David Goffin

David Goffin
David Goffin na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
PřezdívkaLa Goff[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. prosince 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníRocourt, Belgie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost68 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek17 095 233 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů305–207
Tituly6 ATP, 6 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění7. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2019, 2022)
US Open4. kolo (2017, 2018, 2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2017)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–33
Tituly1 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění158. místo (15. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2013)
US Open1. kolo (2012, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2015, 2017)
Hopman Cupzákladní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220706a6. července 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Goffin (* 7. prosince 1990 Rocourt) je belgický profesionální tenista. V dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šest singlových a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] V únoru 2017 se stal prvním Belgičanem, který pronikl do elitní světové desítky singlového žebříčku ATP, když mu patřila 10. příčka.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 7. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 158. místě. Trénuje ho Thomas Johansson. Dříve tuto roli plnil Thierry Van Cleemput.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře probojoval do čtvrtfinále French Open 2016, kde ho porazil Dominic Thiem, podruhé na Australian Open 2017, když nestačil na Grigora Dimitrova, a potřetí ve Wimbledonu 2019. Ve finále Turnaje mistrů 2017 jej pak opět zdolal Bulhar Dimitrov.

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 glasgowském čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž zvítězil ve dvouhře a prohrál ve čtyřhře. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2015 dovedl v roli týmové jedničky družstvo do světového finále, v němž Belgii porazila Velká Británie 3:1 na zápasy. V Davis Cupu 2017 se stal opět lídrem týmu, který po dvou letech zopakoval finálovou účast po vítězství nad Austrálií 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 26–4 ve dvouhře a 0–4 ve čtyřhře.[4]

Belgii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole s devátým nasazeným Argentincem Juanem Mónacem. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do dvouhry nastupoval jako turnajová osmička. Ve třetí fázi však podlehl Brazilci Thomazi Belluccimu.

V roce 2014 získal od Asociace tenisových profesionálů cenu za Návrat roku.

Osobní život

Narodil se v Rocourtu, na předměstí třetího největšího belgického města Lutychu, otci Michelovi a matce Francoise Goffinovým.[1] Má jednoho bratra Simona.[1] K tenisu ho v šesti letech přivedl otec Michel, který je tenisovým trenérem v lutyšském oddílu.[1] Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu.[1] Mezi jeho koníčky patří například golf.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer, sám k tomu řekl: „Když jsem byl mladý, měl jsem v pokoji spoustu obrázků s jeho podobiznami.[1]

Tenisová kariéra

První zápas na ATP Tour vyhrál na čennaíském turnaji Chennai Open 2011, když porazil indickou jedničku Somdeva Devvarmana po setech 6–2, 6–4. Ve druhém kole pak nestačil na Srba Janka Tipsareviće dvakrát 7–6.[2]

V sezóně 2012 se poprvé probojoval do čtvrtfinále turnaje ATP na Chennai Open poté, co přehrál Xaviera Malisse a Andrease Becka. Debutový start v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal na French Open, kam prošel z kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole vyřadil po pětisetové bitvě dvacátého třetího nasazeného Radka Štěpánka. Ve druhém si poradil s Francouzem Arnaudem Clémentem a ve třetím s Polákem Kubotem. Zastavil jej až v osmifinále třetí nasazený Roger Federer.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře poprvé probojoval do osmifinále na French Open 2012, kde do hlavní soutěže prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. Skončil na raketě třetího nasazeného Švýcara Rogera Federera ve čtyřech setech. Mezi poslední šestnáctku se podíval také ve Wimbledonu 2015 a Wimbledonu 2016. Čtvrtfinalistou se stal na French Open 2016 a Australian Open 2017.

Bekhend na French Open 2015

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval v srpnu na antukovém Austrian Open Kitzbühel 2014, když si ve finále poradil s rakouským hráčem Dominicem Thiemem ve třech setech. O měsíc a půl později triumfoval na halovém Open de Moselle 2014 v Metách. Jako osmý nasazený zdolal v boji o titul Portugalce Joãa Sousu 6–4 a 6–3.

Ve třetím kole římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2016 vyřadil po 49 minutách osmého hráče světa Tomáše Berdycha po setech 6–0 a 6–0. Jednalo se o nejtěžší porážku českého tenisty v kariéře – včetně juniorské dráhy, když v zápase uhrál patnáct míčů a ve druhé sadě nevyužil tři brejkboly. Dvanáctý nasazený Belgičan si připsal teprve třetí vítězství nad hráčem Top 10 a proti této skupině soupeřů snížil výrazně pasivní zápasovou bilanci na 3–26. Člen první světové desítky naposledy předtím neuhrál žádný game v semifinále Turnaje mistrů 2005, když devátý muž klasifikace Gastón Gaudio nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.[5][6] Ve čtvrtfinále však Goffin odešel poražen od skotské světové trojky Andy Murrayho po dvousetovém průběhu.

Třetí singlový titul vybojoval na ATP Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu, kde startoval jako druhý nasazený. Po volném losu na jeho raketě skončili Rus Jevgenij Donskoj, americká turnajová osmička Donald Young a v semifinále překvapení soutěže Henri Laaksonen ze Švýcarska. V závěrečném duelu zdolal ukrajinskou turnajovou pětku Alexandra Dolgopolova po třísetovém průběhu. Klíčovým momentem se stal prolomený servis Dolgopolova v rozhodující sadě, kterým se Belgičan ujal vedení 4–3 na gamy. Titulem tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[7]

Jako přímý účastník Turnaje mistrů debutoval na londýnském ATP Finals 2017, kde předcházející ročník odehrál jeden zápas z pozice náhradníka. V základní skupině poprvé v kariéře porazil světovou jedničku, Španěla Rafaela Nadala, který následně z turnaje odstoupil pro kolenní zranění. Výhra nad Dominicem Thiemem mu zajistila postup do semifinále. V duelu proti bulharskému šestému hráči žebříčku Grigoru Dimitrovovi uhrál jen dva gamy. Z druhé místa Samprasovy skupiny postoupil do semifinále, kde za 1.45 hodin překvapivě zdolal světovou dvojku Rogera Federera, přestože ztratil úvodní set. Jednalo se o jeho první vítězství nad Švýcarem po sérii šesti vzájemných porážek. Oplatil mu tím hladkou porážku ze semifinále říjnového Swiss Indoors 2017.[8][9] Goffin se stal pátým tenistou, jenž dokázal na témže turnaji porazit Nadala i Federera, respektive druhým takovým hráčem v rámci Turnaje mistrů, když v tomto ohledu navázal na Nikolaje Davyděnka a rok 2009. Ve finále se podruhé střetl s Dimitrovem, jemuž podlehl po třísetovém boji. Bulhar navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 8–1. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se belgický tenista poprvé v kariéře posunul na 7. místo.[10]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0–1 D)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (1–4 D)
ATP Tour 250 (5–3 D; 1–0 Č)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (4–6 D; 1–0 Č)
Antuka (2–1 D)
Tráva (0–2 D)
Koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
Hala (2–4 D)
Venku (4–5 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 15 (6–9)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Vítěz1.2. srpna 2014Kitzbühel, RakouskoantukaRakousko Dominic Thiem4–6, 6–1, 6–3
Vítěz2.21. září 2014Mety, Francietvrdý (h)Portugalsko João Sousa6–4, 6–3
Finalista1.26. října 2014Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Švýcarsko Roger Federer2–6, 2–6
Finalista2.14. června 2015Rosmalen, NizozemskotrávaFrancie Nicolas Mahut6–7(1–7), 1–6
Finalista3.2. srpna 2015Gstaad, ŠvýcarskoantukaRakousko Dominic Thiem5–7, 2–6
Finalista4.9. října 2016Tokio, JaponskotvrdýAustrálie Nick Kyrgios6–4, 3–6, 5–7
Finalista5.12. února 2017Sofie, Bulharskotvrdý (h)Bulharsko Grigor Dimitrov5–7, 4–6
Finalista6.19. února 2017Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Francie Jo-Wilfried Tsonga6–4, 4–6, 1–6
Vítěz3.1. října 2017Šen-čen, ČLRtvrdýUkrajina Alexandr Dolgopolov6–4, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz4.8. října 2017Tokio, JaponskotvrdýFrancie Adrian Mannarino6–3, 7–5
Finalista7.20171119a19. listopadu 2017Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Bulharsko Grigor Dimitrov5–7, 6–4, 3–6
Finalista8.20190623a23. června 2019Halle, NěmeckotrávaŠvýcarsko Roger Federer6–7(2–7), 1–6
Finalista9.20190818a18. srpna 2019Cincinnati, Spojené státytvrdýRusko Daniil Medveděv6–7(3–7), 4–6
Vítěz5.28. února 2021Montpellier, Francietvrdý (h)Španělsko Roberto Bautista Agut5–7, 6–4, 6–2
Vítěz6.10. dubna 2022Marrákeš, MarokoantukaSlovensko Alex Molčan3–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20190105a5. ledna 2019Dauhá, KatartvrdýFrancie Pierre-Hugues HerbertNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
5–7, 6–4, [10–4]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (8 D)
Futures (6 D, 2 Č)

Dvouhra (14 titulů)

Č.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
1.září 2008Cefalonia, ŘeckotvrdýBelgie Germain Gigounon6–1, 6–2
2.červenec 2010Roemerberg, NěmeckoantukaFrancie Éric Prodonbez boje
3.srpen 2010Eupen, BelgieantukaNěmecko Peter Torebko6–3, 4–6, 6–3
4.říjen 2010Saint-Dizier, FrancietvrdýŠvýcarsko Adrien Bossel6–4, 7–5
5.říjen 2011La Roche-sur-Yon, Francietvrdý (h)Německo Peter Torebko6–2, 1–6, 7–64
6.říjen 2011Rodez, Francietvrdý (h)Španělsko Adrián Menéndez-Maceiras6–3, 6–2
1.duben 2012Le Gosier, FrancietvrdýNěmecko Mischa Zverev6–2, 6–2
2.září 2012Orléans, FrancietvrdýBelgie Ruben Bemelmans6–4, 3–6, 6–3
3.červenec 2013Eskişehir, TureckotvrdýTurecko Marsel İlhan4–6, 7–5, 6–2
4.červenec 2014Scheveningen, NizozemskoantukaNěmecko Andreas Beck6–3, 6–2
5.červenec 2014Poznaň, PolskoantukaSlovinsko Blaž Rola6–4, 6–2
6.červenec 2014Tampere, FinskoantukaFinsko Jarkko Nieminen7–6(7–3), 6–3
7.říjen 2014Mons, BelgietvrdýBelgie Steve Darcis6–3, 6–3
8.leden 2023Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgietvrdý (h)Švédsko Mikael Ymer6–4, 6–1

Čtyřhra (2 tituly)

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.listopad 2008Santo Domingo, Dominikánská republikatvrdýČesko Radim ŽitkoGruzie Lado Čikladze

Německo David Klier

7–6(10–8), 3–6, [10–3]
2.červenec 2010Trevír, NěmeckoantukaBelgie Alexandre FolieUSA Patrick Frandji

Austrálie Michael Hole

6–0, 6–7(4–7), [10–7]

Vítězství nad hráči z Top 10

Sezóna2009201020112012201320142015201620172018201920202021Celkem
Výhry000001037311117
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreGoffin
2014
1.Kanada Milos Raonic9.Swiss Indoors, Basilej, Švýcarskotvrdý (h)čtvrtfinále6–7(3–7), 6–3, 6–428.
2016
2.Švýcarsko Stan Wawrinka4.BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státytvrdý4. kolo6–3, 5–7, 7–6(7–5)18.
3.Česko Tomáš Berdych8.Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálieantuka3. kolo6–0, 6–043.
4.Francie Gaël Monfils8.Shanghai Rolex Master, Šanghaj, ČLRtvrdý3. kolo4–6, 6–4, 6–212.
2017
5.Rakousko Dominic Thiem8.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdý4. kolo5–7, 7–6(7–4), 6–2, 6–211.
6.Rakousko Dominic Thiem9.Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monakoantuka3. kolo7–6(7–4), 4–6, 6–313.
7.Srbsko Novak Djoković2.Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monakoantukačtvrtfinále6–2, 3–6, 7–513.
8.Kanada Milos Raonic6.Mutua Madrid Open, Madrid, Španělskoantuka3. kolo6–4, 6–210.
9.Španělsko Rafael Nadal1.Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–48.
10.Rakousko Dominic Thiem4.Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina6–4, 6–18.
11.Švýcarsko Roger Federer2.Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)semifinále2–6, 6–3, 6–48.
2018
12.Argentina Juan Martín del Potro6.Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálieantuka3. kolo6–2, 4–5skreč10.
13.Jižní Afrika Kevin Anderson6.Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státytvrdý3. kolo6–2, 6–411.
14.Argentina Juan Martín del Potro3.Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státytvrdýčtvrtfinále7–6(7–5), 7–6(7–4)11.
2019
15.Německo Alexander Zverev5.Noventi Open, Halle, Německotrávačtvrtfinále3–6, 6–1, 7–6(7–3)33.
2020
16.Španělsko Rafael Nadal1.ATP Cup, Sydney, Austráliečtvrtfináletvrdý6–4, 7–6(7–5)11.
2021
17.Německo Alexander Zverev6.Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monakoantuka3. kolo6–4, 7–6(9–7)15.

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Pořadí711. 309. 229. 174. 46. 113. 22. 16. 11. 7. 22. 11. 15. 39.

Čtyřhra

Rok20082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Pořadí1107. 1525. 632.957. 1282. 1266. 377. 571. 547. 507. 164. 249. 795.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Goffin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m David Goffin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  2. a b David Goffin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  3. David Goffin Breaks Top 10 and Makes History, Tennis Channel, 20. února 2017.
  4. David Goffin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Řím: Berdych utrpěl nejpotupnější porážku kariéry, Federer prohrál s Thiemem [online]. Tenisportal.cz, 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  6. ATP Staff. Murray Moves Into Rome QFs [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Goffin v Shenzhenu přerušil sérii šesti finálových nezdarů a má třetí titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-01 [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. Goffinova pohádka! V Londýně porazil i Federera a je ve finále Turnaje mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-18 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  9. Federer To Make Record 15th Appearance At Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Dimitrovova tečka za životní sezonou? Triumf na Turnaji mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-19 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000