Datle

Datle je sladké ovoce, které roste v bohatých hroznech na datlovníku pravém (Phoenix dactylifera). Pěstuje se v mnoha kultivarech, které dávají žlutohnědé, červené až tmavě hnědé oválné peckovice dlouhé 3 až 7 cm a široké 2 až 3 cm, které jsou charakteristické nízkým obsahem vody a naopak až 70 % obsahu sacharidů. Datle jsou bohatým a významným zdrojem draslíku, chlóru, železa a vitamínů B.^[1][2] Jedná se o bohatý a rychlý^[2] energetický zdroj pro lidský organismus.

V subtropických a pouštních oblastech jako je například Severní Afrika a Blízký východ se jedná o jednu ze základních složek zdejší potravy. Mezi největší producenty datlí na světě patří Tunisko, Irák, Egypt, Španělsko a Maroko,^[3] pěstují se současně i v Indii, Pákistánu, na Kanárských ostrovech a v Kalifornii, kam byly člověkem po osídlení Ameriky rozšířeny.^[2]

Datle se konzumují převážně vysušené, což zlepšuje jejich trvanlivost, což hojně využívali beduíni a karavany, křižující nehostinné pouště. V některých kulturách se současně věří, že datle mají afrodiziakální účinky.^[3] Zejména v arabských zemích jsou datle součástí každodenní kuchyně, podávají se zpravidla slisované do bochníku tzv. adšu anebo se pečou na másle.^[3]

Podobně jako fíky pocházejí datle z oblasti Přední Asie, přesněji z oblasti Mezopotámie, dnešního Iráku.^[3] Odtud se datlová palma s pomocí člověka úspěšně rozšířila do rozsáhlých suchých a teplých oblastí, kde je hojně pěstována. Odhaduje se, že datle jsou člověkem pěstovány déle než 5 tisíc let a píše se o nich jak v Bibli, tak i v Koránu.^[3]

Deset největších světových producentů datlí za rok 2005 (1000 tun)
Irák Irák	7 170,00
Saúdská Arábie Saúdská Arábie	4 970,49
Egypt Egypt	1 170,00
Írán Írán	880,00
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty	760,00
Alžírsko Alžírsko	516,29
Pákistán Pákistán	496,58
Súdán Súdán	328,20
Libye Libye	150,00
Čína Čína	130,00
Svět celkem	16 696,56
Zdroj dat: Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)[4]

V roce 2005 produkovalo deset největších producentů datlí téměř 17 milionů tun tohoto ovoce. Největším producentem byl Irák, avšak v některých arabských zemích je až 90 % produkce spotřebováno v zemi původu, kde jsou datle rovněž užívány jako krmení pro zvířata. Mezi exportéry datlí na evropské trhy pak patří především severoafrické země jako je Tunisko a Alžírsko.

© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0

Přestože existuje téměř tři sta různých kultivarů (odrůd) datlí, na evropských trzích je nejčastější druh Deglet Noor, pěstovaný zejména v Tunisku a Alžírsku, případně medžúl z Izraele.

Velkou a dlouhodobou historii v produkci datlí mělo rovněž Maroko, které vyváželo různé druhy datlí, včetně měkkých a masitých, včetně druhu medžúl. V 19. století však Maroko postihla epidemie, která zničila většinu tamních palmových hájů. Některé stromy byly zachráněny a vysazeny v jižní Kalifornii, což je důvod proč jsou do Evropy dováženy i americké datle.

Podle výzkumu izraelského profesora Michaela Avirama z Rambamovy nemocnice při Izraelském technologickém institutu (Technion) v Haifě datle, i přes svou velkou sladkost, dlouhodobě nezvyšují hladinu glukózy v krvi a pomáhají chránit proti ucpávání tepen (ateroskleróza). Výsledky Aviramova výzkumu mají být v roce 2009/2010 publikovány v americkém vědeckém časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry.^[5]

Datle mají ze všeho ovoce patrně nejvyšší energetickou hodnotu. Uvádí se, že z kilogramu datlí získá lidské tělo 2500–2800 kilokalorií. Datle jsou bohaté na draslík a chudé na sodík.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových datlích.^[6]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Datte na francouzské Wikipedii a Phoenix dactylifera na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu datle na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo datle ve Wikislovníku
• Detailní popis datlí