Darwinie

Jak číst taxoboxDarwinie
alternativní popis obrázku chybí
Darwinie s květenstvím obaleným červenými listeny
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Roddarwinie (Darwinia)
Rudge, 1816
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darwinie[1] (Darwinia) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stálezelené drobnolisté keře rozšířené výhradně v Austrálii. Květy jsou drobné, v hroznovitých nebo hlávkovitých květenstvích. Některé druhy jsou specializované na opylování ptáky a jejich květenství jsou obalena nápadně zbarvenými listeny. Rod zahrnuje asi 90 druhů. Největší počet druhů roste na jihozápadě kontinentu. Mnohé druhy patří mezi ohrožené rostliny.

Darwinia citriodora na ilustraci z roku 1839 (rostlina vpravo)

Popis

Darwinie jsou stálezelené aromatické keře, dorůstající výšky od 20 cm do 3 metrů. Listy jsou drobné až středně velké, jednoduché, vstřícné nebo střídavé, žláznatě tečkované. Květy jsou pravidelné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových hroznech nebo květenstvích. U některých druhů je hlávkovité květenství podepřené nápadnými listeny tvořícími zákrov. Češule je zvonkovitá nebo trubkovitá a přesahuje semeník. Kalich je srostlý z 5 lístků, vytrvalý. Koruna je zelená, bílá, žlutá, červená nebo purpurová, složená z 5 volných korunních lístků. Tyčinek je 10, jsou přirostlé k okraji češule a srostlé v trubičku. Střídají se s 10 petaloidními nebo nitkovitými sterilními patyčinkami. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje jedinou komůrku se 2 až 6 vajíčky. Plodem je nepukavý, suchý, zpravidla jednosemenný oříšek.[2]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 90 druhů a je rozšířen výhradně v Austrálii. Převážná většina druhů roste v jihozápadní Austrálii, pouze asi 15 ve východní a jižní části kontinentu. Značné množství druhů jsou stenoendemity a vzácné druhy.[3]

Etymologie

Rostlina nebyla pojmenována po Charlesu Darwinovi (v roce 1816 mu bylo 7 let), ale po anglickém lékaři a básníkovi Erasmu Darwinovi, jeho dědovi.[2]

Ekologické interakce

Květy darwinií jsou bohaté na nektar a jsou opylovány hmyzem (často včelami nebo vosami) nebo ptáky. V Austrálii došlo při přizpůsobení se opylovačům k zajímavému konvergentnímu vývoji dvou nepříbuzných linií rostlin: darwinie z čeledi myrtovitých a rodu pimelea z čeledi vrabečnicovitých. U obou rodů lze najít druhy s bělavými květy nahloučenými v hustých vrcholových květenstvích, opylovaných hmyzem (např. Pimelea sylvestris a Darwinia vestita), i druhy specializované na opylování ptáky (např. Pimelea physodes a Darwinia macrostegia). Ty mají hlávkovitá květenství obalená nápadnými, často živě červeně zbarvenými střechovitými listeny, tvořícími zákrov připomínající korunní lístky. Květenství bývají převislá a navštěvují je zejména medosavky. U některých druhů je vazba s opylovačem velmi těsná. Květy D. masonii jsou převážně opylovány jediným druhem medosavky.[4] V jihozápadní Austrálii byly na květech některých druhů darwinií (D. vestita, D. pauciflora a jiné) pozorovány vosy z čeledi trněnkovití (Tiphiidae), specializovaní opylovači australských orchidejí.[5]

Darwinie jsou podobně jako řada jiných rostlin z jihozápadní Austrálie přizpůsobeny periodickým požárům vegetace. Požár zničí staré rostliny a populace se obnovuje ze semen, která spočívají v půdě v dormantním stavu. Bylo zjištěno, že vystavení teplotám od 80 do 100 °C značně zvyšuje jejich klíčivost a vytrhuje je z dormance. Vyšší teploty již působí nepříznivě.[6] Semena šíří zejména mravenci, kteří je vyhledávají kvůli výživnému masíčku.[7]

Taxonomie

Rod Darwinia je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Chamelaucieae. Je součástí skupiny blízkých rodů, rozšířených vesměs rovněž v jihozápadní Austrálii: Actinodium, Chamelaucium, Verticordia a Pileanthus.[8] Podle výsledků předběžných fylogenetických studií je rod Darwinia polyfyletický, rozdělený na 2 vývojové větve (skupina druhů z východu versus druhy z jihozápadu Austrálie), které spolu s rody z výše zmíněné skupiny tvoří vývojovou větev uvnitř rodu Verticordia. V taxonomii této skupiny proto lze ještě očekávat velké přesuny. Z jihozápadní Austrálie je také známa řada dosud nepopsaných druhů.[3]


Význam

Darwinie jsou vesměs atraktivní rostliny, které se však ve sklenících jen obtížně pěstují. Vyžadují plné slunce, nezásaditou, přiměřeně vlhkou půdu s malým obsahem dusíku. Množí se výsevem semen na jaře nebo polodřevnatými řízky v pozdním létě.[9]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b THIELE, Kevin R. Darwinia hortiorum (Myrtaceae: Chamelaucieae), a new species from the Darling Range, Western Australia. Nuytsia. 2010, čís. 20. Dostupné online. 
  4. MILLER, Ben; BARRETT, Matthew. Darwinia masonii and Lepidosperma gibsonii. Conservation and restoration research [online]. Botanic Gardens & Parks Authority, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ARMSTRONG, J.A. Biotic pollination mechanisms in the Australian flora — a review. New Zealand Journal of Botany. 1979, čís. 17. ISSN 1175-8643. 
  6. AULD, Tony D.; OOI, Mark K.J. Heat increases germination of water-permeable seeds of obligate-seeding Darwinia species (Myrtaceae). Plant Ecology. 2009, čís. 200. 
  7. GROOM, Philip K.; LAMONT, Byron B. Plant life of Southwestern Australia. Berlin: De Gruyter Open, 2015. ISBN 978-3-11-037016-4. (anglicky) 
  8. KEIGHERY, Greg J. Six new and rare species of Darwinia (Myrtaceae) from Western Australia. Nuytsia. 2009, čís. 19(1). Dostupné online. 
  9. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Certhionyx pectoralis - Banded Honeyeater.jpg
Autor: sunphlo from South Australia, Licence: CC BY-SA 2.0

Certhionyx pectoralis: creek crossing, Mornington Wildlife Sanctuary, Kimberley,

Western Australia.
Darwinia sp2 Mount Trio Stirling Range.jpg
Autor: MurielBendel, Licence: CC BY-SA 4.0
Darwinia sp. on Mount Trio, Stirling Range, Western Australia
Candles (3492923197).jpg
Autor: John Tann from Sydney, Australia, Licence: CC BY 2.0
The numbers of flowers in a cluster varies with geography. According to Fairley and Moore, north of the Hawkesbury River, the average is 6. Here, there are 11 candle-like flowers in a cluster. Darwinia fascicularis subsp. fascicularis. Royal National Park, NSW Australia, May 2009.
Darwinia grandiflora.JPG
Autor: Melburnian, Licence: CC BY-SA 3.0
Darwinia grandiflora (cultivated, labelled) , Royal Botanic Gardens Cranbourne, Victoria, Australia
CSIRO ScienceImage 2718 The Cranbrook Bell Darwinia meeboldii Sterling Ranges WA.jpg
(c) CSIRO, CC BY 3.0
The Cranbrook bell is regarded as one of the most exquisite mountain bells of the Stirling Range National Park. The slender shrub grows to 3m tall. It has linear leaves of 5 to 8mm and the tri-coloured inflorescence bracts are up to 3cm long enclosing a group of flowers inside. It is found growing on the rocky slopes of the western end of the ranges in the Stirling Range area.
Darwinia collina (Yellow Mountain Bell).JPG
Autor: Geoffrey Derrin, Licence: CC BY-SA 4.0
Darwinia collina on Bluff Knoll, Stirling Ranges, Western Australia
Fleur endémique.JPG
Autor: Dinkum, Licence: CC0
Flower Perth
Darwinia macrostegia.jpg
Autor: Melburnian, Licence: CC BY 2.5
Darwinia macrostegia, Wilson Botanic Park, Berwick, Victoria, Australia