Daurská přírodní rezervace

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Daurská přírodní rezervace
Даурский заповедник
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Hřeben Odon-Čelon
Hřeben Odon-Čelon
Základní informace
Vyhlášení1987
Rozloha457,9 km2
Poloha
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníČita
Souřadnice
Daurská přírodní rezervace
Daurská přírodní rezervace
Další informace
Webdaurzapoved.com
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krajina Daurie
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státRuskoRusko Rusko
MongolskoMongolsko Mongolsko
Typpřírodní dědictví
Kritériumix, x
Odkaz1448 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2017 (41. zasedání)

Státní přírodní biosférická rezervace Daurskij (rusky Государственный природный биосферный заповедник Даурский) je přírodní rezervace v jihovýchodním Zabajkalsku na východní Sibiři.

Založena byla roku 1987 kvůli ochraně ptačích hnízdišť. Na 45 790 ha se rozkládají stepi, mokřady, lesy i jezera (největší jsou Barun-Torej a Zun-Torej). Ochranná zóna kolem rezervace čítá 163 530 ha.

Od roku 2017 je území rezervace v rámci „Krajiny Daurie“ na seznamu světového dědictví UNESCO (spolu s mongolskou přírodní rezervací Mongol Daguur).

Klima

Podnebí je zde silně kontinentální - zima chladná, mrazivá a suchá, léto suché s velmi proměnlivými teplotami.

Vegetační období trvá 120 - 150 dní. Přízemní mrazíky se mohou vyskytovat ještě na počátku června, poprvé se objevují již v druhé polovině srpna. Roku 2009 padaly teploty až k -5 °C.

Fauna a flora

Na území rezervace žijí 4 druhy ryb, 3 druhy obojživelníků, 52 druhů savců a více než 315 druhů ptáků (z nich více než 100 zanesených do Červeného seznamu IUCN). Hnízdí zde čtyři druhy jeřábů - bělošíjí, popelavý, mandžuský a panenský. Celkem čtyři druhy savců jsou zaneseny do Červeného seznamu - svišť tarbagan, ježek daurský, manul a gazela středoasijská.

Většina druhů je typická pro stepi, jen v některých oblastech se vyskytují tajgové druhy jako norník, myšice východosibiřská či veverka. Avšak i v borových porostech jsou zastoupeny nejčastěji druhy stepní a luční.

Na území Daurské přírodní rezervace žijí tito savci: ježek daurský, 4 druhy rejsků, 6 druhů letounů, pišťucha krátkoocasá, 2 druhy zajíců, 22 druhů hlodavců, 4 druhy psovitých, 6 druhů lasicovitých, 2 druhy kočkovitých a 4 druhy sudokopytníků. Kdysi zde žil také osel asijský а argali altajský.

Ze zástupců hmyzu jsou nejlépe popsáni motýli, kterých zde bylo napočítáno 1096 různých druhů.

Na území rezervace roste 446 druhů rostlin, z nich 28 je zaneseno do místní červené knihy ohrožených druhů, 3 do ruské červené knihy.

Roku 1994 byla podepsána dohoda o vytvoření mezinárodní přírodní rezervace Daurie, která zahrnuje jednak ruskou Daurskou přírodní rezervaci, jednak mongolskou rezervaci Mongol Daguur a také čínské jezero Dalaj.

Od roku 1997 patří mezi biosférické rezervace UNESCO.

V roce 2017 byla na seznam světového dědictví UNESCO zanesena položka Krajina Daurie, která zahrnuje území ruské Daurské přírodní rezervace (579 ha + 219 ha nárazníkové zóny) a mongolské rezervace Mongol Daguur (635 ha + 178 ha nárazníkové zóny).[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Даурский заповедник na ruské Wikipedii.

  1. CENTRE, UNESCO World Heritage. Landscapes of Dauria. whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Russia edcp relief location map.jpg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Russia.

EquiDistantConicProjection : Central parallel :

* N: 54.0° N

Central meridian :

* E: 100.0° E

Standard parallels:

* 1: 49.0° N
* 2: 59.0° N
Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Daurian reservate.jpg
Autor: Игорь Шпиленок, Licence: CC BY-SA 3.0
Даурский заповедник. Участок Одон-Челон
Russia world heritage.png
Autor: Timin Ilya, © Milan Nykodym, Czech Republic, Сулим Кудусов, Rost.galis, Калюжный Владимир, Serge By., Игорь Шпиленок, Trasprd, Licence: CC BY-SA 4.0
Authors of used pictures: Timin Ilya, © Milan Nykodym, Czech Republic, Сулим Кудусов, Rost.galis, Калюжный Владимир, Serge By., Игорь Шпиленок, Trasprd