David Douillet

David Douillet
Narození17. února 1969 (54 let)
Rouen
Alma materVyšší technický diplom za operativní obchodní management
Povolánípolitik, judista a ministr
OceněníŠampion šampionů L'Équipe (2000)
rytíř Řádu čestné legie
Politická stranaUnie pro lidové hnutí
DětiJérémie Douillet
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění (2009–2011)
poslanec francouzského Národního shromáždění (2012–2017)
člen zastupitelstva Poissy (od 2014)
člen regionální rady Île-de-France (od 2015)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlatoLOH 1996těžká váha
zlatoLOH 2000těžká váha
bronzLOH 1992těžká váha
Mistrovství světa v judu
zlatoMS 1993těžká váha
zlatoMS 1995těžká váha
zlatoMS 1997těžká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlatoME 1994těžká váha
stříbroME 1993těžká váha
bronzME 1991těžká váha
bronzME 1992těžká váha
MS v judu - bez rozdílu vah
zlatoMSbrv 1995bez rozdílu vah

David Douillet [david duˈjɛ]IPA (* 16. února 1969 Rouen) je bývalý francouzský reprezentant v judu, dvojnásobný olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa v nejtěžší váhové kategorii.

Kariéra

Poprvé se objevil na mistrovství Evropy v Praze v roce 1991 a znovu v Paříži o rok později, kde Francie testovala své naděje pro olympijské hry 1992Barceloně.[1] Tam ho v cestě za zlatem zastavil mistr světa z roku 1989 Japonec Naoja Ogawa, Douillet získal bronz.

Hned na následujícím mistrovství světaHamiltonuOntariu vybojoval zlatou medaili, když porazil Gruzínce Davita Chachaleišviliho. Stal se i mistrem Evropy, ale na naprostý vrchol vystoupil až o rok později v japonské Čibě (1995), kde zvítězil jak v kategorii nad 95 kg, tak v turnaji bez rozdílu vah.[2] Francouzský list L'Équipe ho následně vyhlásil Mistrem mistrů (Champion des Champions) za rok 1995.[3]

Výsledky z Čiby udělaly z Douilleta velkého favorita olympijských herAtlantě, ale los mu přisoudil už pro semifinále jeho přemožitele z Barcelony Ogawu. Naopak již před losem vypadl ze hry další nebezpečný soupeř Chachaleišvili, který zmeškal povinné vážení.[4] V těsném semifinále, označeném za předčasné finále, Douillet Ogawu porazil a ve finále jasně zdolal Péreze Loba ze Španělska. Zápas ukončil v průběhu třetí minuty na ippon a získal tak první zlatou olympijskou medaili.[5]

Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce 1997Paříži, a tam porazil ve finále Japonce Šiničiho Šinoharu. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.[6]

Další mistrovství světa v roce 1999Birminghamu musel Douillet vynechat kvůli zranění zad a vrátil se až v únoru před olympijskými hramiSydney.[4] Při slavnostním zahájení byl vlajkonošem francouzské výpravy.[7] Bez potíží prošel do finále proti Šinoharovi, kde ale v úvodu předvedl nedotažený chvat, Šinohara kontroval (učimata sukaši) a oba borci upadli. Jeden ze tří rozhodčích ukázal ippon pro Japonce, zbylí dva ale určili bod pro Douilleta. Šinohara ještě vyrovnal, ale Douillet 48 sekund před koncem rozhodl o svém těsném vítězství. Japonci protestovali, ale verdikt zůstal v platnosti.[8] L'Équipe ho podruhé vyhlásil Mistrem mistrů[3] a v roce 2001 převzal od Juana Antonia Samaranche Olympijský řád.[9]

Po ukončení kariéry působil jako podnikatel, spolupracoval s televizními stanicemi a byl jmenován do výkonného výboru francouzského svazu juda.

Výsledky

Váhové kategorie

Turnaj198919901991199219931994199519961997199819992000
202122232425262728293031
těžká váha
Olympijské hry3.1.1.
Mistrovství světaúč.1.1.1.
Mistrovství Evropy3.3.2.1.
ME juniorů2.

Bez rozdílu vah

Turnaj198919901991199219931994199519961997199819992000
202122232425262728293031
Mistrovství světa1.
Mistrovství Evropy7.

Podrobnější výsledky

Olympijské hry

RokKategorie1/641/321/16čtvrtfinálesemifináleo bronzfinále
LOH 1992těžká váha×výhra – 1:10/oug
Spojené království Elvis Gordon
výhra – 4:19/H
Německo Henry Stöhr
výhra – 4:48/uma
Španělsko Ernesto Pérez
prohra – 1:50/(wip)
Japonsko Naoja Ogawa
výhra – yuk/hrm
Kuba Frank Moreno
LOH 1996těžká váhavolný losvýhra – waz/shi
Belgie Harry Van Barneveld
výhra – 4:10/(sog)
Lucembursko Igor Muller
výhra – 1:15/(kik)
Rakousko Eric Krieger
výhra – kok/shi
Japonsko Naoja Ogawa
výhra – 2:03/uma
Španělsko Ernesto Pérez
LOH 2000těžká váhavolný losvýhra – (fus)
Venezuela Douglas Cardozo
výhra – 3:43/oug
Turecko Selim Tataroğlu
výhra – 3:59/H
Belgie Harry Van Barneveld
výhra – 1:52/uma
Estonsko Indrek Pertelson
výhra – yuk/umg
Japonsko Šin’iči Šinohara

Mistrovství světa

RokKategorie1/641/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyo bronzfinále
MS 1991těžká váha×volný losvýhra
Maďarsko László Tolnai
prohra
Kuba Frank Moreno
prohra
Belgie Harry Van Barneveld
MS 1993těžká váha×volný losvýhra
Uzbekistán Irgašev
výhra
Brazílie José Mário Tranquillini
výhra
Polsko Rafał Kubacki
výhra
Davit Chachaleišvili
MS 1995těžká váhavolný losvýhra
Jordánsko A. Khaled
výhra
Turecko Selim Tataroğlu
výhra
Rakousko Eric Krieger
výhra
Španělsko Ernesto Pérez
výhra
Německo Frank Möller
MS 1997těžká váhavolný losvýhra
Lotyšsko Jānis Dārznieks
výhra
Rakousko Eric Krieger
výhra
Čína Pan Song
výhra
Turecko Selim Tataroğlu
výhra
Japonsko Šin’iči Šinohara
MS 1999těžká váhanestartoval pro zranění zad – Jérôme Dreyfus

Mistrovství Evropy

RokKategorie1/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyo bronzfinále
ME 1991těžká váhavolný losvýhra
Jugoslávie Đorđe Vukičević
prohra
Polsko Rafał Kubacki
výhra
Nizozemsko Gert Catsburg
výhra
Itálie Stefano Venturelli
výhra
Rumunsko Marian Grozea
ME 1992těžká váhavolný losvýhra
Spojené království Elvis Gordon
prohra
Německo Frank Möller
výhra
Lucembursko Igor Muller
výhra
Turecko Salih Tufan Durmuş
výhra
Jugoslávie Mitar Milinković
ME 1993těžká váhavýhra
Estonsko Indrek Pertelson
výhra
Turecko Salih Tufan Durmuş
výhra
Belgie Harry Van Barneveld
výhra
Německo Frank Möller
prohra
Davit Chachaleišvili
ME 1994těžká váhavolný losvýhra
Španělsko Carlos Amores
výhra
Rusko Murat Chasanov
výhra
Německo Frank Möller
výhra
Polsko Rafał Kubacki
ME 1995těžká váhanestartoval – Laurent Crost
ME 1996těžká váhanestartoval – Laurent Crost
ME 1997těžká váhanestartoval – Laurent Crost
ME 1998těžká váhanestartoval – Jérôme Dreyfus
ME 1999těžká váhanestartoval – Jérôme Dreyfus
ME 2000těžká váhanestartoval – Patrice Rognon

Odkazy

Reference

  1. Campargue et Douillet retenus [online]. l'Humanité, 1992-04-29 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-15. (francouzsky) 
  2. Douillet fait coup double [online]. l'Humanité, 1995-10-02 [cit. 2008-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-29. (francouzsky) 
  3. a b Super Champion des Champions : Palmarés [online]. L'Équipe, 2006 [cit. 2008-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-26. (francouzsky) 
  4. a b WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 618–619. (anglicky) 
  5. ACOG. The Official Report of the Centennial Olympic Games Atlanta 1996 [PDF]. Atlanta: Peachtree Publishers, 1996 [cit. 2008-04-24]. S. 313. Dostupné v archivu. ISBN 1-56145-150-9. 
  6. AFP. Japan's judo giant seeks revenge over French rival [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-08-25 [cit. 2008-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-15. (anglicky) 
  7. Official Report of the XXVII Olympiad : Celebrating the Games. 1. vyd. Svazek 2. Sydney: Sydney Organising Committee for the Olympic Games, 2001. 322 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. ISBN 0-9579616-0-X. S. 239. (anglicky)  Archivováno 14. 5. 2011 na Wayback Machine.
  8. Furious Japanese claim French judo foul [online]. BBC, 2000-09-22 [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. David Douillet : Judo's First Heavyweight Triple Medalist [online]. Mezinárodní olympijský výbor, po 2001 [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Literatura

  • RASCOL, Jean-Michel. Judo : David Douillet. [s.l.]: Mango, 1996. ISBN 2-9106-3578-3. (francouzsky) 

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Georgia (1990-2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Georgia (1990–2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.