Daurská přírodní rezervace
Daurská přírodní rezervace Даурский заповедник | |
---|---|
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
Hřeben Odon-Čelon | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1987 |
Rozloha | 457,9 km2 |
Poloha | |
Stát | Rusko |
Umístění | Čita |
Souřadnice | 49°50′24″ s. š., 115°29′24″ v. d. |
Další informace | |
Web | daurzapoved |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajina Daurie | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Rusko Mongolsko |
Typ | přírodní dědictví |
Kritérium | ix, x |
Odkaz | 1448 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2017 (41. zasedání) |
Státní přírodní biosférická rezervace Daurskij (rusky Государственный природный биосферный заповедник Даурский) je přírodní rezervace v jihovýchodním Zabajkalsku na východní Sibiři.
Založena byla roku 1987 kvůli ochraně ptačích hnízdišť. Na 45 790 ha se rozkládají stepi, mokřady, lesy i jezera (největší jsou Barun-Torej a Zun-Torej). Ochranná zóna kolem rezervace čítá 163 530 ha.
Od roku 2017 je území rezervace v rámci „Krajiny Daurie“ na seznamu světového dědictví UNESCO (spolu s mongolskou přírodní rezervací Mongol Daguur).
Klima
Podnebí je zde silně kontinentální - zima chladná, mrazivá a suchá, léto suché s velmi proměnlivými teplotami.
Vegetační období trvá 120 - 150 dní. Přízemní mrazíky se mohou vyskytovat ještě na počátku června, poprvé se objevují již v druhé polovině srpna. Roku 2009 padaly teploty až k -5 °C.
Fauna a flora
Na území rezervace žijí 4 druhy ryb, 3 druhy obojživelníků, 52 druhů savců a více než 315 druhů ptáků (z nich více než 100 zanesených do Červeného seznamu IUCN). Hnízdí zde čtyři druhy jeřábů - bělošíjí, popelavý, mandžuský a panenský. Celkem čtyři druhy savců jsou zaneseny do Červeného seznamu - svišť tarbagan, ježek daurský, manul a gazela středoasijská.
Většina druhů je typická pro stepi, jen v některých oblastech se vyskytují tajgové druhy jako norník, myšice východosibiřská či veverka. Avšak i v borových porostech jsou zastoupeny nejčastěji druhy stepní a luční.
Na území Daurské přírodní rezervace žijí tito savci: ježek daurský, 4 druhy rejsků, 6 druhů letounů, pišťucha krátkoocasá, 2 druhy zajíců, 22 druhů hlodavců, 4 druhy psovitých, 6 druhů lasicovitých, 2 druhy kočkovitých a 4 druhy sudokopytníků. Kdysi zde žil také osel asijský а argali altajský.
Ze zástupců hmyzu jsou nejlépe popsáni motýli, kterých zde bylo napočítáno 1096 různých druhů.
Na území rezervace roste 446 druhů rostlin, z nich 28 je zaneseno do místní červené knihy ohrožených druhů, 3 do ruské červené knihy.
Roku 1994 byla podepsána dohoda o vytvoření mezinárodní přírodní rezervace Daurie, která zahrnuje jednak ruskou Daurskou přírodní rezervaci, jednak mongolskou rezervaci Mongol Daguur a také čínské jezero Dalaj.
Od roku 1997 patří mezi biosférické rezervace UNESCO.
V roce 2017 byla na seznam světového dědictví UNESCO zanesena položka Krajina Daurie, která zahrnuje území ruské Daurské přírodní rezervace (579 ha + 219 ha nárazníkové zóny) a mongolské rezervace Mongol Daguur (635 ha + 178 ha nárazníkové zóny).[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Даурский заповедник na ruské Wikipedii.
- ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Landscapes of Dauria. whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daurská přírodní rezervace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Russia.
EquiDistantConicProjection : Central parallel :
* N: 54.0° N
Central meridian :
* E: 100.0° E
Standard parallels:
* 1: 49.0° N * 2: 59.0° NMade with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Autor: Игорь Шпиленок, Licence: CC BY-SA 3.0
Даурский заповедник. Участок Одон-Челон
Autor: Timin Ilya, © Milan Nykodym, Czech Republic, Сулим Кудусов, Rost.galis, Калюжный Владимир, Serge By., Игорь Шпиленок, Trasprd, Licence: CC BY-SA 4.0
Authors of used pictures: Timin Ilya, © Milan Nykodym, Czech Republic, Сулим Кудусов, Rost.galis, Калюжный Владимир, Serge By., Игорь Шпиленок, Trasprd