Damir Džumhur

Damir Džumhur
Dzumhur na US Open 2016
Dzumhur na US Open 2016
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Datum narození20. května 1992 (31 let)
Místo narozeníSarajevo, Bosna a Hercegovina[1]
BydlištěSarajevo, Bosna a Hercegovina[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost70 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek4 915 824 USD
Dvouhra
Poměr zápasů127–141
Tituly3 ATP, 7 challengeryů, 12 Futures
Nejvyšší umístění23. místo (2. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014, 2018)
French Open3. kolo (2015, 2018)
Wimbledon2. kolo (2016, 2017, 2018)
US Open3. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů13–43
Tituly0 ATP, 8 Futures
Nejvyšší umístění117. místo (13. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018, 2019)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2015, 2018)
US Open1. kolo (2017, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Damir Džumhur (* 20. května 1992 Sarajevo) je bosenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři singlové turnaje, když triumfoval na St. Petersburg Open 2017, Kremlin Cupu 2017 a Antalya Open 2018. Stal se prvním hráčem z Bosny a Hercegoviny, který vyhrál turnaj na túře ATP.[2] Na challengerech ATPokruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 28. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 117. místě. Trénuje ho Ivan Dugandžić.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF vystoupal nejvýše v červenci 2010 na 3. příčku.

V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2010 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Estonsku, v němž pomohl k výhře 3:2 na zápasy vítězstvím nad Vladimirem Ivanovem. Do července 2018 v soutěži nastoupil k čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 13–8 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Bosnu a Hercegovinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Kaneiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry podlehl Izraelci Dudimu Selovi.

Tenisová kariéra

Tenis začal hrát v šesti letech v oddílu Classic Sarajevo (později přejmenovaném na Bh. Telecom Classic). Na I. letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru vybojoval bronzovou medaili ve dvouhře a na zahajovacím ceremoniálu byl vlajkonošem národní výpravy. Na Juniorském mistrovství Evropy 2010 v kategorii 18letých, hraném ve švýcarském Klostersu, dosáhl na zlatou medaili.

V sezóně 2010 si zahrál jediné své juniorky na Grand Slamu: na French Open 2010 vypadl ve druhém kole, ve Wimbledonu 2010 došel do čtvrtfinále a ve třetí fázi skončil na US Open 2010.

Na nejvyšší grandslamové úrovni dospělých debutoval v hlavní soutěži na Australian Open 2014, kde jako postoupivší z kvalifikace na úvod zdolal Jana Hájka bez ztráty setu. Ve druhé fázi mu během čtvrté sady skrečoval 32. nasazeny Chorvat Ivan Dodig. Třetí kolo pak znamenalo vyřazení od turnajové sedmičky a pozdějšího semifinalisty Tomáše Berdycha. Džumhur se tak stal historicky prvním tenistou z Bosny a Hercegoviny, který nastoupil do jakékoli zápasu hlavní soutěže turnaje Grand Slamu.[5]

Do elitní stovky žebříčku ATP poprvé vystoupal 23. února 2015, když se posunul ze 105. na 87. místo. Do třetího kola pronikl také na French Open 2015, v němž mu v prvním kole a vedení 2:0 na sety skrečoval Michail Južnyj. Ve druhém vyřadil Marcose Baghdatise. Ve třetím kole nestačil na druhého hráče světa Rogera Federera.

Premiérový titul na okruhu ATP Tour získal na zářijovém St. Petersburg Open 2017. Ve finále zdolal italskou turnajovou trojku Fabia Fogniniho po třísetovém průběhu. V 25 letech se tak stal historicky prvním tenistou z Bosny a Hercegoviny, jenž vyhrál turnaj na túře ATP. V následném vydání žebříčku se posunul na dosavadní kariérní maximum, když mu patřila 40. příčka.[2] Druhou trofej přidal o měsíc později na moskevském Kremlin Cupu 2017, kde startoval jako šestý nasazený. Ve finále porazil Litevce Ričardasa Berankise ve třech setech. V rozhodující sadě přitom odvrátil za stavu 3–4 a 0:40 tři brejkboly, následně sám prolomil servis a při podání na vítězství v zápase opět dotahoval ztrátu 0:40. Šňůrou pěti míčů však získal zápas ve svůj prospěch. V následném vydání žebříčku ATP se posunul na dosavadní maximum, když figuroval na 31. příčce.[6] V moskevské čtyřhře se probojoval s Chorvatem Antoniem Šančićem také do závěrečného zápasu soutěže. Z finálového duelu však odešli poraženi od nejvýše nasazeného bělorusko-rakouského páru Max Mirnyj a Philipp Oswald.[7]

Ve třetím kole French Open 2018 nevyužil mečbol v desáté hře páté sady proti světové trojce Alexandru Zverevovi, ani následnou výhodu podání za stavu gamů 6–5, a utkání ztratil. Zverev tak poprvé v kariéře porazil na grandslamu tenistu z první padesátky žebříčku ATP, když Džumhurovi patřila dvacátá devátá příčka.[8]

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (3–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 4 (3–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.26. srpna 2017Winston-Salem, Spojené státytvrdýŠpanělsko Roberto Bautista Agut4–6, 4–6
Vítěz1.24. září 2017Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Itálie Fabio Fognini3–6, 6–4, 6–2
Vítěz2.22. října 2017Moskva, Ruskotvrdý (h)Litva Ričardas Berankis6–2, 1–6, 6–4
Vítěz3.30. června 2018Antalya, TureckotrávaFrancie Adrian Mannarino6–1, 1–6, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.22. října 2017Moskva, Ruskotvrdý (h)Chorvatsko Antonio ŠančićBělorusko Max Mirnyj
Rakousko Philipp Oswald
3–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (8 D; 0 Č)
Futures (12 D; 8 Č)

Dvouhra (20 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.16. května 2011Brčko, Bosna a HercegovinaantukaBosna a Hercegovina Aldin Šetkić6–3, 5–7, 7–5
2.4. září 2011Osijek, ChorvatskoantukaChorvatsko Mislav Hižak6–1, 6–4
3.30. října 2011Dubrovník, ChorvatskoantukaČesko Marek Michalička6–4, 7–6(7–4)
4.27. listopadu 2011Antalya, TureckoantukaSrbsko Ivan Bjelica6–1, 6–1
5.5. února 2012Antalya, Turecko (2)tvrdýRakousko Nikolaus Moser6–4, 7–6(7–4)
6.1. dubna 2012Cividino, Itálietvrdý (h)Francie Charles-Antoine Brézac6–4, 6–4
7.6. května 2012Doboj, Bosna a HercegovinaantukaFrancie Florian Reynet6–0, 4–6, 6–0
8.20. května 2012Brčko, Bosna a Hercegovina (2)antukaChorvatsko Toni Androić7–6(7–2), 6–2
9.3. června 2012Kiseljak, Bosna a HercegovinaantukaSlovensko Norbert Gombos6–3, 7–6(7–3)
10.17. února 2013Záhřeb, Chorvatskotvrdý (h)Itálie Marco Cecchinato6–2, 7–5
11.19. května 2013Plovdiv, BulharskoantukaSrbsko Miljan Zekić6–3, 6–3
12.27. října 2013Dubrovniík, Chorvatsko (2)antukaRumunsko Victor Crivoi6–2, 4–6, 6–4
13.13. dubna 2014Mersin, TureckoantukaŠpanělsko Pere Riba7–6(7–4), 6–3
14.8. června 2014Arad, RumunskoantukaŠpanělsko Pere Riba6–4, 7–6(7–3)
15.13. července 2014San Benedetto del Tronto, ItálieantukaRakousko Andreas Haider-Maurer6–3, 6–3
16.15. února 2015Santo Domingo, Dominikánská republikaantukaArgentina Renzo Olivo7–5, 3–1skreč
17.13. září 2015Alphen aan den Rijn, NizozemskoantukaNizozemsko Igor Sijsling6–1, 2–6, 6–1
18.17. října 2015Casablanca, MarokoantukaŠpanělsko Daniel Muñoz de la Nava3–6, 6–3, 6–2
19.25. června 2017Blois, FrancieantukaFrancie Calvin Hemery6–1, 6–3
20.10. září 2023Istanbul, TureckotvrdýSlovensko Lukáš Klein7–6(7–5), 6–3

Čtyřhra (8 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.30. října 2010Dubrovník, ChorvatskoantukaBosna a Hercegovina Tomislav BrkićChorvatsko Kristijan Mesaroš
Chorvatsko Marin Milan
2–6, 6–1, [11–9]
2.22. ledna 2011Ejlat, IzraeltvrdýBosna a Hercegovina Ismar GorčićKanada Steven Diez
Srbsko Nikola Čačić
6–3, 6–4
3.25. června 2011Bělehrad, SrbskoantukaBosna a Hercegovina Aldin ŠetkićČerná Hora Goran Tošić
Srbsko Nikola Čačić
2–6, 7–6(7–4), [10–6]
4.3. září 2011Osijek, ChorvatskoantukaChorvatsko Mate PavićChorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Marin Draganja
6–4, 3–6, [10–5]
5.26. listopadu 2011Antalya, TureckotvrdýBosna a Hercegovina Aldin ŠetkićBosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Ivan Bjelica
6–4, 6–3
6.4. února 2012Antalya, Turecko (2)tvrdýBosna a Hercegovina Aldin ŠetkićKuvajt Abdullah Maqdas
Jižní Afrika Ruan Roelofse
6–4, 4–6, [10–5]
7.26. dubna 2013Vicenza, ItálieantukaSrbsko Nikola ČačićItálie Alessandro Motti
Itálie Matteo Volante
6–3, 6–4
8.18. května 2013Plovdiv, BulharskoantukaSrbsko Miljan ZekićBulharsko Dinko Halačev
Bulharsko Petar Trendafilov
7–5, 6–7(4–7), [12–10]

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna20162017Celkem
Vítězství224
Vítězství
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreDžumhur
2016
1.Španělsko Rafael Nadal5.Miami, Spojené státy americkétvrdý2. kolo2–6, 6–4, 3–0skreč94.
2.Česko Tomáš Berdych7.Monte-Carlo, Monakoantuka2. kolo6–4, 6–7(1–7), 6–399.
2017
3.Švýcarsko Stan Wawrinka3.Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdý1. kolo7–6(7–4), 6–377.
4.Německo Alexander Zverev4.Šen-čen, ČLRtvrdýčtvrtfinále6–4, 7–540.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Damir Džumhur na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Damir Džumhur na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  2. a b ZABLOUDIL, Luboš. Džumhur se v Petrohradu stal prvním bosenským vítězem turnaje ATP [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  3. Damir Džumhur na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  4. Damir Džumhur na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  5. Velika pobjeda za Džumhura i bh. tenis! [online]. SportSport.ba [cit. 2014-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Džumhur po měsíci získal druhý titul. Znovu uspěl v ruské hale [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  7. ATP Staff. Mirnyi Wins 50th Title In Moscow [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Matt Trollope. Zverev survives in five [online]. Roland Garros, 2018-06-01 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000