David Jan Novotný

Prof. MgA. David Jan Novotný
Narození28. listopadu 1947 (75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, vysokoškolský učitel, scenárista, publicista, učitel a filmový scenárista
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1971–1976)
gymnázium
Témataliteratura, filmová scenáristika, publicistika a školství
RodičeJan Blahoslav Novotný
PříbuzníMarta Kellerová (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Jan Novotný (* 28. listopadu 1947 v Praze) je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista.

Profesní kariéra

Po maturitě prošel řadou povolání: pracoval na poště, jako kočí a pastevec krav u státního statku v Krkonoších, divadelní vrátný, závozník v pekárnách, asistent produkce v Krátkém filmu Praha, uklízeč v divadle Semafor, vrátný ČSA, závozník v mydlovaru, asistent produkce na Barrandově, pomocný dělník v tiskárně, asistent režie v Krátkém filmu. Po absolutoriu FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, nastoupil v roce 1977 jako scenárista Filmového studia Barrandov. V roce 1990 byl přijat jako odborný asistent na FAMU na katedru scenáristiky a dramaturgie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem a v roce 2001 profesorem. Od roku 1991 působí na katedře žurnalistiky FSV UK; v letech 20042007 byl prvním rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 přednášel dramaturgii na bývalé Literární akademii (soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), kde byl v letech 2010–2013 prorektorem a garantem oboru Literární tvorba. Je autorem filmových a televizních scénářů, desítky povídkových sbírek, novel a knih pro děti, teoretických textů o dramaturgii a scenáristice a publicistických textů v MfDnes, Lidových novinách, Hospodářských novinách. V roce 2008 publikoval Manifest pisoidního realismu, v němž vytyčuje nový umělecký směr v literatuře, malířství a figurální tvorbě. V roce 2011, 2012, 2014 a 2015 působil jako hostující pedagog na univerzitě ve finském Jyväskylä.

Otcem Davida Jana Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, děd evangelický teolog Adolf Novotný.

Dílo

Bibliografie

  • Jak rodí chlap, Praha: Československý spisovatel, 1982
  • Má rozkošná Múza s hadrem v ruce, Praha: Československý spisovatel, 1985
  • Jak nevyloupit poštu, Praha, Československý spisovatel, 1986
  • Strašáci a poustevníci, Praha, Albatros, 1989
  • Život a sny, Praha, Kalich, 1991
  • Můj nejlepší kámoš, Praha, Knižní klub, 1997, druhý hlavní cena v literární soutěži Knižního klubu za dosud nevydaný rukopis. Dostupné online a jako e-kniha.
  • Strážní andělé, Praha: Knižní klub, 2000
  • Pohádky z Ementálu, Praha, Mladá fronta, 2001; druhé vydání Praha, Brána, 2017
  • Chcete psát scénář?, Praha, AMU, 1995, 2000
  • Do You Want to Write Screenplays?, Praha, AMU, 2001
  • Ro(c)k na vsi, Lberec: Bor, 2004
  • O půl páté před krámem, Liberec, Bor, 2005
  • Pohádky ze starého mocnářství, Liberec, Bor, 2005
  • Dramatické konflikty Bible, Praha, Karolinum, 2005
  • Truhlářská sonáta, Liberec, Bor, 2006
  • Budování příběhu, aneb demiurgie versus dramaturgie, Praha, Karolinum, 2007
  • Vasarelyho kříž, Praha: Beletris, 2007[1]
  • Senior Quintet, Liberec, Bor, 2008
  • Sidra Noach, Praha, Knižní klub, 2010, hlavní cena v literární soutěži Knižního klubu za dosud nevydaný rukopis; nominace na cenu Magnesia Litera 2011 v kategorii próza
  • Gilgul, Praha, Knižní klub, 2013
  • Noetova sidra (překlad do slovinštiny), Kranj, Založba Narava, 2014
  • Úvahy o mýtu, Praha, Karolinum, 2014
  • Zpověď agenta StB, Praha, Brána, 2016
  • Dybuk a ďábel, Praha, Brána, 2017
  • Soukromá historie Páté čtvrti a okolí, Praha, Academia, 2018
  • Daleko od zahrady Eden, Praha, Kalich, 2020
  • Rozinky v blátě, Ikar, 2023

Filmografie

  • Jak rodí chlap (r. Zdeněk Troška, Jan Ekl, Vladimír Drha) 1979
  • Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (scénář spolu s Karlem Steigerwaldem a Vladimírem Kalinou; r. Tomáš Svoboda) 1979
  • Blázni, vodníci a podvodníci (r. Tomáš Svoboda) 1980
  • Plaché příběhy (adaptace povídek Karla Čapka; r. Zdeněk Flídr. Tomáš Tintěra a Dobroslav Zborník) 1980
  • Zátah (r. Stanislav Strnad)1981
  • Podfuk (scénář spol. s dr. Josefem Pohlem, r. Jan Schmidt)1985
  • Pátá čtvrť: zmizelé město pražské (dokumentární film, r. Josef Císařovský) 2011

Televize

  • Někdo schází u stolu (r. Pavlína Moskalyková)1990
  • Strážní andělé (r. Petr Koliha)1996
  • Motel Anathema (dvanáctidílný seriál s bývalými studenty FAMU, Kateřinou Fukovou, Hanou Musilovou a Petrem Slabým, r. Jiří Kos) ČT 1998
  • Causa Kain č.j.2 (r. David Sís) ČT 1998
  • Nesesmilníš – homosexualita a víra, dokument, (r. Stanislav Zeman) ČT 2004
  • Mendelovi (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Tatahotel (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Soutchán (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Než řekneš švec (úvodní díl tv. seriálu Policajti z cenra) ArtForum 21 2012

Dramaturgie a dramaturgická spolupráce

  • Eliška má ráda divočinu (r. Otakáro Schmidt) 1999
  • Děvčátko (r. Benjamin Tuček) 2003
  • Mistři (r. Marek Najbrt) 2004
  • Hranice (r. Martin Kopp, koprodukce Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a ČT) 2006
  • Všechno nejlepší! (r. Martin Kotík) 2006
  • Vy nám taky, šéfe! (r. Martin Kotík) 2008
  • Policajti z centra (Česko-slovenský televizní seriál. r. Jiří Cieslar a Tibor Szilvasi) 2012

Reference

  1. recenze románu Vasarelyho kříž[nedostupný zdroj] na Portálu české literatury

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Svět knihy 2011 - David Jan Novotný.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
David Jan Novotný na 17. mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“