David Cameron

The Rt Hon David Cameron
David Cameron (2023)
David Cameron (2023)
Premiér Spojeného království 
Ve funkci:
11. května 2010 – 13. července 2016
PanovníkAlžběta II.
VicepremiérNick Clegg (2010–2015)
PředchůdceGordon Brown
NástupkyněTheresa Mayová
Ministr zahraničí Spojeného království
Ve funkci:
13. listopadu 2023 – 5. července 2024
Předseda vládyRishi Sunak
PředchůdceJames Cleverly
NástupceDavid Lammy
Poslanec Dolní sněmovny
Ve funkci:
7. června 2001 – 12. září 2016
PředchůdceShaun Woodward
Volební obvodWitney
Většina22 740 (32,5 %)
Vůdce opozice
Ve funkci:
6. prosince 2005 – 10. května 2010
Předseda vládyTony Blair
PředchůdceMichael Howard
NástupceHarriet Harman
Vůdce Konzervativní strany
Ve funkci:
6. prosince 2005 – 11. července 2016
PředchůdceMichael Howard
NástupkyněTheresa Mayová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Rodné jménoDavid William Donald Cameron
Narození9. října 1966 (57 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ChoťSamantha Sheffieldová
RodičeIan Donald Cameron
Mary Fleur Mount
DětiIvan Reginald Ian
Nancy Gwen
Arthur Elwen
PříbuzníAlexander Cameron[1], Tania Rachel Cameron[1] a Clare Louise Cameron[1] (sourozenci)
SídloDowning Street 10 (2010–2016), Dean a North Kensington
Alma materOxfordská univerzita
Zaměstnánípolitik
Profesehistorik, žurnalista
NáboženstvíAnglikánská církev
OceněníBig Brother Awards (2013)
důstojník Řádu čestné legie
Řád krále Abd al-Azíze
Řád přátelství 1. třídy
PodpisDavid Cameron, podpis
Webová stránkawww.davidcameronoffice.org
CommonsDavid Cameron
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David William Donald Cameron, Baron Cameron of Chipping Norton (* 9. října 1966 Londýn) je britský politik. V letech 2010–2016 byl premiérem Spojeného království, kterým se stal z pozice lídra vítězné Konzervativní stranyparlamentních volbách 2010 a 2015. V čele kabinetu nahradil labouristu Gordona Browna jako tehdy nejmladší britský premiér za posledních skoro 200 let. V letech 2005–2016 působil jako vůdce Konzervativní strany. Mezi roky 2023–2024 zastával post ministra zahraničí ve vládě Rishiho Sunaka.

Poté, co britští voliči rozhodli v referendu 23. června 2016 o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ohlásil svoji rezignaci na úřad premiéra, když jako zastánce setrvání v unii nehodlal vyjednávat britský odchod (tzv. brexit).[2] V čele konzervativní strany i premiérském úřadu jej v červenci 2016 nahradila Theresa Mayová, která v jeho kabinetu působila jako ministryně vnitra.[3]

Politická kariéra

Cameron absolvoval Eton a Oxfordskou univerzitu. Vůdcem Konzervativní strany, v jejímž čele vystřídal Michaela Howarda, byl zvolen 6. prosince 2005. Stal se tak lídrem opozicebritském parlamentě. Pod jeho vedením se konzervativci zčásti odklonili od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a dokonce levicovějším pozicím a změnili i styl své prezentace. Došlo tak k setření některých signifikantních rozdílů mezi tímto politickým uskupením a Labouristickou stranou, které se prohloubily od přerodu labouristů na tzv. New Labour.[4]

Ve vedení strany usiloval o modernizaci stranické politiky a věnuje svou pozornost i tématům britskou politikou dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, evropská chemická politika (REACH), rozvoj obnovitelné energetiky a také boj s chudobou v oblastech třetího světa.[5] V roce 2006 v rozhovoru prohlásil, že podporoval rozhodnutí Tonyho Blaira a George W. Bushe provést invazi do Iráku.[6] Chová též náklonnost ke státu Izrael – na výroční večeři organizace United Jewish Israel Appeal řekl, že „není rozpor v tom být pyšný Žid, uvědomělý sionista a loajální britský občan“.[7]

V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci v Libyi, která vedla ke svržení libyjské vlády a k rozpadu Libye.[8] Prohlásil, že Británie hrála klíčovou roli při vojenské intervenci proti libyjské vládě a při podpoře protivládních povstalců.[9]

Cameronova vláda odmítla označit vyhlazení ArménůTurecku v době první světové války jako genocidu, protože nechtěla narušit přátelské vztahy s Tureckem, které je klíčovým spojencem a členským státem NATO.[10] Sám podporoval spojenectví se Saúdskou Arábií.[11] Pod jeho vedením poskytovalo Spojené království vojenskou a logistickou podporu Saúdské Arábii při její vojenské intervenci v Jemenu, za což byl Cameron kritizován částí domácí opozice, protože saúdské bombardování Jemenu si vyžádalo tisíce civilních obětí.[12]

Jeho vláda byla silně nepřátelská vůči Rusku a v rámci mezinárodních sankcí po ruské anexi Krymu například navrhovala zablokovat přístup Ruska a jeho bank k systému mezinárodního bankovního platebního styku SWIFT.[13] V lednu 2016 Cameron zvažoval uvalit na Rusko další sankce za podíl ruské vlády na smrti bývalého agenta FSB Litviněnka.[14]

Ačkoliv sliboval omezení imigrace, tak za jeho vlády počet imigrantů naopak vzrostl. Jenom v roce 2014 se do Spojeného království přistěhovalo 624 000 lidí; přibližně polovina imigrantů byla ze zemí mimo Evropskou unii a zbytek především z jiných členských států Evropské unie, mj. z Polska.[15]

Dne 13. listopadu 2023 byl premiérem Rishim Sunakem v rámci přestavby konzervativního kabinetu jmenován ministrem zahraničí, čímž se vrátil do vysoké politiky. V této funkci nahradil Jamese Cleverlyho,[16] který obsadil místo ministra vnitra poté, co Sunak odvolal dosavadní ministryni Suellu Bravermanovou po jejím kontroverzním a neúspěšném pokusu o zákaz propalestinské demonstrace v Londýně.[17] Ta se konala 11. listopadu za účasti zhruba 300 000 lidí a proběhla z velké části pokojně.[18] Jmenování Camerona ministrem Sunakova kabinetu u něj, jako nečlena Dolní sněmovny, bylo podmíněno povoláním do Sněmovny lordů. Dne 17. listopadu 2023 byl nobilitován s predikátem Baron Cameron of Chipping Norton[19] a 20. listopadu uveden do Sněmovny lordů.[20]

Soukromý život

Cameron je přímým potomkem (praprapraprapravnukem) krále Viléma IV. a jeho milenky, irské herečky Dorothey Jordan a jako takový je i příbuzným královny Alžběty II. (bratranec z pátého kolena) a krále Karla III. Jako potomek dítěte vzešlého z nelegitimního vztahu ovšem nemůže figurovat v následnické linii britského trůnu. Přes Viléma IV. má anglické, skotské i německé předky.[21]

Příbuzenský vztah mezi králem Vilémem IV. a Davidem Cameronem je následující: Vilém IV. Britský → Elizabeth FitzClarence → Lady Agnes Georgiana Elizabeth Hay → Lady Agnes Cecil Emmeline Duff → Stephanie Agnes Cooper → Enid Agnes Maud Levita → Ian Donald Cameron → David Cameron

Jeho předci vlastnili třtinové plantáže na Jamajce se stovkami otroků.[22]

V roce 2013 účinkoval ve videoklipu britské hudební skupiny One Direction.

Odkazy

Reference

  1. a b c Kindred Britain.
  2. BERNARDY, David. Musíme se řídit vůlí lidu, řekl David Cameron. Rozhodl se rezignovat [online]. Český rozhlas, 2016-06-24 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  3. THEURER, Marcus. Was Großbritanniens neue starke Frau will. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 2016-07-11 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. HITCHENS, Peter. The Tories are doomed. The Guardian [online]. 2005-12-14 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ŠUTA, Miroslav. Zelená lekce Davida Camerona Topolánkově ODS: Podpoříme povinnou náhradu nebezpečných chemikálií! [online]. Společnost pro trvale udržitelný život, 2006-10-17 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  6. Cameron backs Blair on Iraq war. BBC News [online]. BBC, 2006-06-23 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. David Cameron’s Speech at Annual dinner of United Jewish Israel Appeal [online]. redressonline.com [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. JEMELKA, Petr. Puč v Libyi řídí Cameron a Sarkozy, četla Clintonová v mailu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-05-24 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  9. MULHOLLAND, Hélène Mulholland. Libya intervention: British forces played key role, says Cameron. The Guardian [online]. 2011-09-02 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BLACK, Ian. Britain sidesteps Armenian genocide recognition a century after killings. The Guardian [online]. 2015-04-23 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. STONE, Jon. David Cameron defends Britain's alliance with Saudi Arabia and rejects accusations it funds Isis. The Independent [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. STONE, Jon. David Cameron accused of silently taking Britain into Saudi Arabia’s war in Yemen. The Independent [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Britové chtějí odříznout Rusko od platebního systému SWIFT. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-08-29 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  14. HOŠEK, Jiří. Británie by mohla uvalit další sankce na Rusko. Kvůli vraždě Alexandra Litviněnka [online]. Český rozhlas, 2016-01-19 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  15. GRICE, Andrew. David Cameron immigration pledge 'failed spectacularly' as figures show net migration almost three times as high as Tories promised. The Independent [online]. 2015-02-26 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. SPARROW, Andrew. Suella Braverman sacked as home secretary – UK politics live. The Guardian. 13-11-2023. Dostupné online [cit. 13-11-2023]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. Do britského kabinetu se vrací Cameron, Sunak ho jmenoval ministrem zahraničí. České noviny [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  18. Hunderttausende bei propalästinensischer Großkundgebung in London. Tagesschau.de [online]. 2023-11-11 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (německy) 
  19. Departments of State. The London Gazette. 2023-11-22, čís. 64237, s. 23554. Dostupné online [cit. 2024-06-11]. (anglicky) 
  20. Former PM David Cameron becomes Lord Cameron of Chipping Norton. BBC News [online]. BBC, 2023-11-20 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. BARRATT, Nick. Family detective: Adam Hart-Davis. The Daily Telegraph [online]. 2008-01-05 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. MATULÍK, Rostislav. Světem hýbe kauza celebrit s otrokářskou minulostí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-08-16 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 

Související články

  • Piggate

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Accession Treaty 2011 David Cameron signature.svg
Signature de David Cameron extraite du traité d'adhésion de la Croatie à l'Union Européenne
David Cameron Official Portrait 2023 (cropped).jpg
Autor: Lauren Hurley / No 10 Downing Street, Licence: OGL 3
Foreign Secretary David Cameron poses for an official portrait at 10 Downing Street. Picture by Lauren Hurley / No 10 Downing Street
Royal Coat of Arms of the United Kingdom (HM Government).svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Coat of Arms of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland in the style used by the Government of Queen Elizabeth II from 1952 to 2022 (as used in all places except Scotland).
Quarterly, First and Fourth Gules three lions passant guardant in pale Or armed and langued Azure (for England), Second quarter Or a lion rampant within a double tressure flory counter-flory Gules (for Scotland), Third quarter Azure a harp Or stringed Argent (for Ireland), the whole surrounded by the Garter; for a Crest, the imperial crown Proper; for Supporters, dexter a lion rampant guardant Or crowned as the Crest, sinister a unicorn Argent armed, crined and unguled Proper, gorged with a coronet Or composed of crosses patée and fleurs de lys a chain affixed thereto passing between the forelegs and reflexed over the back also Or; Motto 'Dieu et mon Droit’ ('God and my Right') below the shield.
  • PINCHES, J.H & R.V., The Royal Heraldry of England, 1974, Heraldry Today.