Danka Kovinićová
Danka Kovinićová | |
---|---|
Kovinićová v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | Černá Hora |
Datum narození | 18. listopadu 1994 (29 let) |
Místo narození | Cetinje, Jugoslávie |
Bydliště | Herceg Novi, Černá Hora |
Výška | 169 cm |
Hmotnost | 67 kg |
Profesionál od | 2010 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 433 880 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 372–296 |
Tituly | 0 WTA, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 46. místo (22. února 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2015, 2016, 2017) |
US Open | 2. kolo (2015, 2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 138–131 |
Tituly | 1 WTA, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 67. místo (20. června 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016, 2017, 2021) |
French Open | 1. kolo (2016, 2020, 2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2016) |
US Open | 2. kolo (2016, 2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 4. listopadu 2023
Danka Kovinićová (* 18. listopadu 1994 Podgorica) je černohorská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden turnaj ve čtyřhře, když po boku Lichtenštejnky Stephanie Vogtové triumfovala na turnaji v rakouském Bad Gasteinu. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2016 na 46. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 67. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala na počátku ledna 2012, když jí patřila 5. příčka.[1] Trénuje ji Nemanja Plavšić. Dříve tuto roli plnil Veljko Radojičić.
Stala se první černohorskou hráčkou, která se probojovala do čtvrtfinále dvouhry turnaje WTA Tour, když do této fáze pronikla na antukovém Budapest Grand Prix 2013. V ní nestačila na Jihoafričanku Chanelle Scheepersovou.[2] Na nejvyšší grandslamové úrovni debutovala v hlavní soutěži French Open 2014, kde zvládla tři kvalifikační kola. V nich postupně vyřadila Francouzku Stéphanii Foretzovou Gaconovou, chorvatskou teenagerku Anu Konjuhovou a Češku Terezu Smitkovou.
V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry na Australian Open 2012, když po boku Rusky Iriny Chromačevové jako nejvýše nasazené podlehly až v supertiebreaku americkým juniorským hráčkám Gabrielle Andrewsové a Taylor Townsendové.
V černohorském fedcupovém týmu debutovala v roce 2011 utkáním základního bloku 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Litvě, v němž vyhrála dvouhru i čtyřhru a pomohla k celkové výhře 3:0 na zápasy a následnému postupu do 2. skupiny euroafrické zóny 2012. Do dubna 2022 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[3]
Černou Horu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde na úvod ženské dvouhry podlehla sedmé nasazené Američance a pozdější semifinalistce Madison Keysové.
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0–1 D) | |
International / WTA 250 (0–2 D; 1–4 Č) |
Dvouhra: 3 (0–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 18. října 2015 | Tchien-ťin, ČLR | tvrdý | Agnieszka Radwańská | 1–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | 24. dubna 2016 | Istanbul, Turecko | antuka | Çağla Büyükakçay | 6–3, 2–6, 3–6 |
Finalistka | 3. | 11. dubna 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka (z) | Veronika Kuděrmetovová | 4–6, 2–6 |
Čtyřhra: 5 (1–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 26. července 2015 | Bad Gastein, Rakousko | antuka | Stephanie Vogtová | Lucie Hradecká Lara Arruabarrenová | 4–6, 6–4, [10–3] |
Finalistka | 1. | 9. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Barbora Strýcová | An-Sophie Mestachová Elise Mertensová | 6–2, 3–6, [5–10] |
Finalistka | 2. | 24. dubna 2016 | Istanbul, Turecko | antuka | Xenia Knollová | Andreea Mituová İpek Soyluová | bez boje |
Finalistka | 3. | 22. července 2018 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Maryna Zanevská | Irina-Camelia Beguová Andreea Mituová | 3–6, 4–6 |
Finalistka | 4. | 22. září 2018 | Kanton, Čína | tvrdý | Věra Lapková | Monique Adamczaková Jessica Mooreová | 6–4, 5–7, [4–10] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (0–2 D; 0–2 Č) |
Dvouhra: 2 (0–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2019 | Båstad, Švédsko | antuka | Misaki Doiová | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 2. | listopad 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Panna Udvardyová | 4–6, 1–6 |
Čtyřhra: 2 (0–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2019 | Båstad, Švédsko | antuka | Alexa Guarachiová | Misaki Doiová Natalja Vichljancevová | 5–7, 7–6(7–4), [7–10] |
Finalistka | 2. | listopad 2019 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | Dalila Jakupovićová | Lee Ja-süan Wu Fang-sien | 6–4, 4–6, [7–10] |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 22 (14–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 10. října 2010 | Dobrič, Bulharsko | antuka | Isabella Šinikovová | 6–4, 6–3 |
Finalistka | 1. | 12. června 2011 | Nyíregyháza, Maďarsko | antuka | Simona Dobrá | 4–6, 2–6 |
Vítězka | 2. | 26. června 2011 | Balş, Rumunsko | antuka | Alice-Andrada Raduová | 6–0, 6–1 |
Finalistka | 2. | 11. září 2011 | Podgorica, Černá Hora | antuka | Paula Ormaecheaová | 1–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 13. dubna 2012 | Tlemcen, Alžírsko | antuka | Alexandra Romanovová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 4. | 8. července 2012 | Toruň, Polsko | antuka | Paula Kaniová | 6–3, 4–6, 6–3 |
Vítězka | 5. | 22. června 2013 | Ystad, Švédsko | antuka | Melanie Klaffnerová | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 6. | 30. června 2013 | Kristinehamn, Švédsko | antuka | Jasmina Tinjićová | 6–1, 7–5 |
Vítězka | 7. | 18. května 2014 | Saint-Gaudens, Francie | antuka | Pauline Parmentierová | 6–1, 7–2 |
Finalistka | 3. | 8. března 2015 | Curitiba, Brazílie | antuka | Lourdes Domínguezová Linová | 6–4, 2–6, 3–6 |
Vítězka | 8. | 10. května 2015 | Trnava, Slovensko | antuka | Margarita Gasparjanová | 7–5, 6–3 |
Vítězka | 9. | 5. června 2016 | Marseille, Francie | antuka | Sie Šu-wej | 6–2, 6–3 |
Finalistka | 4. | 18. června 2017 | Hódmezövásárhely, Maďarsko | antuka | Mihaela Buzărnescuová | 2–6, 1–6 |
Finalistka | 5. | 15. července 2017 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Jana Čepelová | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 6. | 20. srpna 2017 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Maryna Zanevská | 7–5, 1–6, 3–6 |
Finalistka | 7. | březen 2019 | São Paulo, Brazílie | antuka | Louisa Chiricová | 0–6, 2–6 |
Vítězka | 10. | březen 2019 | Campinas, Brazílie | antuka | Julia Grabherová | 6–2, 3–6, 6–3 |
Vítězka | 11. | červen 2019 | Ystad, Švédsko | antuka | Richèl Hogenkampová | 2–6, 6–3, 6–3 |
Finalistka | 8. | červenec 2019 | Biarritz, Francie | antuka | Viktorija Tomovová | 2–6, 7–5, 5–7 |
Vítězka | 12. | říjen 2019 | Székesfehérvár, Maďarsko | antuka (h) | Irina-Camelia Beguová | 6–4, 3–6, 6–3 |
Vítězka | 13. | květen 2022 | Wiesbaden, Německo | antuka | Nastasja Schunková | 6–3, 7–6(7–0) |
Vítězka | 14. | duben 2023 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Rebeka Masárová | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra: 11 (4–7)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 11. září 2011 | Podgorica, Černá Hora | antuka | Danica Krstajićová | Corinna Dentoniová Florencia Molinerová | 4–6, 7–5, [5–10] |
Finalistka | 2. | 29. listopadu 2011 | Lagos, Nigérie | koberec | Elina Svitolinová | Melanie Klaffnerová Agnes Szatmariová | 0–6, 7–6, [5–10] |
Finalistka | 3. | 13. dubna 2013 | Mamaia, Rumunsko | antuka | Tadeja Majeričová | Elena Bogdanová Raluca Olaruová | 6–7(4–7), 3–6 |
Finalistka | 4. | 1. září 2012 | La Marsa, Tunisko | antuka | Laura Pigossiová | Réka Luca Janiová Jevgenija Paškovová | 3–6, 6–4, [5–10] |
Vítězka | 1. | 25. května 2012 | Caserta, Itálie | antuka | Renata Voráčová | Elena Bogdanová Cristina Dinuová | 6–4, 7–6(7–3) |
Vítězka | 2. | 13. února 2015 | São Paulo, Brazílie | antuka | Andreea Mituová | Tatiana Búová Paula Cristina Gonçalvesová | 6–2, 7–5 |
Vítězka | 3. | 11. července 2015 | Contrexéville, Francie | antuka | Oxana Kalašnikovová | Irina Ramialisonová Constance Sibilleová | 2–6, 6–3, [10–6] |
Finalistka | 5. | 10. března 2018 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Nao Hibinová | Anna Blinkovová Lesley Kerkhoveová | 5–7, 4–6 |
Finalistka | 6. | 17. března 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Wang Sin-jü | Anna Kalinská Viktória Kužmová | 4–6, 6–1, [7–10] |
Finalistka | 7. | červen 2018 | Hódmezövásárhely, Maďarsko | antuka | Nina Stojanovićová | Réka Luca Janiová Nadia Podoroská | 4–6, 4–6 |
Vítězka | 4. | březen 2019 | Campinas, Brazílie | antuka | Laura Pigossiová | Carolina Meligeni Alvesová Gabriela Céová | 6–3, 6–2 |
Finále na juniorce Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2012 | Australian Open | tvrdý | Irina Chromačovová | Gabrielle Andrewsová Taylor Townsendová | 7–5, 5–7, 6–10 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Danka Kovinić na anglické Wikipedii.
- ↑ Danka Kovinic Juniors Singles Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2022 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Danka Kovinic Biography at ITFTennis. http://www.itftennis.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Danka Kovinićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 28. března 2022
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Danka Kovinićová na Wikimedia Commons
- Danka Kovinićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Danka Kovinićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Danka Kovinićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Danka Kovinićová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Liechtenstein
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Georgian flag in Pantone MS.