Dassault Mirage 5

Mirage 5
Určení	stíhací bombardér
Původ	Francie
Výrobce	Dassault Aviation
První let	19. května 1967
Charakter	Ve službě
Uživatel	Francouzské letectvo (dříve) Egyptské letectvo
Vyrobeno kusů	582 ks
Vyvinuto z typu	Dassault Mirage III
Varianty	IAI Nešer IAI Kfir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dassault Mirage 5 je francouzský jednomístný nadzvukový útočný letoun vyvinutý v 60. letech 20. století Dassault Aviation. Vycházel z letounu Dassault Mirage III a jeho variantou je izraelský IAI Nešer. Letoun je také schopný nést jaderné zbraně.^[1]

Vývoj

Letoun Mirage 5 byl zkonstruován na základě objednávky Chel Ha Avir z roku 1965, které požadovalo letoun Dassault Mirage IIICJ bez radiolokátoru pro útoky na pozemní cíle ve dne a za jasného počasí. Absence radaru ve zúžené přídi a přídavného raketového motoru dovolila navýšit zásobu pohonných hmot a zvětšit počet podvěsné výzbroje.

Prototyp letounu poprvé vzlétl 19. května 1967 a společnost Dassault následně zahájila výrobu 50 kusové série, kterou Izrael objednal v září 1966. Po zákazu exportu zbraní do Izraele generálem Charlesem de Gaullem se Mirage dále vyráběly a Armée de l'Air převzalo 50 letounů označených Mirage 5F. Stroje měly instalován doplňkový radar Aida II^[2]. Dvoumístná varianta nesla označení Mirage 5D, průzkumná Mirage 5R^[3]. V roce 1968 byla serie kompletní a Izraelci poskytli konečné platby.

Na konci roku 1969 měli Izraelci ve Francii piloty na testy letadel a požádali, zda by letadla nemohla být převedena na Korsiku, aby jim bylo teoreticky dovoleno pokračovat ve výcviku i v zimě. Francouzská vláda začala být podezíravá, když se Izraelci také pokusili získat přídavné palivové nádrže a přesun zrušili. Izraelci se nakonec vzdali snahy letadel dosáhnout a přijali náhradu. Některé zdroje tvrdí, že jejich spolupráce s Francií mimo oči veřejnosti pokračovala a Izrael dostal 50 ks Mirage 5 v bednách od francouzského letectva, které mezitím převzalo 50 letadel původně určených Izraeli jako Mirage 5F.^[4][5][6] Oficiálně Izrael prohlašoval, že letadla vyrobil po získání kompletních plánů jako IAI Nešer.^[7][8]

Přes 500 kusů Mirage 5 bylo nakonec úspěšně exportováno do Spojených arabských emirátů (Mirage 5AD), Egypta (Mirage 5SDE), Libye, Gabonu, Pákistánu, Peru, Venezuely (Mirage 5COA) a Zaire (Mirage 5M). Dalších 106 Mirage 5BA a 5BR převzalo belgické letectvo. Část těchto strojů bylo vyrobených z dílů dodaných z Francie, zbytek byl kompletně vyroben v Belgii.

Výkonnější pohonnou jednotku SNECMA Atar 9K-50 o tahu 70,82 kN s přídavným spalováním obdržela verze Mirage 50, sériově vyráběná od roku 1979. Na tento standard mohly být modernizovány i starší letouny Mirage III a 5, jako v případě Mirage 50EV/DV z Venezuely. Nejvýkonnější letouny tohoto typu provozovalo Chile, jehož Mirage 50CN byly modernizovány za pomoci Izraele na verzi Pantera. Chilské letectvo provozovalo rovněž belgické „pětky“ modernizované na variantu MirRSIP a později Elkan^[9].

JAR zakoupila pět cvičných Nešerů ke zkouškám pro svůj program stíhače Atlas Cheetah. Všechny letouny byly nakonce modernizovány na standard Cheetah D.^[10]

Uživatelé

Současní

• Ekvádor: 6 Mirage 50^[11](darovány Venezuelou)
• Gabon: 11;^[11] 1 operativní^[12]
• Pákistán: 112; modernizovány pod projektem ROSE^[11] (v roce 2015 plánovaná náhrada za stroje JF-17, v současnosti ve službě u Pákistánského námořnictva)

Bývalí

• Abú Zabí Abú Zabí:32^[13] (vyřazeny, prodány do Pákistánu)
• Argentina: 23, 10 Mirage 5P a 39 IAI Nešer^[10][11][14](z Peru a IAI Nešer z Izraele)
• Belgie: 106^[11][15](vyřazeny v roce 1993, 25 Mirage 5M Elkan prodány do Chile^[15])
• Chile: 41, 25 Mirage 5M ELKAN a 16 Mirage 50^[11](vyřazeny v letech 2006–2007)
• Kolumbie: 18^[11]
• Egypt: 68^[11]
• Francie: 50^[16]
• Izrael: 61 IAI Nešer^[10](modifikovaná verze pod názvem IAI Nešer, vyřazeny, některé prodány Argentině)
• Libye: 110^[11][17] (vyřazeny, prodány do Pákistánu)
• Peru: 41^[11](12 zbývajících letounů vyřazeno 14. června 2008)^[18]
• Venezuela: 25, 7 Mirage 5 a 18 Mirage 50^[11]
• Jihoafrická republika: 5 IAI Nešer; všechny modernizovány na Atlas Cheetah^[10]
• Zair Zair: 17^[11]

Specifikace

Hlavní technické údaje

• Rozpětí: 8,22 m^[19]
• Délka: 15,55 m^[19]
• Výška: 4,5 m
• Nosná plocha: 34,85 m²^[19]
• Hmotnost prázdného letounu: 6600 kg^[19]
• Maximální vzletová hmotnost: 13 000 kg^[19]
• Pohonná jednotka: 1 × proudový motor SNECMA Atar9C^[20] o tahu 41,97 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 2350 km/h^[19] ve výšce 12 000 m
• Cestovní rychlost: 956 km/h
• Bojový rádius: 1250 km
• Dolet: 2700 km^[19]
• Dostup: 18 000 m
• Stoupavost: 186 m/s

Výzbroj

• Kanóny: 2× 30mm kanón DEFA 552 se 125 střelami na zbraň
• Rakety: 2× kontejner Matra JL-100, každý s 19× raketami SNEB ráže 68 mm a 66 galony (250 litry) paliva
• Bomby: 4 000 kg nákladu na pěti vnějších závěsnících, včetně různých bomb, průzkumných kontejnerů nebo přídavných nádrží
• Střely: 2× AIM-9 Sidewinder nebo Matra R550 Magic

Odkazy

Literatura

• NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 5. Praha: Naše vojsko, 1982. 432 s. Kapitola Francouzské stíhací letouny, s. 142–144. 
• DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 53. 
• NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 
• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 208. 
• GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 190 a 191. 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dassault Mirage 5 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dassault Mirage 5 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Military Factory – Dassault Mirage V (5) / Mirage 50 Fighter-Bomber
• (anglicky) Fotogalerie letounů Dassault Mirage 5/50