Daniel D. Novotný

Daniel Novotný
Narození29. března 1975 (49 let)
Chlumec nad Cidlinou
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daniel D. Novotný (* 29. března 1975, Chlumec nad Cidlinou) je český filosof a vysokoškolský pedagog přednášející na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, kde působil též jako proděkan pro zahraniční vztahy mezi léty 2017 a 2024.

Po studiích filosofie a latiny na Universitě Karlově v Praze pokračoval na International Academy for Philosophy v Lichtenštejnsku. Doktorát z filosofie získal na University at Buffalo u Jorge J. E. Gracii, Barryho Smithe a John T. Kearnse.[1]

Ve svém výzkumu se zabývá především aplikovanou filosofií, především z hlediska neo-aristotelské tradice, s obohacením o různé další přístupy, např. interkulturní či fenomenologické.[2] Vyučuje dále logiku a epistemologii. Příspěvky k dějinám filosofie, především k metafyzice španělského jezuity Francisca Suáreze (1548–1617) a dalších autorů barokní scholastiky vyšly v prestižních zahraničních nakladatelstvích (Cambridge University Press[3], Routledge, Brill[4], atd.). Příklady některých aktuálních témat: autonomní vozidla[5], umělá inteligence[6], eHealth[7], epidemie infekčních onemocnění, především v reakci na pandemii covidu-19, atd. Je spoluzakladatelem Iniciativy Sníh.[8]

Je extermím výzkumným pracovníkem Centre for Philosophy of Epidemiology, Medicine, and Public Health při Universitě v Johannesburgu[9], a National Center for Ontology Research při University at Buffalo.[10] Působí dále v etických komisích na národní a univerzitní úrovni, např. v Etické komisi pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel na Ministerstvu dopravy ČR[11], Bioetické komisi Rady pro výzkum, vývoj a inovace[12][13], a Etické komisi pro výzkum Masarykovy University v Brně.[14]

Je šéfredaktorem mezinárodního filosofického časopisu Studia Neoaristotelica: A Journal of Analytical Scholasticism.

Bibliografie

Reference

  1. ↑ Centrum Karla Čapka | Lidé [Daniel Novotný]. Centrum Karla Čapka - cevast.org [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ NOVOTNÝ, Daniel D.; NOVÁK, Lukáš. Neo-Aristotelian Perspectives in Metaphysics. New York: Routledge, 2014. 417 s. Dostupné online. ISBN 978-1-134-63016-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3AFgAwAAQBAJ. 
  3. ↑ Interpreting Suárez: Critical Essays. Příprava vydání Daniel Schwartz. Cambridge: Cambridge University Press (Interpreting). Dostupné online. ISBN 978-0-521-50965-7. DOI: 10.1017/CBO9781139018753. 
  4. ↑ SALAS, Victor; FASTIGGI, Robert. A Companion to Francisco Suárez. [s.l.]: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-28393-0. (anglicky) 
  5. ↑ KOPECKY, Robin; JIROUT KOŠOVÁ, Michaela; NOVOTNÝ, Daniel D. How virtue signalling makes us better: moral preferences with respect to autonomous vehicle type choices. AI & SOCIETY. 2023-04-01, roč. 38, čís. 2, s. 937–946. Dostupné online [cit. 2025-01-04]. ISSN 1435-5655. doi:10.1007/s00146-022-01461-8. (anglicky) 
  6. ↑ NOVOTNÝ, Daniel D. Zničí umělá inteligence lidstvo?. Adademix. 2023-01-01. Dostupné online [cit. 2025-01-04]. 
  7. ↑ NOVOTNÝ, Daniel D. Co je eHealth a jaké jsou její morální výzvy. Tempus Medicorum. 2024-01-01. Dostupné online [cit. 2025-01-04]. 
  8. ↑ Daniel Novotný D. Ph.D. » Iniciativa Sníh 2021 [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ People [online]. 2024-05-03 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ People - NCOR. ncor-organization.github.io [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Etická komise. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Dr. Daniel Novotný v Bioetické komisi vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. www.jcu.cz [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Členové Bioetické komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Výzkum a vývoj v ČR [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ O komisi – Etická komise pro výzkum. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy