Daniel Nestor
| Daniel Nestor | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Kanada |
| Datum narození | 4. září 1972 (51 let) |
| Místo narození | Bělehrad, Jugoslávie |
| Bydliště | Bahamy |
| Výška | 190 cm |
| Hmotnost | 86 kg |
| Profesionál od | 29. července 1991 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 10 493 523 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 85–118 |
| Tituly | 0 |
| Nejvyšší umístění | 58. místo (23. srpna 1999) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (1998, 1999, 2001) |
| French Open | 1. kolo (1997, 1998, 1999) |
| Wimbledon | 4. kolo (1999) |
| US Open | 2. kolo (1995, 2000) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 1062–488 |
| Tituly | 85 (3. v historickém žebříčku) |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (19. srpna 2002) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2002) |
| French Open | vítěz (2007, 2010, 2011, 2012) |
| Wimbledon | vítěz (2008, 2009) |
| US Open | vítěz (2004) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2007, 2008, 2010, 2011) |
| Olympijské hry |  zlato (2000 ) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 4 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2007, 2011, 2014) |
| French Open | finále (2006, 2013 |
| Wimbledon | vítěz (2013) |
| US Open | finále (2003) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | semifinále (2013) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 10. června 2013 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH | ||
| zlato | 2000 Sydney | čtyřhra mužů |
Daniel Mark Nestor, rodným jménem Danijel Nestorović, srbsky Данијел Несторовић (* 4. září 1972 Bělehrad) je kanadský profesionální tenista srbského původu, který vyrůstal v ontarijském Torontu. Opakované se stal světovou jedničkou ve čtyřhře, naposledy od května do září 2012. Na sydneyských olympijských hrách 2000 se stal olympijským vítězem v mužské čtyřhře, když zvítězil v páru se Sébastienem Lareauem. Na okruhu ATP World Tour vyhrál osmdesát pět turnajů ve čtyřhře, z toho všechny čtyři Grand Slamy, což jej v historických tabulkách řadí na 4. místo. Ve smíšené čtyřhře získal čtyři tituly, první s Jelenou Lichovcevovou na Australian Open 2007, druhý s Katarinou Srebotnikovou na Australian Open 2011, zbylé dva tituly vybojoval s Kristinou Mladenovicovou ve Wimbledonu 2013 a na Australian Open 2014.
Spolu s americkými bratry Bobem a Mikem Bryanovými je jedním ze tří hráčů historie, kteří dokázali ve čtyřhře vyhrát všechny události grandslamu, turnaje kategorie Masters, Turnaj mistrů a letní olympijské hry. Z Turnaje mistrů si připsal čtyři tituly v letech 2007, 2008, 2010 a 2011.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 1999 na 58. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2002 na 1. místě.
V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 1992 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švédsku, v němž vyhrál dvouhru nad Stefanem Edbergem a v rozhodujícím pátém utkání podlehl Magnusi Gustaffsonovi. Do září 2013 v soutěži nastoupil ke čtyřiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 15–15 ve dvouhře a 30–7 ve čtyřhře.
Třikrát, v letech 2002, 2004 a 2008 byl vyhlášen nejlepším deblistou okruhu ATP Tour.
Soukromý život
Narodil se roku 1972 v jugoslávské metropoli Bělehradu. Spolu se srbskými rodiči emigroval ve čtyřech letech do Kanady (1976). Rodina se usídlila v Torontu, kde vystudoval sportovně zaměřenou školu Earl Haig Secondary School.
V červenci 2005 se po dvouletém vztahu oženil s Natašou Gavrilovićovou (Наташа Гавриловић). Dcera Tiana Alexis se narodila 15. prosince 2008, dva týdny poté, kdy manželka jeho stálého deblového spoluhráče Nenada Zimonjiće přivedla na svět dvojčata.[1] Rodina žije na Bahamách.
V prosinci 2010 byl oceněn nejvyšším civilním kanadským vyznamenáním Řádem Kanady.[2] Dne 28. června 2011 bylo oznámeno, že obdrží hvězdu na Kanadském chodníku slávy, což se stalo 1. října téhož roku při slavnosti v torontském Elgin Theatre.[3] V srpnu 2012 získal čestný doktorát práva na York University.[4]
Finálová utkání na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 16 (8–8)
Vítěz
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 2002 | Australian Open |  Mark Knowles |  Michaël Llodra Fabrice Santoro | 7–6(4), 6–3 |
| 2004 | US Open | Mark Knowles |  Leander Paes David Rikl | 6–3, 6–3 |
| 2007 | French Open | Mark Knowles | Lukáš Dlouhý Pavel Vízner | 2–6, 6–3, 6–4 |
| 2008 | Wimbledon |  Nenad Zimonjić |  Jonas Björkman Kevin Ullyett | 7–6(12), 6–7(3), 6–3, 6–3 |
| 2009 | Wimbledon | Nenad Zimonjić |  Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7), 6–7(3), 7–6(3), 6–3 |
| 2010 | French Open | Nenad Zimonjić | Lukáš Dlouhý Leander Paes | 7–5, 6–2 |
| 2011 | French Open |  Max Mirnyj |  Juan Sebastián Cabal  Eduardo Schwank | 63–7, 6–3, 4–6 |
| 2012 | French Open | Max Mirnyj | Bob Bryan Mike Bryan | 6-4, 6-4 |
Finalista
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 1995 | Australian Open | Mark Knowles | Jared Palmer Richey Reneberg | 6–3, 3–6, 6–3, 6–2 |
| 1998 | French Open | Mark Knowles |  Jacco Eltingh Paul Haarhuis | 6–3, 3–6, 6–3 |
| 1998 | US Open | Mark Knowles | Cyril Suk Sandon Stolle | 4–6, 7–6, 6–2 |
| 2002 | French Open | Mark Knowles | Paul Haarhuis Jevgenij Kafelnikov | 7–5, 6–4 |
| 2002 | Wimbledon | Mark Knowles | Jonas Björkman Todd Woodbridge | 6–1, 6–2, 6–7(7), 7–5 |
| 2003 | Australian Open | Mark Knowles | Michaël Llodra Fabrice Santoro | 6–4, 3–6, 6–3 |
| 2008 | French Open | Nenad Zimonjić |  Pablo Cuevas Luis Horna | 6–2, 6–3 |
| 2010 | Australian Open | Nenad Zimonjić | Bob Bryan Mike Bryan | 6–3, 6–7(5), 6–3 |
Smíšená čtyřhra: 7 (3–4)
Vítěz
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 2007 | Australian Open (1) | Jelena Lichovcevová | Viktoria Azarenková Max Mirnyj | 6–4, 6–4 |
| 2011 | Australian Open (2) |  Katarina Srebotniková |  Čan Jung-žan Paul Hanley | 6–3, 3–6, [10–7] |
| 2013 | Wimbledon (1) | Kristina Mladenovicová |  Bruno Soares Lisa Raymondová | 5–7, 6–2, 8–6 |
| 2014 | Australian Open (3) | Kristina Mladenovicová | Sania Mirzaová Horia Tecău | 6–3, 6–2 |
Finalista
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 2003 | US Open | Lina Krasnorucká | Katarina Srebotniková Bob Bryan | 7–5, 5–7, [5–10] |
| 2006 | Australian Open | Jelena Lichovcevová |  Martina Hingisová Mahesh Bhupathi | 3–6, 3–6 |
| 2006 | French Open | Jelena Lichovcevová | Katarina Srebotniková Nenad Zimonjić | 3–6, 4–6 |
| 2013 | French Open | Kristina Mladenovicová | Lucie Hradecká František Čermák | 6–1, 4–6, [6–10] |
Finálová utkání na Turnaji mistrů
Mužská čtyřhra: 6 (4–2)
Vítěz
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 2007 | Šanghaj Čína | Mark Knowles | Simon Aspelin Julian Knowle | 6-2, 6-3 |
| 2008 | Šanghaj Čína | Nenad Zimonjić | Bob Bryan Mike Bryan | 7-6(3), 6-2 |
| 2010 | Londýn, Velká Británie | Nenad Zimonjić | Mahesh Bhupathi Max Mirnyj | 7–6(6), 6–4 |
| 2011 | Londýn, Velká Británie | Max Mirnyj |  Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–5, 6–3 |
Finalista
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 1998 | Hartford, USA | Mark Knowles | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | 6-4, 6-2, 7-5 |
| 2006 | Šanghaj, Čína | Mark Knowles | Jonas Björkman Max Mirnyj | 6-2, 6-4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Mužská čtyřhra: 132 (80–52)
Vítěz
|
|
Finalista
|
|
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
| Rok | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
| Pořadí | 837. | ▲ 753. | ▲ 242. | ▲ 234. | ▲ 186. | ▲ 169. | ▼ 180. | ▲ 114. | ▲ 112. | ▲ 107. | ▲ 90. | ▼ 219. | ▲ 218. | ▼ 661. | ▲ 503. | ▼ 1038. | x | ▼ 1119. |
Čtyřhra
| Rok | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Pořadí | 739. | ▲ 560. | ▲ 374. | ▲ 283. | ▲ 133. | ▲ 63. | ▲ 10. | ▼ 11. | ▼ 18. | ▲ 7. | ▼ 27. | ▲ 13. | ▲ 10. | ▲ 2. | ▼ 7. | ▲ 1. | ▼ 8. | ▲ 5. | ▲ 3. | ▲ 2. | ▼ 3. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Nestor na anglické Wikipedii.
- ↑ Nestor, Zimojic Welcome Children ATPtennis.com, December 23, 2008
- ↑ Nestor Adds Order of Canada to Long List of Accomplishments
- ↑ Press Release: Canada's Walk of Fame Announces the 2011 Inductees [online]. Canada's Walk of Fame, 2011-06-28 [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10.
- ↑ Tennis star Daniel Nestor awarded honorary degree of Law [online]. 2012-08-07 [cit. 2012-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-28.
Externí odkazy
- Daniel Nestor v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Nestor na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky
- Daniel Nestor na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Daniel Nestor na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Daniel Nestor na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Olympijská vlajka
.svg)
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: ataelw, Licence: CC BY 2.0
Daniel Nestor (Canada) during 2009 Davis Cup against Ecuador.
.svg)
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
The flag of Curaçao is a blue field with a horizontal yellow stripe slightly below the midline and two white, five-pointed stars in the canton. The geometry and colors are according to the description at Flags of the World.