Daniil Medveděv

Daniil Medveděv Даниил Медведев
Daniil Medveděv na Monte-Carlo Masters 2023
Přezdívka	Medvěd[1]
Stát	Rusko Rusko
Datum narození	11. února 1996 (28 let)[1]
Místo narození	Moskva, Rusko[1]
Bydliště	Monte Carlo, Monako[1]
Výška	198 cm[1]
Hmotnost	83 kg[1]
Profesionál od	2014[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	38 148 405 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	347–139
Tituly	20 ATP, 1 challenger, 4 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (28. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2021, 2022, 2024)
French Open	čtvrtfinále (2021)
Wimbledon	semifinále (2023)
US Open	vítěz (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	vítěz (2020)
Olympijské hry	čtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	16–23
Tituly	0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění	170. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2017)
US Open	1. kolo (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2021)
ATP Cup	vítěz (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240128a28. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniil Medveděv (rusky Даниил Сергеевич Медведев, Daniil Sergejevič Medveděv; * 11. února 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil ve dvouhře US Open 2021. V roce 2022 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal jako dvacátý sedmý v pořadí od zavedení žebříčku v roce 1973 a po Kafelnikovovi a Safinovi třetí Rus na této pozici. Po Roddickově opuštění čela klasifikace v únoru 2004 se stal také první jedničkou mimo členy tzv. Velké čtyřky.^[2][3] Ve dvou obdobích na vrcholu strávil celkem šestnáct týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet singlových turnajů včetně Turnaje mistrů 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.^[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v srpnu 2019 na 170. místě. V létě 2017 se jeho hlavním trenérem stal Francouz Gilles Cervara.^[1]

Od letního Citi Open 2019 se probojoval do šesti finále v řadě, včetně tří mastersů a grandslamového US Open, kde v pětisetové bitvě podlehl Španělu Rafaelu Nadalovi. Také druhé grandslamové finále na Australian Open 2021 prohrál, když nestačil na srbskou světovou jedničku Novaka Djokoviće. Finálovou porážku Srbovi oplatil na US Open 2021, čímž jej připravil o kalendářní grandslam, a vybojoval první major. Djokovićovi pak podlehl v souboji o titul na US Open 2023 a Janniku Sinnerovi ve finále Australian Open 2024.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 nišským úvodním kolem světové skupiny proti Srbsku, v němž skrečoval dvouhru během čtvrté sady se světovou dvojkou Novakem Djokovićem. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 8–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[5]

Ruský olympijský výbor reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře startoval jako světová i turnajová dvojka. Ve čtvrtfinále však nestačil na Itala Fabia Fogniniho. V mužské čtyřhře vytvořil čtvrtý nasazený pár s Aslanem Karacevem. V prvním kole je vyřadili Slováci Lukáš Klein a Filip Polášek.

Ruský výběr dovedl v roli jedničky k titulu na ATP Cupu 2021 po finálové výhře nad Itálií 2–0.

Tenisová kariéra

2011–2016

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v březnu 2011, když na moskevském turnaji postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazil Dmitrije Sitaka, aby poté podlehl Lotyši Andisu Juskovi.^[4] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Trophée des Alpilles 2016, konaném v Saint-Rémy-de-Provence. V závěrečném duelu soutěže zdolal Belgičana Jorise De Loorea.^[1][4]

Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře říjnového Kremlin Cupu 2015 v rodné Moskvě, kde po boku krajana Aslana Karaceva přehráli v úvodním kole bělorusko-uzbeckou dvojici Aleksandr Buryj a Denis Istomin. Ve čtvrtfinále však odešli poraženi od páru František Čermák a Radu Albot. Prvním singlovou hlavní soutěží se stal květnový Open de Nice Côte d’Azur 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. V dramatické třísetové bitvě úvodního zápasu podlehl Argentinci Guidu Pellovi až v tiebreaku závěrečné sady.

Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na travnatém Ricoh Open 2016 v 's-Hertogenboschi, na němž opět postoupil z kvalifikace. V prvním kole na něj uhrál jen čtyři gamy argentinský antukář Horacio Zeballos. Následně skončil na raketě Francouze Adriana Mannarina ve dvou sadách. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v dubnové kvalifikaci Monte-Carlo Rolex Masters 2016, kde jej přehrál nejvýše nasazený Španěl Marcel Granollers.^[1]

Bodový zisk ze semifinále bratislavského challengeru Slovak Open 2016, v němž podlehl Rumunu Mariusu Copilovi ve dvou zkrácených hrách, mu zajistil debutový posun do elitní stovky žebříčku ATP, když 14. listopadu 2016 figuroval na 98. místě.^[1]

2017–2019

Do premiérového semifinále i finále na okruhu ATP Tour postoupil, jako 99. hráč žebříčku, na lednovém Aircel Chennai Open 2017 v Čennaí, v němž jej přehrál druhý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4.^[6][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. V úvodním kole však nenašel recept na amerického kvalifikanta Ernesta Escobeda, s nímž odešel poražen po čtyřech setech.^[1]

Čtvrtfinále si zahrál na travnatém Ricoh Open 2017, kde vyřadil šestého nasazeného Robina Haaseho a Thanasiho Kokkinakise, než jej zastavil Chorvat Ivo Karlović. Navazující AEGON Championships 2017 znamenal vítězství nad Nicolasem Mahutem a opět Kokkinakisem, aby skončil na raketě turnajové šestky Grigora Dimitrova ve čtvrtfinále. Dobrou formu na travnatém povrchu potvrdil semifinálem na AEGON International 2017 v Eastbourne, v němž podlehl světové čtyřce Novaku Djokovićovi. Ve Wimbledonu 2017 pak v úvodním kole vyřadil třetího hráče světa Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. Ve druhé fázi však nestačil po pětisetové bitvě na kvalifikanta Rubena Bemelmanse.^[1]

První titul na túře ATP si odvezl jako 21letý z lednového Sydney International 2018, na němž postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. V roli 84. hráče žebříčku si ve finále poradil s 18letým Australanem Alexem de Minaurem, figurujícím na 134. pozici, po třísetovém průběhu.^[7] Druhou trofej přidal na srpnovém Winston-Salem Open 2018, kde ve finále zdolal americkou turnajovou osmičku Steva Johnsona po dvousetovém průběhu. Turnajem prošel bez ztráty sady. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když mu v žebříčku ATP patřila 36. příčka.^[8] Třetí sezónní titul vybojoval na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2018 v Tokiu, kde postoupil do hlavní soutěže opět z kvalifikace. Ve finálovém duelu za 64 minut přehrál japonskou turnajovou trojku Keie Nišikoriho po dvousetovém průběhu. Po dohrání mu nově patřilo 22. místo, čímž se poprvé v kariéře stal ruskou jedničkou.^[9]

Do prvního finále v sérii Masters postoupil na montréalském Rogers Cupu 2019 po výhře nad krajanem a světovou osmičkou Karenem Chačanovem. V boji o titul však podlehl obhájci trofeje Rafaelu Nadalovi, který mu dovolil uhrát jen tři hry. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když na 8. místě vystřídal Chačanova.^[10] Na navazujícím turnaji, srpnovém Western & Southern Open 2019 v Cincinnati, v semifinále přehrál světovou jedničku Novaka Djokoviće ve třech setech. Ve finále pak za 100 minut zdolal 28letou belgickou turnajovou šestnáctku Davida Goffina po dvousetovém průběhu. Pátý singlový titul na túře ATP Tour znamenal první trofej ze série Masters. Navázal tak na finále z předchozích dvou událostí ve Washingtonu a Montréalu, z nichž odešel poražen. Celkově 44. vítězným utkáním se posunul do čela statistik vyhraných zápasů v roce 2019. Získané body mu zajistily debutové zařazení do elitní světové pětky, jíž uzavíral na 5. příčce.^[11] Čtvrté finále v řadě, a první grandslamové, odehrál na US Open, v němž jej po pětisetové bitvě trvající téměř pět hodin zdolala světová dvojka Rafael Nadal. V celé sérii US Open tak dosáhl zápasovou bilanci 20–3 a bodový zisk jej posunul na 4. místo světové klasifikace.^[12]

Na říjnovém SRolex Shanghai Masters 2019 prošel do šestého finále v řadě. V zápase o titul přehrál 22letou německou turnajovou pětku Alexandra Zvereva po dvousetovém průběhu. Pasivní bilanci vzájemných utkání tak snížil na 1–4 a získal druhý Masters. Z posledních dvaceti tří zápasů měl bilanci 22–1.^[13]

2020–2023: Vítěz Turnaje mistrů 2020 a US Open 2021, světová jednička

Po obnovení ATP Tour v srpnu 2020 nastoupil jako obhájce vítězství do Western & Southern Open výjimečně hraném v dějišti US Open Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové. Ve čtvrtfinále ho vyřadil Roberto Bautista Agut. Na navazujícím US Open 2020 postoupil suverénně bez ztráty setu do semifinále, když jediným obtížnějším zápasem se stalo čtvrtfinále proti Rubljovovi, kde zvládl dvě zkrácené hry. V semifinále podlehl pozdějšímu vítězovi Thiemovi, když tentokrát dva tiebreaky nezvládl.^[14]

Bez výhry odešel z netradiční podzimní antukové šňůry, když v prvních kolech prohrál na Hamburg European Open 2020 a i na French Open 2020, kde jej vyřadil Márton Fucsovics.^[15] I počtvrté tak v hlavní soutěži pařížského grandslamu nevyhrál ani zápas a prohrál šestý zápas na antuce v řadě.

Zlepšenou formou se prezentoval po návratu na tvrdý povrch. Na Rolex Paris Masters 2020 postoupil po více než roce do finále turnaje ATP, ve kterém otočil zápas s Němcem Zverevem a připsal si devátý kariérní titul a třetí z kategorie Masters.^[16] Podruhé v řadě se kvalifikoval na závěrečný Turnaj mistrů 2020. Ve skupině Tokio 1970 vyhrál všechny své zápasy, když mu Schwartzman, světová jednička Djoković a ani Zverev nedokázali vzít set. V semifinále otočil duel se španělskou světovou dvojkou Nadalem, který na konci druhého setu dokonce servíroval na postup.^[17] Ve finále pak oplatil po 2 hodinách 42 minutách newyorskou porážku světové trojce Thiemovi. Stal se tak prvním první hráčem od vítězství Davida Nalbandiana na Masters Madrid 2007 a vůbec prvním na Turnaji mistrů, který cestou za titulem porazil první tři hráče světové klasifikace a po Nikolaji Davyděnkovi druhým ruským šampionem turnaje.^[18]

Na úvod únorového australského léta 2021 pomohl Rusům k vítězství na druhém ročníku ATP Cupu. Na turnaji prodloužil šňůru neporazitelnosti z konce předešlé sezóny na 14 utkání, když porazil zaznamenal čtyři výhry včetně tří nad hráči z první světové desítky – Schwartzmanem, Zverevem a Berrettinim.^[19] Do druhého grandslamového finále došel na Australian Open 2021. Cestou do něj ztratil pouze dva sety, když mu ve třetím kole málem nestačil náskok 2–0 na sety proti Filipu Krajinovićovi. Ve čtvrtfinále přehrál krajana Rubljova a v semifinále pak Tsitsipase. Na Australian Open se tak stal prvním ruským finalistou od Marata Safina v roce 2005. V boji o titul nestačil na světovou jedničku Novaka Djokoviće ve třech setech.^[20] Bodový zisk mu zajistil premiérový posun na 3. místo žebříčku ATP před Thiema.^[21] Desátou trofej si připsal na březnovém Open 13 Provence 2021 v Marseille. V závěrečném duelu zdolal Francouze Pierra-Huguese Herberta po těsném třísetovém průběhu.^[22] Po skončení se poprvé v kariéře posunul na 2. místo žebříčku ATP, kde vystřídal Rafaela Nadala. Po 15 letech se tak světovou dvojkou stal jiný hráč než člen tzv. Velké čtyřky – Federer, Djoković, Nadal či Murray. Naposledy předtím byl takovým tenistou Lleyton Hewitt ve vydání z 18. července 2005.^[23][24]

První grandslam kariéry vybojoval z pozice druhého muže žebříku na US Open 2021. Na cestě za titulem ztratil jediný set ve čtvrtfinále, s nizozemským kvalifikantem Boticem van de Zandschulpem, a celkově si prohrál jen sedm podání. V semifinále vyřadil Kanaďana Félixe Augera-Aliassimeho. V boji o titul oplatil světové jedničce Novaku Djokovićovi finálovou prohru z Australian Open 2021. Po Kafelnikovi a Safinovi se stal třetím ruským šampionem na turnajích velké čtyřky a prvním od Safinova triumfu na Australian Open 2005. Do New Yorku zavítal jako jeden z hlavních favoritů, když v letech 2018–2021 představoval nejúspěšnějšího tenistu na tvrdém povrchu, s nejvyšším počtem 12 titulů, 17 finále a 147 vyhraných zápasů.^[25][26]

Čtvrtfinálová prohra úřadující světové jedničky Djokoviće na Dubai Tennis Championships 2022 mu dala jistotu, že se 28. února 2022 poprvé posune na pozici světové jedničky.^[27] Stal se tak třetím Rusem na této pozici a prvním hráčem mimo členy tzv. Velké čtyřky v čele klasifikace od února 2004, kdy „tenisový trůn“ opustil Roddick.^[28][29]

Na Internazionali BNL d'Italia 2023 po finálové výhře nad sedmým hráčem žebříčku Holgerem Runem získal jubilejní dvacátý titul z dvouhry okruhu ATP Tour a vůbec první kariérní na antuce. Po Djokovićovi, Federerovi, Agassim, Andym Murraym a Nadalovi se mu jako šestému hráči podařilo ovládnout šest různých turnajů kategorie Masters. Při předchozích třech startech na Rome Masters přitom nevyhrál ani jedno utkání. Po skončení turnaje se posunul na 2. příčku.^[30] Navazující French Open 2023 pro něj však skončila již v prvním kole, když podlehl brazilskému kvalifikantovi Thiago Seybothu Wildovi po pětisetové bitvě.^[31] Vůbec poprvé mimo tvrdý povrch postoupila do semifinále majoru ve Wimbledonu 2023, kde jej ve třech setech jasně přehrál Alcaraz. Na páté grandslamové finále v kariéře dosáhl na US Open 2023. V semifinále porazila světovou jedničku a obhájce titulu Obhájcem titulu byl první hráč světa Carlose Alcaraze,^[32] aby ho v repríze finále z roku US Open 2021 přehrál Novak Djoković ve třech setech.^[33][34]

Soukromý život

V roce 2019 se oženil s Moskvankou Darjou Černyškovovou, absolventkou Lomonosovovy univerzity, která do osmnácti let hrála závodní tenis.^[35] V říjnu 2022 se do manželství narodila dcera Alice.^[36][37]

V únoru 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu dal stejně jako Andrej Rubljov najevo svůj protiválečný postoj a vyslovil se pro zachování míru ve světě.^[38]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 6 (1–5)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	2019	US Open	tvrdý	Rafael Nadal	5–7, 3–6, 7–5, 6–4, 4–6
Finalista	2021	Australian Open	tvrdý	Novak Djoković	5–7, 2–6, 2–6
Vítěz	2021	US Open	tvrdý	Novak Djoković	6–4, 6–4, 6–4
Finalista	2022	Australian Open	tvrdý	Rafael Nadal	6–2, 7–6(7–5), 4–6, 4–6, 5–7
Finalista	2023	US Open	tvrdý	Novak Djoković	3–6, 6–7(5–7), 3–6
Finalista	2024	Australian Open	tvrdý	Jannik Sinner	6–3, 6–3, 4–6, 4–6, 3–6

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 38 (20–18)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	8. ledna 2017	Čennaí, Indie	tvrdý	Roberto Bautista Agut	3–6, 4–6
Vítěz	1.	13. ledna 2018	Sydney, Austrálie	tvrdý	Alex de Minaur	1–6, 6–4, 7–5
Vítěz	2.	26. srpna 2018	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Steve Johnson	6–4, 6–4
Vítěz	3.	7. října 2018	Tokio, Japonsko	tvrdý	Kei Nišikori	6–2, 6–4
Finalista	2.	6. ledna 2019	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Kei Nišikori	4–6, 6–3, 2–6
Vítěz	4.	10. února 2019	Sofie, Bulharsko	tvrdý	Márton Fucsovics	6–4, 6–3
Finalista	3.	28. dubna 2018	Barcelona, Španělsko	antuka	Dominic Thiem	4–6, 0–6
Finalista	4.	4. srpna 2019	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Nick Kyrgios	6–7(6–8), 6–7(4–7)
Finalista	5.	11. srpna 2019	Montréal, Kanada	tvrdý	Rafael Nadal	3–6, 0–6
Vítěz	5.	18. srpna 2019	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	David Goffin	7–6(7–3), 6–4
Finalista	6.	8. září 2019	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Rafael Nadal	5–7, 3–6, 7–5, 6–4, 4–6
Vítěz	6.	22. září 2019	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Borna Ćorić	6–3, 6–1
Vítěz	7.	13. října 2019	Šanghaj, Čína	tvrdý	Alexander Zverev	6–4, 6–1
Vítěz	8.	8. listopadu 2020	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Alexander Zverev	5–7, 6–4, 6–1
Vítěz	9.	22. listopadu 2020	Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie	tvrdý (h)	Dominic Thiem	4–6, 7–6(7–2), 6–4
Finalista	7.	21. února 2021	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Novak Djoković	5–7, 2–6, 2–6
Vítěz	10.	14. března 2021	Marseille, France	tvrdý (h)	Pierre-Hugues Herbert	6–4, 6–7(4–7), 6–4
Vítěz	11.	26. června 2021	Mallorca, Španělsko	tráva	Sam Querrey	6–4, 6–2
Vítěz	12.	15. srpna 2021	Toronto, Kanada	tvrdý	Reilly Opelka	6–4, 6–3
Vítěz	13.	12. září 2021	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Novak Djoković	6–4, 6–4, 6–4
Finalista	8.	7. listopadu 2021	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Novak Djoković	6–4, 3–6, 3–6
Finalista	9.	21. listopadu 2021	Turnaj mistrů, Turín, Itálie	tvrdý (h)	Alexander Zverev	4–6, 4–6
Finalista	10.	30. ledna 2022	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Rafael Nadal	6–2, 7–6(7–5), 4–6, 4–6, 5–7
Finalista	11.	12. června 2022	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Tim van Rijthoven	4–6, 1–6
Finalista	12.	19. června 2022	Halle, Německo	tráva	Hubert Hurkacz	1–6, 4–6
Vítěz	14.	6. srpna 2022	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Cameron Norrie	7–5, 6–0
Vítěz	15.	30. října 2022	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Denis Shapovalov	4–6, 6–3, 6–2
Vítěz	16.	19. února 2023	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Jannik Sinner	5–7, 6–2, 6–2
Vítěz	17.	26. února 2023	Dauhá, Katar	tvrdý	Andy Murray	6–4, 6–4
Vítěz	18.	4. března 2023	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Andrej Rubljov	6–2, 6–2
Finalista	13.	19. března 2023	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Carlos Alcaraz	3–6, 2–6
Vítěz	19.	2. dubna 2023	Miami, Spojené státy	tvrdý	Jannik Sinner	7–5, 6–3
Vítěz	20.	21. května 2023	Řím, Itálie	antuka	Holger Rune	7–5, 7–5
Finalista	14.	10. září 2023	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Novak Djoković	3–6, 6–7(5–7), 3–6
Finalista	15.	4. října 2023	Peking, Čína	tvrdý	Jannik Sinner	6–7(2–7), 6–7(2–7)
Finalista	16.	29. října 2023	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Jannik Sinner	6–7(7–9), 6–4, 3–6
Finalista	17.	28. ledna 2024	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Jannik Sinner	6–3, 6–3, 4–6, 4–6, 3–6
Finalista	18.	17. března 2024	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Carlos Alcaraz	6–7(5–7), 1–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 6 (5–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	10. srpna 2014	Telavi, Gruzie	antuka	Gianluca Mager	3–6, 6–2, 6–2
Vítěz	2.	12. dubna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Tom Jomby	6–4, 6–0
Vítěz	3.	30. května 2015	Moskva, Rusko	antuka	Ivan Gachov	6–4, 6–1
Vítěz	4.	20. února 2016	Trimbach, Švýcarsko	koberec (h)	Adrien Bossel	6–1, 6–3
Finalista	1.	13. srpna 2016	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Florian Mayer	1–6, 2–6
Vítěz	5.	11. září 2016	Saint-Rémy-de-Provence, Francie	tvrdý	Joris De Loore	6–3, 6–3

Čtyřhra: 10 (4–6)

Stav	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2. srpna 2014	Telavi, Gruzie	antuka	Florent Diep	Emanuele Molina Riccardo Sinicropi	6–1, 4–6, [10–3]
Vítěz	12. září 2014	Mylhúzy, Francie	tvrdý (h)	Karen Chačanov	Olivier Charroin Elie Rousset	7–6(7–5), 4–6, [10–7]
Finalista	31. ledna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	Riccardo Ghedin Claudio Grassi	6–4, 6–7(2–7), [4–10]
Finalista	7. února 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	Peter Heller Dominic Weidinger	3–6, 3–6
Finalista	11. dubna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Remy Chala	Anis Ghorbel Vasko Mladenov	6–4, 1–6, [9–11]
Vítěz	1. května 2015	Grasse, Francie	antuka	Julien Dubail	Maxime Chazal Jérôme Inzerillo	6–4, 6–4
Finalista	19. června 2015	Kazaň, Rusko	antuka	Vladimir Užilovskij	Maxim Dubarenco Vladyslav Manafov	3–6, 6–4, [6–10]
Finalista	17. července 2015	Saint-Gervais-les-Bains, Francie	antuka	Čang Č’-čen	Caio Silva Ricardo Urzua-Rivera	6–7(4–7), 1–6
Finalista	21. srpna 2015	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Čang Č’-čen	Jegor Gerasimov Ilja Ivaška	1–6, 3–6
Vítěz	5. března 2016	Lille, Francie	tvrdý (h)	Denis Macukjevič	David Pel Antal van der Duim	7–6(7–5), 4–6, [11–9]

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)

Stav	č.	soutěž	povrch	spoluhráči	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	2.–7. února 2021 ATP Cup Melbourne, Austrálie	tvrdý	Andrej Rubljov Aslan Karacev Jevgenij Donskoj	Matteo Berrettini Fabio Fognini Simone Bolelli Andrea Vavassori Vincenzo Santopadre	2–0
Vítěz	2.	5. prosince 2021 Davis Cup Madrid, Španělsko	tvrdý (h)	Andrej Rubljov Aslan Karacev Karen Chačanov Jevgenij Donskoj	Marin Čilić Nino Serdarušić Borna Gojo Mate Pavić Nikola Mektić	2–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniil Medvedev na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniil Medveděv na Wikimedia Commons
• Daniil Medveděv na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Daniil Medveděv na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Daniil Medveděv na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Daniil Medveděv v databázi Olympedia (anglicky)
• Daniil Medveděv na X (dříve Twitteru)
• Daniil Medveděv na Instagramu

Žebříček ATP	Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240318a18. března 2024 Poř. tenista body posun 1.  Novak Djoković (SRB) 9 725 ▬ 2.  Carlos Alcaraz (ESP) 8 805 ▬ 3.  Jannik Sinner (ITA) 8 310 ▬ 4.  Daniil Medveděv 7 765 ▬ 5.  Alexander Zverev (GER) 5 060 ▲ 1 6.  Andrej Rubljov 4 970 ▼ 1 7.  Holger Rune (DEN) 3 875 ▬ 8.  Casper Ruud (NOR) 3 560 ▲ 1 9.  Hubert Hurkacz (POL) 3 370 ▼ 1 10.  Alex de Minaur (AUS) 3 300 ▬	Ženská dvouhra – 20240318a18. března 2024 Poř. tenistka body posun 1.  Iga Świąteková (POL) 10 715 ▬ 2.  Aryna Sabalenková 8 195 ▬ 3.  Coco Gauffová (USA) 7 150 ▬ 4.  Jelena Rybakinová (KAZ) 5 848 ▬ 5.  Jessica Pegulaová (USA) 5 035 ▬ 6.  Ons Džabúrová (TUN) 4 118 ▬ 7.  Čeng Čchin-wen (CHN) 4 050 ▲ 1 8.  Markéta Vondroušová (CZE) 4 015 ▼ 1 9.  Maria Sakkariová (GRE) 3 825 ▬ 10.  Jeļena Ostapenková (LAT) 3 493 ▬
Mužská čtyřhra – 20240318a18. března 2024 Poř. tenista body posun 1.  Austin Krajicek (USA) 7 140 ▲ 2 2.  Rohan Bopanna (IND) 7 080 ▼ 1 3.  Matthew Ebden (AUS) 7 080 ▼ 1 4.  Wesley Koolhof (NED) 6 780 ▲ 3 5.  Ivan Dodig (CRO) 6 630 ▼ 1 6.  Joe Salisbury (GBR) 6 540 ▼ 1 7.  Rajeev Ram (USA) 6 540 ▼ 1 8.  Horacio Zeballos (ARG) 6 397 ▲ 2 9.  Marcel Granollers (ESP) 6 397 ▲ 1 10.  Santiago González (MEX) 5 670 ▼ 1	Ženská čtyřhra – 20240318a18. března 2024 Poř. tenistka body posun 1.  Sie Šu-wej (TPE) 8 369 ▲ 1 2.  Elise Mertensová (BEL) 8 345 ▼ 1 3.  Storm Hunterová (AUS) 7 730 ▬ 4.  Gabriela Dabrowská (CAN) 5 950 ▲ 1 5.  Erin Routliffeová (NZL) 5 695 ▲ 1 6.  Laura Siegemundová (GER) 5 670 ▼ 1 7.  Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 590 ▬ 8.  Ellen Perezová (AUS) 5 470 ▬ 9.  Věra Zvonarevová 5 075 ▬ 10.  Jessica Pegulaová (USA) 5 050 ▬