Daniela Benešová-Hahnová

Daniela Benešová, ak. mal.
Rodné jménoHahnová
Narození27. září 1929 (94 let)
Klatovy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalířka, ilustrátorka a grafička
RodičeMarie Hahnová-Sandtnerová
Zdeněk Hahn
Manžel(ka)Karel Beneš
DětiPavel Beneš
Petra Adámková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniela Benešová-Hahnová (* 27. září 1929 Klatovy) je česká malířka a grafička.

Život a kariéra

V letech 1948–1953 vystudovala malbu na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby u profesora Emila Filly, a pak i tzv. čestný rok v ateliéru užité grafiky u profesora Antonína Strnadela.[1]

Věnuje se malbě, ilustraci, volné grafice a tvorbě Exlibris. Ilustrovala více než padesát knih, převážně pro děti. Technikou jejích prací jsou převážně olejomalba a akvarel, používá i temperu a kresbu, v grafice pak zejména barevnou litografii, suchou jehlu a lept.

Jednou z jejích nejsilnějších inspirací je Chopinova hudba, jejíž akordy se ozývají v barevnosti jejích maleb, a pak krajina, sdílená s diváky více jako krajina duše či symbol krajiny, v němž je zakódováno pevné citové pouto k rodnému kraji, k místu jistot a tajemství.

Daniela a Karel Benešovi, 2012

Od roku 1954 trvale žije a pracuje v Praze. S manželem Karlem Benešem (1. 5. 1932 – 28. 9. 2021) uspořádala většinu ze svých více než osmdesáti autorských výstav. Účastní se i kolektivních výstav malby, grafiky a exlibris, pořádaných zejména Sdružením českých umělců-grafiků Hollar[2] a Sdružením pražských malířů a sochařů, jejichž je členkou. O svém životě podala svědectví na portálu Paměť národa.[3]

Syn Pavel Beneš je grafik a pedagog a dcera Petra Adámková malířka.

Výstavy

Samostatné výstavy (výběr)

  • 1967 Muzeum J. A. Komenského, Uherský Brod; Slezské muzeum, Opava;
  • 1972 Věž Jelenka, Strakonice;
  • 1975 Kabinet grafiky, Olomouc; Galerie D, Praha;
  • 1977 Opava; Muzeum v Krnově;
  • 1978 Zlatá lilie, Praha; Olomouc; Galerie Ve věži, Mělník;
  • 1980 Zlatá ulička, Praha;
  • 1981 Přerov; Panský dům, Uherský Brod; ZK Adamov;
  • 1983 Dům umění, Opava; Mariánské Lázně;
  • 1984 ZK Veselí na Moravě; Čs. spisovatel, Praha; Uherské Hradiště;
  • 1985 Šolcův dům, Sobotka;
  • 1986 Stadtmuseum, St. Pölten, Rakousko; Mahlergalerie, Vídeň, Rakousko; Galerie Heckel, Mannheim, SRN; Karlovy Vary;
  • 1987 Divadlo Zdeňka Nejedlého, Chrudim; KD Jesenice; Muzeum Prostějovska, Prostějov;
  • 1988 KD Moravská Třebová; Bürgerhaus Sprendlingen, Dreieich, SRN; Uherské Hradiště;
  • 1989 Plzeň; Brusel – Liége – Antverpy, Belgie; Hus Haus, Konstanz, SRN; Galerie Purkyně, Karlovy Vary;
  • 1990 Přerov;
  • 1991 Haus der Begegnung, Bad Nenndorf, SRN;
  • 1992 Galleri Lykkegärd, Nr. Nebel, Dánsko; Zámek Strážnice;
  • 1993 Galerie Haarmann, Ratingen, SRN;
  • 1994 Klicperovo divadlo, Hradec Králové; Galerie Dierkes, Kevelaer, SRN; Galerie BASF, Schwarzheide, SRN.
  • 1995 Prostějov; Viva Zlín; Galerie D, Uherské Hradiště;
  • 1997 Kunovice
  • 1998 Bad Nenndorf, SRN; Galerie Kleeblatt
  • 1999 Okresní muzeum, Přerov; Muzeum, Pelhřimov;
  • 2000 Zámek Buchlovice;
  • 2001 Galerie BASF, Schwarzheide, SRN; Kabinet ex libris, Chrudim;
  • 2002 Galerie D, Uherské Hradiště; Kunovice;
  • 2004 Ceunca, Španělsko
  • 2004 Rabasova galerie, Rakovník
  • 2006 Galerie Chagall, Karviná
  • 2008 Galerie Deset, Praha; Galerie Ikaros, Slaný
  • 2009 Jízdárna zámku Kozel
  • 2010 Hotell Villa, Praha
  • 2012 Galerie Koruna, Hradec Králové
  • 2013 Vlčnov
  • 2015 Týn nad Vltavou
  • 2019 Daniela Benešová 90, Galerie Hollar, Praha
  • 2020 My pluli dál a dál, Nová síň, Praha

Ilustrované knihy (výběr)

Odkazy

Reference

  1. Benešová Hahnová Daniela [online]. galeriekoruna.cz [cit. 2021-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-17. 
  2. Hollar, Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR Praha, Galerie české grafiky s tradicí od roku 1917 [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  3. Daniela Benešová (1929). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • Karel Scherzer, Karel Žižkovský: Daniela a Karel Benešovi (monografie), nakladatelství X2015, ISBN 9788090606913
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002, svazek I, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998, s. 133; ISBN 80-86171-00-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Daniela Benešová-Hahnová 1.png
Autor: Rozumbrada, Licence: CC BY-SA 4.0
Daniela Benešová-Hahnová, 2021
Daniela a Karel Benešovi 2012.jpg
Autor: Martin Říha, 2012, Licence: CC BY-SA 4.0
Manželé a akademičtí malíři Daniela a Karel Benešová, foto Martin Říha, 2012
Daniela Benešová s vnoučaty Bonifácem a Hermínou.jpg
Autor: Jiří Primas, 2020, Licence: CC BY-SA 4.0
Daniela Benešová s vnoučaty Bonifácem a Hermínou na vernisáži výstavy MY PLULI DÁL A DÁL, Nová síň, srpen 2020
Daniela Benešová a Alena Antonová.jpg
Autor: Jiří Primas, 2020, Licence: CC BY-SA 4.0
Daniela Benešová a Alena Antonová na vernisáži své výstavy MY PLULI DÁL A DÁL, Nová síň, srpen 2020