Daniel Cohn-Bendit

Daniel Cohn-Bendit
Daniel Cohn-Bendit (2010)
Stranická příslušnost
Členství	Svaz 90/Zelení
Narození	4. dubna 1945 (79 let) Montauban
Choť	Ingrid Apel
Rodiče	Erich Cohn-Bendit
Příbuzní	Gabriel Cohn-Bendit (sourozenec)
Alma mater	Lycée Buffon (1956–1958) Univerzita Paříž X
Profese	politik, novinář, televizní moderátor, učitel, ochránce životního prostředí, filmový režisér, filmový scenárista a filmový herec
Ocenění	honorary doctorate of Tibourg University (1977) Cena Hannah Arendtové (2001) Lysenkova cena (2002) honorary doctorate of Saint Louis University (2009) Cena Cicero Rednerpreis (2009) … více na Wikidatech
Webová stránka	www.cohn-bendit.eu/de
Commons	Daniel Cohn-Bendit
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Cohn-Bendit (* 4. dubna 1945, Montauban, Francie) je francouzsko-německý politik německo-židovského původu, který byl jedním z vůdců studentské revolty v květnu 1968. Je členem Evropského parlamentu a spolupředseda politického klubu European Greens–European Free Alliance.

Narodil se ve francouzském Montaubanu židovským rodičům, kteří v roce 1933 uprchli z Německa před nacistickým režimem. Dětství strávil v Montaubanu a v roce 1958 se přestěhoval do Německa, kde jeho otec od konce války pracoval jako právník. Při narození byl bez státního občanství a když mu bylo 14 let, zvolil si německé občanství, aby se tak vyhnul povinné vojenské službě. V roce 1965 absolvoval v Německu střední školu.

Od roku 1966 studoval sociologii na univerzitě v Nanterre. V květnu 1968 byl jedním z vůdců studentských protestů, získal přezdívku „Rudý Danny“ a za narušování pořádku byl z Francie vyhoštěn, což v roce 1978 zrušil Mezinárodní soudní dvůr.

V roce 1984 vstoupil v Německu do strany Zelení (Die Grünen) a v letech 1989 až 1997 byl místostarostou Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1994 byl zvolen do Evropského parlamentu za německé Zelené, v roce 1999 za francouzské Zelené a v roce 2004 opět za německé. V eurovolbách 2009 byl lídrem francouzské koalice Europe Écologie, která získala 16,28 procent odevzdaných hlasů a získala 14 míst v EP.

V 70. a 80. letech učinil Cohn-Bendit množství provokativních prohlášení o sexu s dětmi. Například v polovině sedmdesátých let ve své biografii Le Grand Bazar (Velký bazar) popsal své zkušenosti s dětskou sexualitou z doby, kdy pracoval jako učitel v „alternativní“ mateřské školce: „Můj trvalý flirt se všemi dětmi získal brzy erotické rysy. Mohl jsem skutečně cítit, jak se mě již pětileté holčičky naučily balit.“^[1] V roce 1982 v interview prohlásil: „Když se malé, pětileté děvče začne svlékat, je to fantastické. Je to hra, neuvěřitelně erotická hra.“^[2]

Za tento postoj je od počátku 21. století kritizován. V roce 2013 prezident Spolkového ústavního soudu Andreas Voßkuhle odřekl účast na předání Ceny Theodora Heusse, když se dozvěděl, že jejím laureátem bude Cohn-Bendit, protože nechtěl být spojován s jeho pedofilním aktivismem. To způsobilo vyvolání zájmu o pedofilní minulost německé strany Zelených, protože podobné názory byly ve straně až do 80. let obecně rozšířeny.^[2][3]

• 
  Daniel Cohn-Bendit (2009)
• 
  Daniel Cohn-Bendit a Ondřej Liška na Kampě (2009)
• 
  Daniel Cohn-Bendit (2005)
• 
  Daniel Cohn-Bendit (1968)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Cohn-Bendit na Wikimedia Commons
• Osoba Daniel Cohn-Bendit ve Wikicitátech
• (anglicky) (německy) (francouzsky) Daniel Cohn-Bendit Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine. osobní stránky
• (česky) Vizitka europoslance Daniela Cohna-Bendita. České noviny, 5. 12. 2008.
• (česky) Německý europoslanec Daniel Cohn-Bendit ON-LINE ROZHOVOR na portálu idnes.cz