David Hrbek
| David Hrbek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. ledna 1968 (54 let) Olomouc  Československo |
| Povolání | spisovatel, bohemista, anglista, kurátor a učitel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
David Hrbek (* 26. ledna 1968 Olomouc) je lektor Muzea umění v Olomouci, moderátor a český spisovatel.
Život
Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci aprobaci česká filologie, anglická filologie. V rodišti působil sedm let jako učitel na Slovanském gymnáziu. Od roku 2000 pracuje jako lektor animací v Muzeu umění Olomouc. Od roku 2003 rovněž působí jako moderátor talkshow s názvem Scénické rozhovory v pražském Švandově divadle. Mezi jeho hosty byli například Václav Havel, Tomáš Sedláček, Tomáš Klus, Suzanne Vega, Tommy Emmanuel, Michael McCartney (bratr Paula McCartneyho), Lou Reed, Michael Nyman, Hana Hegerová, Jiří Bartoška, Jiří Grygar, Libor Pešek, Bára Hrzánová, Jindřich Štreit, Vojtěch Dyk a desítky dalších osobností kulturního a společenského života. Od února do června 2011 uváděl svou Talkshow Davida Hrbka nejprve v olomouckém Arktic Music Clubu, od září 2011 našel pořad svou domovskou scénu v Divadle hudby Olomouc a nově v kroměřížském Domě kultury.[zdroj?]
Dílo
Charakter Hrbkovy literární tvorby spočívá v zaznamenávání detailů ze skutečnosti, v převyprávění příběhů z každodenního života, v prostém shromáždění materiálu bez většího komponování a přebytečných dějových zvratů. V jeho textech je ponechán prostor pro čtenáře a jeho vlastní fantazii. Autorovi je vlastní jemný humor skrývající se za poetickým jazykem. Využívá bohaté symboliky a metafor. V díle je rovněž patrný židovský původ – propojení minulosti se současností.[zdroj?]
Kromě spolupráce s olomouckým Divadlem hudby a pražským Švandovým divadlem je rovněž autorem několika rozhovorů pro časopis Reflex (např. Suzanne Vega, Klaus Voormann, Oliviero Toscani, Josef Jařab, Benjamin Kuras či sestry Steinovy). Na jeho autorském kontě jsou také tři velké knižní rozhovory.[zdroj?]
- Šumný Vávra, 2001, nakl. Pražská scéna. Interview s Davidem Vávrou.
- Všechno je sázka, 2006, nakl. Dokořán. Přepis dvanácti vybraných rozhovorů z pořadu Scénické rozhovory ze Švandova divadla.
- Někdy ráj, 2008, nakl. XYZ. Rozhovor s fotografem Robertem Vanem.
- Dvacet zářících drahokamů, 2010, nakl. Jaroslav Vacl. Povídková kniha. Knihu ilustrovala Markéta Šimková v grafické úpravě Petra Šmalce. Dvacet zářících drahokamů obsahuje kratší autobiograficky laděné texty. Jedná se o vzpomínky na dětství, dospívání viděné jak z perspektivy dospívajícího kluka, tak z perspektivy již dospělého člověka. Tyto vzpomínky poskládané do příběhů, životních historií jsou jednotícím motivem knihy. Příběhy jsou vyprávěny přímočaře, avšak zároveň s jemným humorem, lehkou nostalgií a melancholií; jsou vyprávěny prostě, ale upřímně. Postavami v těchto krátkých textech, jež jsou záznamem reality, detailů ze skutečnosti a životních zážitků, jsou lidé z autorova blízkého okolí – jeho rodina.
- Je autorem libreta operního muzikálu Labyrint vášně Tomáše Hanzlíka, v němž pohostinsky vystoupila operní pěvkyně, laureátka Ceny Thálie Soňa Červená.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“