David Beck (malíř)
David Beck | |
---|---|
Narození | 25. května 1621 Delft |
Úmrtí | 19. prosince 1656[1] Haag |
Povolání | malíř a sběratel umění |
Významná díla | Louis De Geer the Elder (1587 - 1652) Queen Christina of Sweden (1626 - 1689) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
David Beck (25. května 1621, Delft – 19. prosince 1656, Haag) byl nizozemský malíř, portrétista, člen spolku Bentvueghels, kde dostal přezdívku „Gulden scepter“.
Životopis
David Beck se narodil v Delftách, byl pojmenován podle svého strýce, známého básníka z Arnhemu.[2] Byl synem ředitele školy v Delftu Hendrika Becka a Evy Aelbrechtsdr. Schoonharenové (†1640). Stal se žákem malíře Michiela Jansza van Mierevelta, významného portrétisty. Po smrti matky v roce 1640 se přestěhoval do Londýna, kde se připojil k ateliéru Anthonyho van Dycka jako jeho žák a asistent. Bohužel měl málo času učit se od samotného Van Dycka, který zemřel v roce 1641, tedy po roce pobytu Becka v Londýně.
David Beck byl úspěšný a také rychlý malíř, maloval hlavně portréty. Anglický král Karel I. Stuart tak užasl nad rychlým způsobem Beckovy malby, že zvolal: "Vskutku! Becku, myslím, že byste mohl namalovat i jedoucí vůz" a požádal jej, aby učil jeho syny kresbě.[3] Po vypuknutí anglické občanské války, která nakonec vedla k popravě Karla I., odešel Beck z Anglie a vstoupil do služeb francouzského krále Ludvíka XIII.
Po krátkém působení na dánském královském dvoře byl v roce 1647 jmenován dvorním malířem švédské královny Kristiny. Beck namaloval různé švédské generály a politiky, jako například Lennarta Torstensona, Axela Oxenstiernu a Louis de Geera. Na příkaz královny navštívil několik cizích zemí, kde maloval portréty místních panovníků a na oplátku jim daroval portrét Kristiny.[4]
V Heidelbergu Beck těžce onemocněl a upadl do bezvědomí. Byl považován za mrtvého, svléknut a položen na postel. Nakonec se probral potom, co mu jeho dva popíjející sluhové drželi pod nosem sklenku vína.[5]
Beck navštívil Antverpy, Brusel a Řím, kde se stal členem Bentvueghels.[6] Po Kristinině konverzi a přesídlení do Říma pro ni znovu začal pracovat a maloval portréty italských vládců. V roce 1656 ji následoval do Francie a požádal ji o dovolení navštívit své přátele a rodinu v Nizozemsku; podle Houbrakena si ale jeho odjezd královna nepřála, protože se obávala, že se Beck již nevrátí.[7] Zemřel v Haagu v témže roce; s jeho smrtí je spojováno podezření na otravu. Jeho ostatky byly převezeny do Rotterdamu, kde byl Beck pohřben 22. prosince.[1]
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků David Beck na anglické Wikipedii a David Beck na nizozemské Wikipedii.
- ↑ a b David Beck. RKD — Netherlands Institute for Art History [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOUBRAKEN, Arnold. De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen. Tweede deel [Dále jen Houbraken (1719)]. Amsterdam: [s.n.], 1719. Dostupné online. S. 83. (nizozemsky)
- ↑ CHISHOLM, Hugh (Ed). "Beck, David". Encyclopædia Britannica. Vol. 3 (11th ed.). Cambridge University Press. 1911, S. 608.
- ↑ WURZBACH, Alfred von. Niederländisches Künstlerlexikon: mit mehr als 3000 Monogrammen (Band 1). Wien und Leipzig: Verlag Halm und Goldmann, 1906. Dostupné online. S. 67. (německy)
- ↑ Houbraken (1719), s. 86–87
- ↑ Houbraken (1719), s. 85
- ↑ Houbraken (1719), s. 83–84
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu David Beck na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Portrait of David Beck in Cornelis de Bie's Gulden Cabinet.
Christina ruled over an expansive superpower. There are several details in this portrait of her that point to interests far beyond Sweden’s borders: the shimmering silk, the citrus blossoms in her hair, and the idealized landscape that fades away in the distance. The rich folds of the dress, the elegant turn of the body, and the sense of capturing the fleeting moment—she is just looking up from reading a letter—were highly fashionable elements in portraiture at the time. The artist was, after all, trained in London by Anthony van Dyck, the leading portraitist of the Baroque.
Porträtt föreställande fältmarskalk Lennart Torstensson (1603-1651) i silverbroderad grå rock - midjebild. Avporträtterad av David Beck (hans efterföljare), omkring 1700.
Olja på duk, 71 x 58 cm.
Möjligen identisk med målning registrerad på Nationalmuseum (SAP 1925:428)Portrét Elsa Beata Brahe (1629-1653), manželka of Adolf Jan I. Falcký (1629-1689)
Nyckelord: Drottningar, Porträtt, Kristina, Målning, Kvinna, 1600-tal, Föremålsbild, Stormaktstiden