Darina Laščiaková
| Darina Laščiaková | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 23. listopadu 1931 (92 let) Tvrdošín, Slovensko |
| Žánry | lidová hudba |
| Povolání | zpěvačka, rozhlasová redaktorka, folkloristka |
| Nástroje | hlas |
| Ocenění | Cena Pavla Tonkoviča (1996) Pribinův kříž I. třídy (2013) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Darina Laščiaková (* 23. listopadu 1931, Tvrdošín) je slovenská rozhlasová redaktorka, folkloristka, zpěvačka, interpretka lidových písní.
Život
Narodila se v městečku Tvrdošín na Oravě a po maturitě na gymnáziu v Trsteném odešla do Bratislavy. Vystudovala hudební vědu a národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Během studia se stala členkou a sólistkou folklorního souboru Lúčnica. Od roku 1961 pracovala více než 30 let jako redaktorka Československého rozhlasu v redakci lidové hudby.[1] Je autorkou mnoha rozhlasových relací o slovenské lidové písni. K nejznámějším patří cyklus Hory, ľudia a pieseň, ve kterém posluchačům přiblížila a život lidí z horských oblastí Slovenska, především z rodné Oravy. Její kniha vzpomínek Život s piesňou čtenáři přibližuje čistý, upřímný svět daleko v horách a stejně tak i osudy nezapomenutelných lidí – lidových zpěváků. Darina Laščiaková se ve své knize zamýšlí nad věčným poselstvím lidové písně v moderním světě.
Na Slovensku patřila ve 2. polovině 20. století mezi přední interpretky lidových písní. Nahrála řadu lidových písní v rozhlase a na gramofonových deskách, absolvovala mnoho koncertů jako sólistka Lúčnice a s dalšími soubory vystupovala na folklorních slavnostech. Od roku 1976 byla sólistkou Orchestru ľudových nástrojov Slovenského rozhlasu v Bratislave (OĽUN). Účinkovala i v několika filmech jako například Balada o Vojtovej Maríne (1964), Kubo (1965) a Môj vienok zelený (1968).[1]
V roce 1975 obdržela titul zasloužilé umělkyně. a za práci redaktorky v rozhlase Zlatý mikrofon (1989). V roce 2009 získala ocenění Krištáľové krídlo za celoživotní dílo a v roce 2013 jí prezident Slovenské republiky udělil vyznamenání Pribinův kříž I. třídy za mimořádný přínos slovenské kultuře.[2][1]
Poslední roky života tráví v domě pro seniory u Bratislavy. [3]
Výběr interpretovaných písní Darinou Laščiakovou
- Hej, pod Roháčom žijem
- Čo to za veselie
- Povej vetrík, povej z kraja veselého
- Na kamenečku sedela
- Svadobná odobierka
- Hojdana, hojdana
- O Jáne, o Jáne
- Chodí milá po strnisku
- Hej, konopa, konopa
- Čierne oči choďte spať
- Zahrajte mi tichúčko
- Šípová ružička
- Keď mi srdce choré
- Kopala studienku
- Sadaj slnko, sadaj
- Pri trenčianskej bráne
- Za valáškom
- Zajdi slnko za horu
- Na vrch Ostražice
Diskografie
- 1971 Darina Laščiaková – Opus, LP – 91 17 0148
- 1989 Vianoce s Darinou Laščiakovou – Opus, EAN:8584019180226[4][5]
- 2008 Na kamenečku sedela – Slovak Radio Records, CD[6]
Kompilace
- 2007 Môj vienok zelený edice Najkrajšie slovenské svadobné piesne, SĽUK 4. – Forza Music, CD
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Darina Laščiaková na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Popredná speváčka ľudových piesní Darina Laščiaková sa dožíva 90 rokov. Aktuality.sk [online]. TASR, 2021-11-22 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ GAŽOVÁ, Miriam. Darinka Laščiaková si prevzala Pribinov kríž I. triedy. web.archive.org [online]. JankoHrasko.sk • slovenský folklór • rádio • televízia •, 2014-03-25 [cit. 2024-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-25.
- ↑ Slávna slovenská speváčka: Prečo som sa presťahovala do seniorského centra. Plus 7 dní [online]. 2019-02-15 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.panorama.sk [online]. [cit. 2009-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ Archivovaná kopie. www.jankohrasko.sk [online]. [cit. 2009-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23.
- ↑ Archivovaná kopie. www.panorama.sk [online]. [cit. 2009-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18.
Literatura
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Icon of a sunset photograph