Darkovičky
Darkovičky | |
---|---|
Jandova ulice, hospoda U Novotných | |
Lokalita | |
Charakter | velká vesnice |
Obec | Hlučín |
Okres | Opava |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°55′11″ s. š., 18°12′3″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 311 (2021)[1] |
Katastrální území | Darkovičky (4,43 km²) |
PSČ | 748 01 |
Počet domů | 360 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Darkovičky | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 39861 |
Kód k. ú. | 639869 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Darkovičky (německy Klein Darkowitz, polsky Darkowice Małe nebo Darkowiczki) je velká vesnice, část města Hlučín v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Nachází se asi 2,5 km na sever od Hlučína. Prochází zde silnice II/469. V roce 2009 zde bylo evidováno 364 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1356 obyvatel.[4]
Darkovičky je také název katastrálního území o rozloze 4,43 km2.[5]
Severovýchodně od obce, směrem na Darkovice se nachází muzeum československého opevnění Hlučín-Darkovičky.
Historie obce
Pravděpodobně na místě zaniklých Žibřidovic byla založena nová ves Darkovičky, která se poprvé připomíná při dělení Opavska v roce 1377. Tehdy ve vsi žil zeman Hanuš, který příslušel pod pravomoc opavských knížat Hanuše a Přemka. Samostatný statek Darkovičky byl personálně spojen od 15. století s Markvartovicemi za majitelů Bzenců z Markvartovic. Po smrti otce Fabiána a smrtí bratří Jana a Jiřího zdědil Markvartovice s Darkovičkami Kryštof Bzenec mající za manželku Ludmilu Birkovou z Násile, v roce 1551 odprodal Markvartovice a ponechal si jen Darkovičky, kde zbudoval tvrz. Evangelický majitel neměl lehké pořízení se sousedy, katolickými pány z Vrbna na Hlučíně, kteří se soudili nejprve o majetek s velehradskými cisterciáky a pak se soustředili na Kryštofa Bzence. V roce 1566 inscenovali jeho přepadení v Darkovičkách, kde jej svázaného dovlekli na náves a pak jej propustili, aby se záhy dobývali do jeho dvora. Za této napjaté situace pan Kryštof raději Darkovičky následujícího roku pánům z Vrbna prodal a usídlil se v Opavě. Takto byly Darkovičky připojeny k hlučínskému panství. Evangelíci z tohoto panství se nadále scházeli tajně k bohoslužbám, a není proto divu, že za třicetileté války zde došlo k vážným střetům, při kterých Darkovičky zpustly. Za majitele Františka Řehoře hraběte Gianini žilo v Darkovičkách k roku 1721 10 sedláků a 7 zahradníků. Panský dvůr a krčma patřily majitelům hlučínského panství. V roce 1823 požár zničil v Darkovičkách většinu dřevěných budov, v roce 1831 pro nově založenou školu obec koupila podle pověsti bývalý rytířský zámek Bzenců s výčepním právem a sousední kovárnu. 8. září 1863 byl ve vsi odhalen pomník zdejšího rodáka a sochaře Jana Jandy z Berlína „Panuj Marie“, v letech 1873–1874 byla postavena kaple. Po připojení k ČSR měly Darkovičky rozlohu 477 ha, 870 obyvatel. Obec byla v roce 1930 elektrifikována. Již od 12. června 1960 se stala městskou čtvrtí Hlučína. Pozoruhodná je zdejší expozice československého opevnění před 2. světovou válkou.[6]
Ze vsi pochází německý klasicistní sochař Johannes Janda.
Vodstvo obce
Darkovičkami protéká potok Jasénka, který na katastrálním území Darkoviček také pramení a který je přítokem řeky Opava.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 728, 729, záznam 22-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Pozdrav z Hlučínska. 1. vydání. vyd. Opava: Nakladatelství Bobr, 1995. ISBN 80-901764-1-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Darkovičky na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Darkovičky na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlučín, okres Opava, Česká republika, část Darkovičky.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlučín, okres Opava, Česká republika, část Darkovičky.
Autor: Matysek99, Licence: CC BY-SA 4.0
Darkovičky, celkový pohled na obec od Hajného kříže, srpen 2018
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlučín, okres Opava, Česká republika, část Darkovičky.