Darmstadt

Darmstadt
Letecký snímek města z roku 2003
Letecký snímek města z roku 2003
Darmstadt – znak
znak
Darmstadt – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška144 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
Vládní obvodDarmstadt
Administrativní dělení9 městských částí
Darmstadt na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha122,11 km²
Počet obyvatel159 174 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 303,5 obyv./km²
Správa
StarostaJochen Partsch (Bündnis 90/Die Grünen)
Vznik1330
Oficiální webwww.darmstadt.de
Adresa obecního úřaduLuisenplatz 5
64283 Darmstadt
Telefonní předvolba06151 (Wixhausen 06150)
PSČ64283–64297 (staré: 6100)
Označení vozidelDA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko. Je to sídlo ředitelství vládního obvodu Darmstadt a okresu Darmstadt-Dieburg. Město leží v oblasti řek Rýn a Mohan a tvoří jeden z devíti městských okresů (Kreisfreie Stadt) Hesenska.

Žije zde přibližně 159 tisíc[1] obyvatel. Darmstadt je po Frankfurtu nad Mohanem, Wiesbadenu a Kasselu čtvrté největší město Hesenska. Velká města v okolí Darmstadtu jsou již zmíněný Frankfurt nad Mohanem přibližně 30 km severně a Mannheim cca 45 km jižně.

V roce 1997 byl Darmstadtu Ministerstvem vnitra Hesenska propůjčen titul vědeckého města (Wissenschaftsstadt). Příčinou bylo založení Technické univerzity (v roce 1877) a dvou vysokých škol (Fachhochschule) s přibližně 30 000 studenty a rovněž přítomnost mnoha výzkumných institucí, např. Evropského střediska vesmírných operací, Společnosti pro výzkum těžkých iontů (Gesellschaft für Schwerionenforschung – GSI), atd.

Pověst Darmstadtu jako centra secese sahá do roku 1899, kdy velkovévoda Ernst Ludwig zřídil kolonii umělců na Mathildenhöhe (od roku 2021 součást světového kulturního dědictví UNESCO).

Historie

Město je poprvé zmíněno v 11. století jako „Darmundestat“. Městská práva mu přiznal císař Ludvík IV. Bavor v roce 1330. Město náleželo hrabatům von Katzenelnbogen. Když rod v roce 1479 vymřel, přešlo do rukou hesensko-darmstadtských lankrabat (15671918).

Město na počátku 18. století přestavěl v barokním stylu francouzský architekt Louis Remy de la Fosse (16591726) pro Arnošta Ludvíka Hesensko-Darmstadtského (vládl v letech 16781739). Přestavěl rezidenční zámek a mimo jiné vznikla v letech (17191721 i půvabná Oranžerie.

Ke konci 18. století žilo ve městě na 9 000 obyvatel, během 19. století jejich počet vzrostl z 10 000 na 72 000.

V průběhu 2. světové války bylo město zničeno. První alianční kobercový nálet ho zasáhl 30. června 1940, centrum města bylo téměř úplně zničeno kobercovým náletem z 11. září 1944. V důsledku náletů zahynulo 11 000 – 12 500 obyvatel.

V současnosti je Darmstadt významným vědeckým centrem díky Technické univerzitě (TUD).

Název „Darmstadt“

Původ slova Darmstadt je nejasný. Nejstarší zmínka o osídlení pod názvem Darmundestat pochází z 11. století, několik staletí poté, co bylo osídlení založeno. Vysvětlení původu jména se velmi liší. Místní tisk upřednostňuje vysvětlení, že Darmstadt zpočátku patřil Darimundu. Další odvození je od slova darre označujícím bránu nebo překážku a slova mund znamenajícím ochranu.

Třetí pokus o vysvětlení zkouší původce jména identifikovat s Darmbachem. Darmstadt by byl buďto odvozen od města na horském potoku (die Stadt am Wildbach) Dam-unda-stat nebo od města na bažinatém potoku (die Stadt am Moorbach) Darm-unda-stat.

Všechna vysvětlení mají přednosti i slabiny. Použití neznámého šlechtice Darimunda by například vedlo k jednotnému modelu, kterým by se dalo vysvětlit založení osídlení Bessungen (dříve Bezcingon). To pochází přibližně ze stejné doby a mohlo být založeno lidmi, kteří následovali šlechtice Bezza.

Pro odvození od Darmbachu hovoří například volba názvu nedaleko ležícího města Frankfurt nad Mohanem. Jednoznačně proti svědčí fakt, že označení Darmbach pochází pravděpodobně ze 17. nebo z 18. století.

Poloha a obyvatelstvo

Pohled na Darmstadt z rozhledny na Ludwigshöhe
Pohled na Darmstadt z rozhledny na Ludwigshöhe

Městské části a obyvatelstvo

Darmstadt je tvořen z devíti městských částí. Statisticky je rozdělen do oblastí (Statistische Bezirke), které jsou označeny čísly. Pět městských částí se počítá k vnitřnímu městu (oblasti 100 až 500) a čtyři k vnějšímu (oblasti 600 až 900). Městské části jsou následující:

Mapa okrsků
ČísloNázevPočet obyvatel 1Poznámka
100Darmstadt-Mitte16.626mimo jiné se Stadtzentrum a Eichbergviertel
200Darmstadt-Nord27.713mimo jiné s Johannes-, Martinsviertel a Waldkolonie
300Darmstadt-Ost12.768mimo jiné s Mathildenhöhe a Woogsviertel
400Bessungen12.680začleněno 1. dubna 1888
500Darmstadt-West14.631mimo jiné s Heimstättensiedlung a Europaviertel
600Arheilgen16.468začleněno 1. dubna 1937 ²
700Eberstadt21.734začleněno 1. dubna 1937 ²
800Wixhausen5.733začleněno 1. dubna 1977
900Kranichstein10.750

¹ Stav: 31. prosince 2005
² Díky začlenění Arheilgen a Eberstadt 1. dubna 1937 patří Darmstadt mezi velkoměsta.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel Darmstadtu
RokPočet obyvatel
15701.220
16761.790
17729.800
181615.391
03.12.184626.300
03.12.186128.526
03.12.186429.225
01.12.187133.800
01.12.187537.273
01.12.188041.199
RokPočet obyvatel
01.12.188543.146
01.12.189055.883
02.12.189563.168
01.12.190072.381
01.12.190583.123
01.12.191087.089
01.12.191671.410
08.10.191982.367
16.06.192589.465
16.06.193393.222
RokPočet obyvatel
17.05.1939115.196
31.12.194569.539
13.09.195094.788
25.09.1956123.306
06.06.1961136.412
31.12.1965140.066
27.05.1970141.224
31.12.1975137.018
31.12.1980138.201
31.12.1985134.181
RokPočet obyvatel
25.05.1987134.272
31.12.1990138.920
31.12.1995138.980
31.12.2000138.242
31.12.2005139.103
31.12.2007141.058
31.12.2010143.276
31.12.2011147.930
31.12.2012150.155

Výsledek sčítání lidu barevně podložen
Podíl cizinců je 16,6 % (stav 2007)

Instituty a výzkumné úřady

  • Fraunhofer-Gesellschaft s těmito instituty:
    • Fraunhofer-Institut für Betriebsfestigkeit und Systemzuverlässigkeit (LBF)
    • Fraunhofer-Institut für Graphische Datenverarbeitung (IGD)
    • Fraunhofer-Institut für Sichere Informationstechnologie (SIT)
  • Zentrum für Graphische Datenverarbeitung e.V.
  • Center for Advanced Security Research Darmstadt (CASED)
  • GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung (GSI). Společnost pro výzkum těžkých iontů; Zde byl roku 1994 objeven nový prvek, v roce 2003, pojmenovaný po Darmstadtu darmstadtium.
  • Deutsches Kunststoff-Institut (DKI)
  • European Space Operations Centre (ESOC)
  • European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (EUMETSAT)
  • Biologische Bundesanstalt für Land- und Forstwirtschaft (BBA)
  • Institut für Biologisch-Dynamische Forschung (IBDF)
  • Institut für Neue Technische Form (INTEF)
  • Amt für Straßen- und Verkehrswesen (ASV)
  • Institut Wohnen und Umwelt (IWU)
Rezidenční zámek s letním tržištěm
centrum kolonie Mathildenhöhe se svatební věží a pravoslavnou kaplí
Ludwigskirche1

Pamětihodnosti

  • Residenzschloss – rezidenční zámek hesenských velkovévodů; dobudovaný lantkrabětětem Ernstem Ludwigem; komplex budov sjednocený pozdně barokní přestavbou a rekonstrukcí po roce 1945; slouží Technické univerzitě a Zámeckému muzeu
  • Kranichstein – lovecký zámek, romantická budova renezančního původu (1578), s expozicí loveckých zbraní a trofejí, z historie známá jako rezidence urozených hostů, například ruské carské rodiny Mikuláše II.
  • Ludwigskirche – římskokatolický kostel sv. Ludvíka, klasicistní budova na centrálním půdorysu sklenutá kupolí, z let 1822–1827
  • Pauluskirche – evangelický kostel sv. Pavla, neogotická cihlová stavba s hranolovou věží, dílo architekta Georga Mollera z roku 1906
  • Mathildenhöhe (Matyldina výšina) – zahradní kolonie domků umělců z období jugendstilu, s dominantní věží a kaplí[2]
  • Rosenhöhe (Růžová výšina) – romantický park se vzácnými rostlinami a budovou skleníku s růžemi
  • Herrngarten – původně panská zahrada, nyní park s botanickou zahradou[3]
  • Altes Theater – klasicistní budova divadla, v současnosti slouží sbírkám archivu a muzea
  • Hessisches Landesmuseum – hesenské zemské muzeum, největší sbírka uměleckých a historických památek v zemi, vynikající sbírky sochařství, malby a šperků
  • Frankenstein (Odenwald) – ruiny hradu hesenských lantkrabat ze 13.–17. století, přestavěné v romantickém stylu v 19. století; dějiště mýtů a pověstí, které vylíčila například Mary Shelleyová v románu Frankenstein čili nový Prométheus. V blízkosti je magneická hůrka Ilbes-berg proslulé sletiště čarodějnic.

Kultura a sport

Od roku 1946 se zde konají Kursy nové hudby, které měly zásadní vliv na vývoj poválečné avantgardy. Zúčastnili se jich mj. Edgar Varèse, Pierre Boulez, Bruno Maderna, Karlheinz Stockhausen a jiní vrcholní představitelé soudobé hudby.

Osobnosti města

Partnerská města

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Gemeindeverzeichnis-Online. Dostupné online. [cit. 2022-02-12]
  2. webová stránka:https:[www.mathildenhoehe.eu]/
  3. webová stránka:[1]

Externí odkazy

Školy:

Média použitá na této stránce

Luisenplatz, Darmstadt.jpg
Autor: Heidas, Licence: CC-BY-SA-3.0
Germany, Darmstadt, Ludwig Memorial
Residenzschloss Darmstadt Südseite.jpg
Autor: Nicolas17, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Südseite des Residenzschlosses Darmstadt
Mathildenhöhe.jpg
Autor: Ikar.us, Licence: CC BY 3.0 de
Mathildenhöhe, Art Nouveau colony in Darmstadt, Germany. Wedding Tower and Exhibition Building were added by Joseph Maria Olbrich for the third exhibition in 1908. With the slightly older Russian Chapel, they are prominent landmarks on the hilltop.
Darmstadt-Mathildenhoehe Russische Kapelle 2005-12-26h.jpg
Autor: , Licence: CC BY 2.5

  • Germany
  • Darmstadt
  • Künstlerkolonie
  • Mathildenhöhe
  • Russische Kapelle
  • Leontij Nikolajewitsch Nebnois
Centralstation-Nacht.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Darmstadt-Rosenhoehe-Rosendom.jpg
Autor: Heidas, Licence: CC-BY-SA-3.0
*Germany
Panorama Ludwigshöhe.jpg
Autor: User:LSDSL, Licence: CC BY-SA 3.0
Panoramaansicht von Darmstadt von der Ludwigshöhe aus
Luftbild Darmstadt 2003.jpg
Autor: photographer Christoph Wagener; edited by LSDSL, Licence: CC-BY-SA-3.0
aerial photo of Darmstadt of April 2003
Darmstadt-Loewentor.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Opper-darmstadt-ludwigskirche1.jpg
Autor: Oliver Opper Benutzer:Oliver4, Licence: CC-BY-SA-3.0
St.-Ludwigs-Kirche, Darmstadt
Map DARMSTADT Statistische Bezirke.svg
Autor: Stef74 and LSDSL, Licence: CC-BY-SA-3.0
map of the city of Darmstadt with statistic districts
Population Statistics Darmstadt LSDSL.png
Population of Darmstadt, Germany - 1570-2008