David Goffin

David Goffin
David Goffin na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
Přezdívka	La Goff[1]
Stát	Belgie Belgie
Datum narození	7. prosince 1990 (33 let)[1]
Místo narození	Rocourt, Belgie[1]
Bydliště	Monte Carlo, Monako[1]
Výška	180 cm[1]
Hmotnost	68 kg[1]
Profesionál od	2009
Držení rakety	pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek	17 371 026 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	330–240
Tituly	6 ATP, 9 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	7. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2017)
French Open	čtvrtfinále (2016)
Wimbledon	čtvrtfinále (2019, 2022)
US Open	4. kolo (2017, 2018, 2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	finále (2017)
Olympijské hry	3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	16–33
Tituly	1 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění	158. místo (15. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2013)
US Open	1. kolo (2012, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cup	finále (2015, 2017)
Hopman Cup	základní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240716a16. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Goffin (* 7. prosince 1990 Rocourt) je belgický profesionální tenista. V dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šest singlových a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[2] V únoru 2017 se stal prvním Belgičanem, který pronikl do elitní světové desítky singlového žebříčku ATP, když mu patřila 10. příčka.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 7. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 158. místě. Trénuje ho Thomas Johansson. Dříve tuto roli plnil Thierry Van Cleemput.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře probojoval do čtvrtfinále French Open 2016, kde ho porazil Dominic Thiem, podruhé na Australian Open 2017, když nestačil na Grigora Dimitrova, a potřetí ve Wimbledonu 2019. Ve finále Turnaje mistrů 2017 jej pak opět zdolal Bulhar Dimitrov.

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 glasgowském čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž zvítězil ve dvouhře a prohrál ve čtyřhře. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2015 dovedl v roli týmové jedničky družstvo do světového finále, v němž Belgii porazila Velká Británie 3:1 na zápasy. V Davis Cupu 2017 se stal opět lídrem týmu, který po dvou letech zopakoval finálovou účast po vítězství nad Austrálií 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 26–4 ve dvouhře a 0–4 ve čtyřhře.^[4]

Belgii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole s devátým nasazeným Argentincem Juanem Mónacem. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do dvouhry nastupoval jako turnajová osmička. Ve třetí fázi však podlehl Brazilci Thomazi Belluccimu.

V roce 2014 získal od Asociace tenisových profesionálů cenu za Návrat roku.

Narodil se v Rocourtu, na předměstí třetího největšího belgického města Lutychu, otci Michelovi a matce Francoise Goffinovým.^[1] Má jednoho bratra Simona.^[1] K tenisu ho v šesti letech přivedl otec Michel, který je tenisovým trenérem v lutyšském oddílu.^[1] Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu.^[1] Mezi jeho koníčky patří například golf.^[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer, sám k tomu řekl: „Když jsem byl mladý, měl jsem v pokoji spoustu obrázků s jeho podobiznami.“^[1]

První zápas na ATP Tour vyhrál na čennaíském turnaji Chennai Open 2011, když porazil indickou jedničku Somdeva Devvarmana po setech 6–2, 6–4. Ve druhém kole pak nestačil na Srba Janka Tipsareviće dvakrát 7–6.^[2]

V sezóně 2012 se poprvé probojoval do čtvrtfinále turnaje ATP na Chennai Open poté, co přehrál Xaviera Malisse a Andrease Becka. Debutový start v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal na French Open, kam prošel z kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole vyřadil po pětisetové bitvě dvacátého třetího nasazeného Radka Štěpánka. Ve druhém si poradil s Francouzem Arnaudem Clémentem a ve třetím s Polákem Kubotem. Zastavil jej až v osmifinále třetí nasazený Roger Federer.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře poprvé probojoval do osmifinále na French Open 2012, kde do hlavní soutěže prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. Skončil na raketě třetího nasazeného Švýcara Rogera Federera ve čtyřech setech. Mezi poslední šestnáctku se podíval také ve Wimbledonu 2015 a Wimbledonu 2016. Čtvrtfinalistou se stal na French Open 2016 a Australian Open 2017.

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval v srpnu na antukovém Austrian Open Kitzbühel 2014, když si ve finále poradil s rakouským hráčem Dominicem Thiemem ve třech setech. O měsíc a půl později triumfoval na halovém Open de Moselle 2014 v Metách. Jako osmý nasazený zdolal v boji o titul Portugalce Joãa Sousu 6–4 a 6–3.

Ve třetím kole římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2016 vyřadil po 49 minutách osmého hráče světa Tomáše Berdycha po setech 6–0 a 6–0. Jednalo se o nejtěžší porážku českého tenisty v kariéře – včetně juniorské dráhy, když v zápase uhrál patnáct míčů a ve druhé sadě nevyužil tři brejkboly. Dvanáctý nasazený Belgičan si připsal teprve třetí vítězství nad hráčem Top 10 a proti této skupině soupeřů snížil výrazně pasivní zápasovou bilanci na 3–26. Člen první světové desítky naposledy předtím neuhrál žádný game v semifinále Turnaje mistrů 2005, když devátý muž klasifikace Gastón Gaudio nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.^[5][6] Ve čtvrtfinále však Goffin odešel poražen od skotské světové trojky Andy Murrayho po dvousetovém průběhu.

Třetí singlový titul vybojoval na ATP Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu, kde startoval jako druhý nasazený. Po volném losu na jeho raketě skončili Rus Jevgenij Donskoj, americká turnajová osmička Donald Young a v semifinále překvapení soutěže Henri Laaksonen ze Švýcarska. V závěrečném duelu zdolal ukrajinskou turnajovou pětku Alexandra Dolgopolova po třísetovém průběhu. Klíčovým momentem se stal prolomený servis Dolgopolova v rozhodující sadě, kterým se Belgičan ujal vedení 4–3 na gamy. Titulem tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.^[7]

Jako přímý účastník Turnaje mistrů debutoval na londýnském ATP Finals 2017, kde předcházející ročník odehrál jeden zápas z pozice náhradníka. V základní skupině poprvé v kariéře porazil světovou jedničku, Španěla Rafaela Nadala, který následně z turnaje odstoupil pro kolenní zranění. Výhra nad Dominicem Thiemem mu zajistila postup do semifinále. V duelu proti bulharskému šestému hráči žebříčku Grigoru Dimitrovovi uhrál jen dva gamy. Z druhé místa Samprasovy skupiny postoupil do semifinále, kde za 1.45 hodin překvapivě zdolal světovou dvojku Rogera Federera, přestože ztratil úvodní set. Jednalo se o jeho první vítězství nad Švýcarem po sérii šesti vzájemných porážek. Oplatil mu tím hladkou porážku ze semifinále říjnového Swiss Indoors 2017.^[8][9] Goffin se stal pátým tenistou, jenž dokázal na témže turnaji porazit Nadala i Federera, respektive druhým takovým hráčem v rámci Turnaje mistrů, když v tomto ohledu navázal na Nikolaje Davyděnka a rok 2009. Ve finále se podruhé střetl s Dimitrovem, jemuž podlehl po třísetovém boji. Bulhar navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 8–1. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se belgický tenista poprvé v kariéře posunul na 7. místo.^[10]

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
Vítěz	1.	2. srpna 2014	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Dominic Thiem	4–6, 6–1, 6–3
Vítěz	2.	21. září 2014	Mety, Francie	tvrdý (h)	João Sousa	6–4, 6–3
Finalista	1.	26. října 2014	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Roger Federer	2–6, 2–6
Finalista	2.	14. června 2015	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Nicolas Mahut	6–7(1–7), 1–6
Finalista	3.	2. srpna 2015	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Dominic Thiem	5–7, 2–6
Finalista	4.	9. října 2016	Tokio, Japonsko	tvrdý	Nick Kyrgios	6–4, 3–6, 5–7
Finalista	5.	12. února 2017	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Grigor Dimitrov	5–7, 4–6
Finalista	6.	19. února 2017	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Jo-Wilfried Tsonga	6–4, 4–6, 1–6
Vítěz	3.	1. října 2017	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Alexandr Dolgopolov	6–4, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz	4.	8. října 2017	Tokio, Japonsko	tvrdý	Adrian Mannarino	6–3, 7–5
Finalista	7.	20171119a19. listopadu 2017	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	Grigor Dimitrov	5–7, 6–4, 3–6
Finalista	8.	20190623a23. června 2019	Halle, Německo	tráva	Roger Federer	6–7(2–7), 1–6
Finalista	9.	20190818a18. srpna 2019	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Daniil Medveděv	6–7(3–7), 4–6
Vítěz	5.	28. února 2021	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Roberto Bautista Agut	5–7, 6–4, 6–2
Vítěz	6.	10. dubna 2022	Marrákeš, Maroko	antuka	Alex Molčan	3–6, 6–3, 6–3

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	20190105a5. ledna 2019	Dauhá, Katar	tvrdý	Pierre-Hugues Herbert	Robin Haase Matwé Middelkoop	5–7, 6–4, [10–4]

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
1.	září 2008	Cefalonia, Řecko	tvrdý	Germain Gigounon	6–1, 6–2
2.	červenec 2010	Roemerberg, Německo	antuka	Éric Prodon	bez boje
3.	srpen 2010	Eupen, Belgie	antuka	Peter Torebko	6–3, 4–6, 6–3
4.	říjen 2010	Saint-Dizier, Francie	tvrdý	Adrien Bossel	6–4, 7–5
5.	říjen 2011	La Roche-sur-Yon, Francie	tvrdý (h)	Peter Torebko	6–2, 1–6, 7–64
6.	říjen 2011	Rodez, Francie	tvrdý (h)	Adrián Menéndez-Maceiras	6–3, 6–2
1.	duben 2012	Le Gosier, Francie	tvrdý	Mischa Zverev	6–2, 6–2
2.	září 2012	Orléans, Francie	tvrdý	Ruben Bemelmans	6–4, 3–6, 6–3
3.	červenec 2013	Eskişehir, Turecko	tvrdý	Marsel İlhan	4–6, 7–5, 6–2
4.	červenec 2014	Scheveningen, Nizozemsko	antuka	Andreas Beck	6–3, 6–2
5.	červenec 2014	Poznaň, Polsko	antuka	Blaž Rola	6–4, 6–2
6.	červenec 2014	Tampere, Finsko	antuka	Jarkko Nieminen	7–6(7–3), 6–3
7.	říjen 2014	Mons, Belgie	tvrdý	Steve Darcis	6–3, 6–3
8.	leden 2023	Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie	tvrdý (h)	Mikael Ymer	6–4, 6–1
9.	červen 2024	Ilkley, Spojené království	tráva	Harold Mayot	6–4, 6–2

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	listopad 2008	Santo Domingo, Dominikánská republika	tvrdý	Radim Žitko	Lado Čikladze David Klier	7–6(10–8), 3–6, [10–3]
2.	červenec 2010	Trevír, Německo	antuka	Alexandre Folie	Patrick Frandji Michael Hole	6–0, 6–7(4–7), [10–7]

Č.	hráč	ATP	turnaj	povrch	fáze	skóre	Goffin
2014
1.	Milos Raonic	9.	Swiss Indoors, Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	čtvrtfinále	6–7(3–7), 6–3, 6–4	28.
2016
2.	Stan Wawrinka	4.	BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	4. kolo	6–3, 5–7, 7–6(7–5)	18.
3.	Tomáš Berdych	8.	Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálie	antuka	3. kolo	6–0, 6–0	43.
4.	Gaël Monfils	8.	Shanghai Rolex Master, Šanghaj, ČLR	tvrdý	3. kolo	4–6, 6–4, 6–2	12.
2017
5.	Dominic Thiem	8.	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	4. kolo	5–7, 7–6(7–4), 6–2, 6–2	11.
6.	Dominic Thiem	9.	Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako	antuka	3. kolo	7–6(7–4), 4–6, 6–3	13.
7.	Novak Djoković	2.	Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako	antuka	čtvrtfinále	6–2, 3–6, 7–5	13.
8.	Milos Raonic	6.	Mutua Madrid Open, Madrid, Španělsko	antuka	3. kolo	6–4, 6–2	10.
9.	Rafael Nadal	1.	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	zákl. skupina	7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–4	8.
10.	Dominic Thiem	4.	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	zákl. skupina	6–4, 6–1	8.
11.	Roger Federer	2.	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	semifinále	2–6, 6–3, 6–4	8.
2018
12.	Juan Martín del Potro	6.	Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálie	antuka	3. kolo	6–2, 4–5skreč	10.
13.	Kevin Anderson	6.	Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	3. kolo	6–2, 6–4	11.
14.	Juan Martín del Potro	3.	Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	čtvrtfinále	7–6(7–5), 7–6(7–4)	11.
2019
15.	Alexander Zverev	5.	Noventi Open, Halle, Německo	tráva	čtvrtfinále	3–6, 6–1, 7–6(7–3)	33.
2020
16.	Rafael Nadal	1.	ATP Cup, Sydney, Austrálie	čtvrtfinále	tvrdý	6–4, 7–6(7–5)	11.
2021
17.	Alexander Zverev	6.	Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako	antuka	3. kolo	6–4, 7–6(9–7)	15.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Goffin na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Goffin na Wikimedia Commons
• David Goffin na stránkách ATP Tour (anglicky)
• David Goffin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• David Goffin na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• David Goffin na Facebooku – oficiální stránka
• David Goffin na X (dříve Twitteru) – oficiální stránka