Danelaw

Danelaw
Danelagen (da)
Dena lagu (ang)
865954Wessex 
Severská říše 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Rozsah Danelaw (červeně)
žádné, různá místní (Jórvik)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
konfederace monarchií a měst podřízených Dánskému království
státní útvary a území
předcházející:
NorthumbrieNorthumbrie
MercieMercie
Východní AnglieVýchodní Anglie
EssexEssex
následující:
WessexWessex
Severská říšeSeverská říše

Danelaw, také Danelagh (dánsky Danelagen, ve staré angličtině Dena lagu) je název té anglosaské části ostrova Velké Británie, kde bylo tzv. „dánské právo" nadřazeno tradičnímu anglosaskému; šlo tedy o anglosaské území pod nadvládou norsko-dánských dobyvatelů podřízené Dánskému království. Rozsah této oblasti odpovídá přibližně dnešní severní a východní Anglii. Jeho počátky sahají do vikinské expanze v 8. století. Termín je také používán k označení souhrnu práv dohodnutých mezi anglosaským králem Wessexu Alfrédem Velikým (anglicky Alfred the Great) a dánským vůdcem Guthrumem. V roce 886 byly smlouvou určeny hranice jejich království a vztahy mezi Anglosasy a seveřany (Dány a Nory).

Dánské právo platilo v Northumbrii a Východní Anglii, a v hrabstvích Leicester, Nottingham, Derby, Stamford a Lincoln. Paradoxní je, že prosperita území Danelaw, zejména v Yorku, lákala nové vikinské nájezdníky k loupeživým výpravám. Konflikt mezi Wessexem a Mercií oslabil sílu této kultury a vedl k jejímu podřízení Eduardu Staršímu (Edward the Elder). Oblast Danelaw se tak stala součástí anglického království a již nadále nebyla dánskou provincií.

Členové konfederace

Území Danelaw zabíralo zhruba oblast severně od linie LondýnChester, mimo části Northumbrie východně od pohoří Pennines.

  • království Jórvik – nejsevernější oblast spravovaná Dány jako království. Název získala od anglosaského města Eoferwic, důležitého centra jižní Northumbrie, které bylo Skandinávci přejmenováno na Jórvik (odtud anglický název York). Také pro seveřany bylo důležitým centrem a k němu patřila přilehlá území. Vikingové vydrancovali Northumbrii a roku 867 se stala součástí Danelawu. Dánové tu mimo jiné razili i svoje vlastní mince.
  • pět samosprávných měst (anglicky Five Boroughs of the Danelaw), také jednodušeji „Dánská Mercie“ – původně území anglosaského stejnojmenného království rozkládajícího se ve střední Anglii, respektive jeho východní části. Pod dánské právo spadalo pět opevněných samosprávných měst Derby, Nottingham, Lincoln, Leicester, Stamford včetně patnácti krajů, přidružených obcí a podřízených vesnic. Západní část Mercie zůstala anglosaská tím, že připadla anglosaskému Wessexu.
  • království Východní Anglie byla nejvýchodnější část Anglie a zároveň nejjižnější dánská država ovládaná dánským vůdcem Guthrumem Starým, bývá nazýváno Guthrumovým královstvím (anglicky Guthrum's Kingdom), se dříve rozkládala království Východní Anglie a Essexu (přívlastek dánská má sloužit k odlišení od dřívějšího anglosaského království heptarchie).

Historie

Přibližně od roku 800 byly vlny dánských útoků na britské pobřeží následovány úspěšnými dánskými osadníky. Dánští nájezdníci se poprvé začali v Anglii usazovat v roce 865, kdy bratři Halfdan Ragnarsson a Ivar Bezkostý přezimovali ve Východní Anglii. Brzy se přesunuli na sever a v roce 867 obsadili Northumbrii a její hlavní město, York. Dánové poté dosadili na trůn Northumbrie loutkového krále, Angličana Ecgberta.

Wessexský král Æthelred a jeho bratr Alfred zareagovali na dánskou invazi a poslali proti nim armádu k Nottinghamu. Nepodařilo se jim však přinutit Dány opustit pevnost. Král Burged z Mercie nakonec vyjednal s Ivarem mír, ponechal jim Nottingham výměnou za bezpečnost zbytku Mercie.

Dánové pod vedením Ivara pokračovali ve své invazi a v roce 870 dobyli Východní Anglii porážkou krále Edmunda u Hoxne. Tentokrát však byli odraženi s těžkými ztrátami. Dne 7. ledna 871 Æthelred a Alfréd porazili Dány u Ashdown. Dánové ustoupili k Basingu (v Hampshire), kde Æthelred zaútočil a byl tentokrát poražen. Ivar navázal na toto vítězství dalším v březnu u Meretum (nyní Marton, Wiltshire).

Brzy poté, 23. dubna 871, král Æthelred zemřel a po něm nastoupil jako král Wessexu Alfréd. Jeho armáda však byla slabá a byl nucen platit Ivarovi daň za zachování míru. Mezitím se Dánové obrátili na sever a zaútočili na Mercii tažením, které trvalo až do roku 874. Během tohoto tažení zemřel jak dánský vojevůdce Ivar, tak i mercijský Burgred. Ivar byl nahrazen Guthrumem Starým (Guthrum the Old), který dokončil tažení proti Mercii. Dánové tak během deseti let získali kontrolu nad Východní Anglií, Northumbrií a Mercií, pouze Wessex se ubránil.

Mince s triquetrou a praporem vikingů, ražená v Jórviku za vlády Olafa Cuarana
Mince s havranem z praporu vikingů

Mír mezi Dány a Wessexem byl ujednán v roce 876 poté, co Dánové obsadili pevnost Wareham a Exeter. Alfréd je oblehl a Dánové se byli nuceni vzdát, jelikož jejich posily se ztratily v bouřce. O dva roky později podnikl Guthrum překvapivý útok proti Alfrédovi, který přezimoval v Chippenhamu ve Wiltshire. Dánská armáda vpadla Alfrédovi do týlu, byl však zázračně zachráněn, když byli útočníci poraženi slabými anglosaskými jednotkami u Countisbury Hill. Alfréd se poté musel nějakou dobu skrývat, až na jaře roku 878 shromáždil armádu a zaútočil na Guthruma v Ethandunu. Dánové byli poraženi a ustoupili do Chippenhamu, kde je Alfréd oblehl a přinutil je se vzdát. Jako součást mírových podmínek přinutil Alfréd Guthruma nechat se pokřtít.

Mír trval až do roku 884, kdy Guthrum opět zaútočil na Wessex. Byl poražen a nucen s Alfrédem uzavřít mírovou smlouvu. Smlouva vymezila hranice Danelaw a umožnila dánskou samosprávu oblasti. Smlouva znamenala upevnění Alfrédovi moci a společně s Guthrumovou konverzí ke křesťanství indikovala změnu poměru sil.

Důvody pro imigrační vlny jsou široké a jsou spojeny s politickou situací ve Skandinávii. Navíc imigranti přicházeli v době, kdy Vikingové také upevňovali své pozice na Hebridách, Orknejích, Faerských ostrovech, Islandu, v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině.

Skandinávie se nikdy nevzdala svých nároků na anglické území. V letech 10161035 bylo celé anglické království pod vládou Knuta Velikého (Canute the Great) jako část dánské severské říše. V roce 1066 dva vikinští rivalové vedl invazi do Anglie. Haraldu Hardradovi se podařilo vyplenit York, ale v bitvě u Stamford Bridge byl poražen a zabit. Druhý z nich, Vilém Dobyvatel (William the Conqueror) a jeho Normané, zvítězili nad anglosaskou armádou v bitvě u Hastingsu a podřídili si území Anglie. Dánské právo se však v legislativě objevovalo ještě ve 12. století.

Dědictví Danelaw

Vliv skandinávského osídlení může stále pozorovat v severní Anglii a oblasti East Midlands, především v místních jménech. Názvy končící na „by“ nebo „thorp“ vznikly právě v tomto období.

Stará angličtina byla také obohacena starou norštinou. V dnešní angličtině se jedná například o samotné slovo „law“ (právo), ale také o osobní zájmena v 3. osobě plurálu (they, them, their). Některá norská slova stále přežívají v nářečích severovýchodní Anglie.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No flag.svg
No official flag.
Penny Raven Amlaib Cuaran.png

The obverse of a penny minted at en:York in the reign of en:Amlaíb Cuarán (Anlaf Sihtricson).

original caption (Grueber p. 20):

Anlaf (Quaran). ᛭ ANLAF CVNVNC᛬ Raven, wings displayed, head to l. Rev. ᛭ AÐELFERD MINETRER (Mineter=Monetarius?). Small cross pattée in the centre. AR·8. Wt. 19·8. The obverse type appears to represent the Viking war standard, the raven, probably derived from the Roman aquila.
Flag of Powys.svg
Autor: AlexD, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Welsh Kingdom of Powys and the House of Mathrafal.
Royal Banner of Scotland.svg
Autor:

Government of Scotland, according to Lyon King of Arms Act 1672
(Vector graphics image by Eyrian)

, Licence: CC-BY-SA-3.0
The Royal Banner of Scotland, also known as the "Lion Rampant", is the banner of the old arms of the King of Scots. It consists of a lion contained within a "tressure flory counter-flory" (In heraldic terminology, it is blazoned as Or, a lion rampant Gules armed and langued Azure within a double tressure flory counter-flory Gules
England 878.svg
Autor: Hel-hama, Licence: CC BY-SA 3.0
A modern version of England-878ad.jpg made using Inkscape. Source: England and Wales at the time of the Treaty of Chippenham (AD 878). From the Atlas of European History, Earle W Dowe (d. 1946), G Bell and Sons, London, 1910
Wessex dragon.svg
The Golden Wyvern, associated with the House of Wessex.
Banner of Llywelyn.svg
Autor: Jorellaf, Licence: CC BY-SA 4.0
Banner with the traditional arms of the House of Aberffraw, rulers of the Kingdom of Gwynedd, attributed to Llywelyn the Great (d. 1240). Recorded in the Chronica Majora (c. 1250).
Penny (Triqueta and Raven Banner) of Amlaib Cuaran.png
A penny minted at en:York in the reign of en:Amlaíb Cuarán (Anlaf Sihtricson). Obverse shows a trefoil ornament (triquetra), and the reverse a triangular pennon (raven banner). Obverse legend read as "ANLAF CVNVNC". Weight 17.3 grains, 0.8 fine.

original caption (Grueber p. 20):

Anlaf (Quaran), A.D. 940-944 and 948-952? Obv. +.ANL.A.F CVNVNC: Trefoil ornament of three bucklers? Rev. + FA.R.M.A.N.MONET.A. Triangular pennon, fringed, and bearing cross, AR.8.Wt.17.3
Raven Banner.svg
Autor: Skydrake, Licence: CC BY-SA 3.0
The raven banner according to the Amlaib Cuaran's coin.