Dan Ariely

Dan Ariely
Dan Ariely January 2019.jpg
Narození29. dubna 1967 (55 let)
New York
Alma materDukeova univerzita
Telavivská univerzita
Severokarolínská univerzita v Chapel Hill
Povoláníekonom, psycholog, pedagog, vysokoškolský učitel a spisovatel
ZaměstnavateléMassachusettský technologický institut
MIT Sloan School of Management
Dukeova univerzita
OceněníIg Nobelova cena
Webwww.danariely.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dan Ariely (* 29. dubna 1967) je americký vědec izraelského původu, profesor psychologie a behaviorální ekonomie. Vyučuje na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. Zabývá se především iracionálními rozhodnutími v ekonomice i v osobním životě, upřímností a nepoctivostí.

Obvinění z falšování dat

V srpnu 2021 blog Data Colada publikoval důkazy, že data použitá pro Arieliho článek v časopise PNAS z roku 2012 byla pravděpodovně zfalšovaná[1][2][3]. Ariely následně požádal o retrakci tohoto článku[4][5]. Situace byla problematická zejména pro to, že administrativa Baracka Obamy na výsledcích výzkumu v roce 2016 založila své doporučení v podobě „nefinančních incentiv“ pro zvýšení poctivosti v daňových přiznáních. Ariely již v roce 2020 konstatoval, že se mu své vlastní výsledky nepodařilo replikovat[6], což pravděpodobně přispělo k odhalení zfalšovaných dat. Je nutno podotknout, že není jisté, kdo vlastně tato data zfalšoval.

Po vypuknutí tohoto skandálu časopis „Hamakom“ publikoval tvrzení, že během svého působení na MIT Ariely realizoval experiment týkající se užití placeba. Ten ovšem zahrnoval působení elektrošoků na dobrovolníky bez schválení příslušnou etickou komisí. Situace vyšla najevo po stížnosti jednoho z účastníků experimentu, a souhlas s výzkumem byl udělen dodatečně po ukončení výzkumu. Výstupem této kauzy bylo, že Arielimu byl udělen zákaz provádění experimentů po dobu jednoho roku, pročež se Ariely přesunul na Dukeovu univerzitu.[7] Mimoto několik výzkumných skupin nedokázalo replikovat jeden z jeho známých výzkumů, ve kterém Arieli ukázal, že lidé jsou méně náchylní k podvádění poté, co je jim připomenuto Desatero.[8]

Dílo

  • Jak drahá je intuice: proč nás selský rozum často vede ke ztrátovým rozhodnutím. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011. 255 s. ISBN 978-80-7252-327-6.
  • Jak drahá je nepoctivost: proč každému lžeme, hlavně sami sobě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2012. 214 s. ISBN 978-80-7252-395-5.
  • Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí: iracionální faktory v ekonomice i v životě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7252-239-2.

Reference

  1. Evidence of Fraud in an Influential Field Experiment About Dishonesty [online]. 2021-08-17 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LEE, Stephanie. A Big Study About Honesty Turns Out To Be Based On Fake Data [online]. 20 August 2021 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GELMAN, Andrew. A scandal in Tedhemia: Noted study in psychology first fails to replicate (but is still promoted by NPR), then crumbles with striking evidence of data fraud « Statistical Modeling, Causal Inference, and Social Science [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. A study on dishonesty was based on fraudulent data. The Economist. 2021-08-20. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. ISSN 0013-0613. (anglicky) 
  5. Fraudulent data raise questions about superstar honesty researcher [online]. Science [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Signing at the beginning versus at the end does not decrease dishonesty. www.pnas.org [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-21. 
  7. Dan Ariely was suspended from research in MIT after conducting unauthorized experiment with human subjects
  8. Replication Project Investigates Effect of Moral Reminders on Cheating Behavior [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dan Ariely January 2019.jpg
Autor: Yael Zur, for Tel Aviv University Alumni Organization, Licence: CC BY-SA 4.0
Dan Ariely in January 2019