarších mešit světa. Byla přestavěna mezi lety 706–715 z křesťanské baziliky Jana Křtitele, která vyrostla na místě původního prastarého chrámu boha bouří a hromovládce Hadada (sumerský Iškur, akkadský Adad), jehož stavbu historikové datují do počátku 1. tis. př. n. l. Již staletí předtím místo sloužilo k náboženským účelům. Po ovládnutí Damašku Římany v roce 64 př. n. l., byl Hadadův chrám přejmenován na chrám boha Jupitera, podle nejvyššího římského boha vládnoucího nebesům a rovněž hromům.[1] V roce 750 se stal hlavním městem Umajjovců Bagdád a sláva Damašku na mnoho století upadla.
Další rozvoj města nastal až s příchodem Osmanů, kteří začali znovu stavět mešity, školy a citadely a obestavěli Damašek pásem ochranných hradeb. Ani tato výstavba však netrvala dlouho – roku 1400 bylo město zničeno a vypáleno nájezdem Turko-Mongolů, jejichž vojevůdcem byl Tamerlán.[zdroj?] Ten nechal odvléct mnoho obyvatel Damašku, zejména řemeslníky, do svého hlavního města Samarkandu.
Pod vlivem Osmanské říše začal Damašek v 18. století po dlouhé době opět vzkvétat – navenek působilo město chudě, uvnitř města to však byl skvostný klenot, známý po celém arabském světě. V roce 1918 se spolu s Araby Damašku zmocnil britský důstojník Thomas Edward Lawrence, zvaný Lawrence z Arábie. V roce 1943 se stal Damašek hlavním městem nezávislé Sýrie.
Charakter města
Damašské Staré město je ukryto za vnitřními hradbami a přístup do něj vede několika branami. Nachází se zde několik mešit, citadela, vojenská pevnost, bývalé rezidence a paláce vlivných a bohatých kupců a správců. Okolí města tvoří především hory (např. hora Kásijún) a řeka Baradá.
Dopravní spojení
Mezinárodní letiště Damašek (IATA: DAM, ICAO: OSDI) je situované 20 km od centra města. Před vypuknutím občanské války nabízelo pravidelné spojení do předních světových destinací – Moskva, Paříž, Londýn, Berlín, Madrid, Amsterdam, Frankfurt nad Mohanem nebo Stockholm. Pravidelnou linku z Ruzyňského mezinárodního letiště v Praze do Damašku provozovaly také České aerolinie až do května 2011, kdy byly lety z ekonomických důvodů zastaveny.[2]
Damašek je výchozí stanice železniční Hidžázské dráhy.
Slavní rodáci
- Sofronios z Jeruzaléma (560–638), jeruzalémský patriarcha v letech 634–638[3]
- Svatý Jan z Damašku (7. – 8. století n.l), byzantský teolog a mnich[4]
- Šukrí al-Kuvvatlí (1891–1967), syrský prezident v letech 1943–1949 a 1955–1958[5]
- Nizár Kabbání (1923–1998), syrský národní básník, spisovatel a diplomat[6]
- Yasser Seirawan (* 1960), irácko-americký šachový velmistr[7]
- Bašár al-Asad (* 1965), od roku 2000 úřadující syrský prezident[8]
Partnerská města
(abecedně podle států partnerských měst)
- Jerevan, Arménie
- Rio de Janeiro, Brazílie
- São Paulo, Brazílie (1999)
- Alexandrie, Egypt
- Káhira, Egypt
- Paříž, Francie
- Nová Bombaj, Indie
- Florencie, Itálie
- Milán, Itálie
- Řím, Itálie
- Saná, Jemen
- Ammán, Jordánsko
- Tripolis, Libye (1998)
- Budapešť, Maďarsko
- Rabat, Maroko (1987)
- Bukurešť, Rumunsko
- Athény, Řecko (1996)
- Dubaj, Spojené arabské emiráty
- Córdoba, Španělsko
- Madrid, Španělsko
- Málaga, Španělsko
- Caracas, Venezuela
Galerie
- Kupole tureckých lázní v damašském Starém městě (2016)
- Damašské Staré město (2007)
- Damašské Staré město (2007)
- Damašek v noci – zelená světla jsou minarety
Odkazy
Reference
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Unikátní damašský chrám: od hromovládce Hadada až k mešitě s Ježíšovým minaretem [online]. Dingir, 2020-04-18 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ ČSA pozastaví lety do Damašku a Káhiry, o linky není zájem, idnes.cz, 22. dubna 2011
- ↑ CNA. St. Sophronius. Catholic News Agency [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: Saint John Damascene. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
- ↑ HTTPS://SYRMHDOTCOM. President Shukri al-Quwatli - التاريخ السوري المعاصر. syrmh.com [online]. 2018-07-19 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nizar Qabbani. obo [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Editorial. Yasser Seirawan - Syrian Chess Grandmaster and 4-Time US Champion [online]. 2022-05-24 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EDITORS, Biography com. Bashar al-Assad. Biography [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Damašek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Syria. De facto situation.
The facade of the National Museum of Damascus, which is the facade of the Western Al-Hayr Palace.
Autor: Francesco Bandarin, Licence: CC BY-SA 3.0 igo
Ancient City of Damascus (Syrian Arab Republic)
Autor: Graham van der Wielen, Licence: CC BY 2.0
Equestrian statue of Saladin in the Citadel, Damascus, Syria
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
Damascus was built in a strategic site on a plateau 680 m above sea level and about 80 km inland from the Mediterranean. Damascus, Syria.
Autor: Bassel Khabbaz, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento obrázek zobrazuje kulturní památku Sýrie s identifikačním číslem
Autor: Francesco Bandarin, Licence: CC BY-SA 3.0 igo
Ancient City of Damascus (Syrian Arab Republic)