Daniel Altmaier

Daniel Altmaier
Daniel Altmaier na French Open 2022
Stát	Německo Německo
Datum narození	12. září 1998 (25 let)
Místo narození	Kempen, Německo[1]
Bydliště	Kempen, Německo
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	80 kg[1]
Profesionál od	2014[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	2 963 080 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	18–44
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 9 ITF
Nejvyšší umístění	47. místo (2. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2022, 2023, 2024)
French Open	4. kolo (2020)
Wimbledon	2. kolo (2024)
US Open	2. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	3–18
Tituly	0 ATP, 6 ITF
Nejvyšší umístění	300. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022, 2024)
French Open	1. kolo (2022)
Wimbledon	1. kolo (2022, 2023)
US Open	1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231005a5. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Altmaier (* 12. září 1998 Kempen, Severní Porýní-Vestfálsko) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 47. místě a ve čtyřhře v lednu téhož roku na 300. místě. Trénuje ho bývalý hráč první světové desítky Alberto Mancini z Argentiny.^[1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 trevírskou kvalifikací proti Švýcarsku, v níž prohrál závěrečnou dvouhru se Stanem Wawrinkou. Švýcaři zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Narodil se roku 1998 v Kempenu, městě ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku, do rodiny Ukrajince Jurije a Rusky Galiny Altmaierových. Má sestru Evelyn. Tenis začal hrát v sedmi letech. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder bekhend. Hovoří německy, rusky a anglicky.^[4][5][6]

Na okruhu ATP Tour debutoval v 18 letech květnovým Geneva Open 2017.^[7][6] Do hlavní soutěže postoupil z kvalifikace přes Čecha Petra Michneva. Na úvod dvouhry jej zdolal osmadvacátý hráč žebříčku Sam Querrey. První zápas vyhrál na červnovém Antalya Open 2017, kde jako šťastný poražený kvalifikant rozhodl o výhře nad Dominikáncem Víctorem Estrellou Burgosem až v tiebreaku závěrečné sady. Přes Turka Marsel İlhan postoupil do čtvrtfinále opět po zvládnuté zkrácené hře třetího setu.^[7] V něm jej zastavila světová šestašedesátka a pozdější vítěz Júiči Sugita z Japonska.^[8]

Grandslamový debut zaznamenal jako 22letý z pozice 186. muže klasifikace v mužském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V ní na jeho raketě zůstali Tallon Griekspoor, Hiroki Morija a Ruben Bemelmans. Ve dvouhře se pak probojoval jako pátý pařížský kvalifikant od roku 2000 až do osmifinále.^[9] Ve vítězných duelech s Felicianem Lópezem, turnajovou třicítkou Janem-Lennardem Struffem a osmým tenistou světa Matteem Berrettinim přitom neztratil žádný set.^[9] Proti Italovi dosáhl první kariérní výhry nad členem elitní světové desítky.^[6] Ve čtvrtém kole však nenašel recept na hráče ze světové dvacítky Pabla Carreña Bustu a nestal se tak nejníže postaveným čtvrtfinalistou Roland-Garros od Leconta z roku 1992, kdy mu patřilo 200. místo.^[10][8]

První dvě semifinále na túře ATP si zahrál na dvou navazujících antukových turnajích, Croatia Open Umag 2021 a Generali Open Kitzbühel 2021. Na prvním z nich jej zdolal Francouz Richard Gasquet a na druhém Španěl Pedro Martínez.^[6][8] Do hlavní soutěž série Masters premiérově nastoupil na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells. Nejdříve oplatil porážku Querreymu a poté jej vyřadil osmadvacátý muž světa Grigor Dimitrov. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal po finále na knoxvillském challengeru 15. listopadu 2021, když mu na žebříčku ATP patřila 98. příčka. V sezóně 2022 prožil premiéru na Australian Open, Wimbledonu i US Open, ale vždy skončil v úvodním kole. Na Mutua Madrid Open 2023 postoupil do prvního čtvrtfinále Mastersu, přestože již v kvalifikaci podlehl Rakušanu Juriji Rodionovovi. Účast v madridské dvouhře mu zajistilo až odstoupení Carreña Busty. Přes krajana Yannicka Hanfmanna^[11] a Španěla Jaumeho Munara se probojoval mezi poslední osmičku hráčů.^[12] V této fázi nestačil na Chorvata Bornu Ćoriće.^[13][8]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	červen 2016	Havré, Belgie	antuka	Maxime Authom	6–2, 6–2
2.	červenec 2016	Knokke, Belgie	antuka	Casper Ruud	6–7(3–7), 6–1, 7–6(7–3)
3.	Dec 2016	Dauhá, Katar	tvrdý	Jonny O'Mara	7–5, 6–3
4.	únor 2017	Bellevue, Švýcarsko	koberec (h)	Tim Pütz	7–5, 7–6(7–5)
5.	duben 2017	Dauhá, Katar	tvrdý	Antoine Escoffier	6–4, 6–3
6.	červen 2019	Kaltenkirchen, Německo	antuka	Christian Lindell	6–1, 6–3
7.	listopad 2019	Malibu, Spojené státy	tvrdý	Alexander Sarkissian	6–2, 6–4
8.	listopad 2019	East Lansing, Spojené státy	tvrdý (h)	Michael Geerts	4–6, 6–3, 6–0
9.	Dec 2019	Santo Domingo, Dominikánská republika	tvrdý	Jan Choinski	6–3, 4–6, 6–4
1.	červenec 2021	Braunschweig, Německo	antuka	Henri Laaksonen	6–1, 6–2
2.	srpen 2021	Lüdenscheid, Německo	antuka	Nicolás Jarry	7–6(7–1), 4–6, 6–3
3.	listopad 2021	Puerto Vallarta, Mexiko	tvrdý	Alejandro Tabilo	6–3, 3–6, 6–3
4.	May 2022	Heilbronn, Německo	antuka	Andrej Martin	3–6, 6–1, 6–4
5.	říjen 2022	Lima, Peru	antuka	Tomás Martín Etcheverry	6–1, 6–7(4–7), 6–4
6.	listopad 2022	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Federico Coria	6–2, 6–4
7.	duben 2023	Sarasota, Spojené státy	antuka	Daniel Elahi Galán	7–6(7–1), 6–1

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	únor 2015	Colombo, Srí Lanka	antuka	Tom Schönenberg	José Checa Calvo Rui Machado	6–7(6–8), 6–3, [11–9]
2.	Sep 2016	Damme, Belgie	antuka	Marvin Netuschil	Oscar Otte Tom Schönenberg	6–2, 6–0
3.	říjen 2016	Pula, Itálie	antuka	Marvin Netuschil	Claudio Fortuna Omar Giacalone	6–2, 6–0
4.	listopad 2016	Mishref, Kuvajt	tvrdý	Fred Simonsson	Sandžar Fajzijev Šonigmatdžon Šofajzijev	7–6(7–3), 6–2
5.	listopad 2016	Mishref, Kuvajt	tvrdý	Marcus Willis	Roy de Valk Ronan Joncour	6–1, 6–1
6.	únor 2017	Bellevue, Švýcarsko	koberec (h)	Marvin Netuschil	Maximilian Neuchrist David Pel	7–5, 1–6, [11–9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Altmaier na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Altmaier na Wikimedia Commons
• Daniel Altmaier na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Daniel Altmaier na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Daniel Altmaier na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Daniel Altmaier na X (dříve Twitteru)
• Daniel Altmaier na Instagramu