David Kuh

David Kuh
David Kuh, karikatura z r. 1865 (Humoristické listy)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1872 – 1873
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1862 – 1873
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	12. dubna 1819 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	26. ledna 1879 (ve věku 59 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Commons	David Kuh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Kuh (12. dubna 1819 Praha^[1] – 26. ledna 1879 Praha^[2]) byl pražský německý novinář a liberální politik německé národnosti a židovského původu. Vydával a redigoval deník Tagesbote aus Böhmen, v němž prosazoval zájmy českých Němců a podporoval prosincovou ústavu. Vystupoval proti pravosti Rukopisu královédvorského. Roku 1862 byl zvolen na Český zemský sněm, v letech 1872–73 zasedal i v Říšské radě. Byl zásadním protivníkem české politické reprezentace, velmi neoblíbeným mezi Čechy.

Narodil se 11. dubna 1819 v pražské židovské rodině. Absolvoval gymnázium v Praze, poté pobýval v Prešpurku a studoval medicíinu ve Vídni. Roku 1848 se stal novinářem v uherském německém listu. Za otištění básně, zaměřené proti banu Jelačićovi, byl téhož roku zatčen a jeden a půl roku vězněn – nejprve v Osijeku, poté v Terezíně.^[3]

Po propuštění se vrátil do Prahy, kde založil deník Tagesbote aus Böhmen. 25. výročí tohoto listu bylo roku 1877 široce oslavováno jeho příznivci. Byl členem řady německých sdružení.^[3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V červnu 1862 byl v doplňovací volbě zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Most, Hora Svaté Kateřiny a Jirkov).^[4] Mandát zde obhájil v řádných zemských volbách v Čechách v lednu 1867,^[5] stejně jako i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.^[6] Zvolen byl opětovně i v následujících zemských volbách roku 1870^[7] a zemských volbách v roce 1872.^[8] Na mandát rezignoval roku 1873.^[9] Profiloval se jako obhájce ústavy, němectví a liberalismu (tzv. Ústavní strana).^[10]

Roku 1872 ho zemský sněm delegoval i do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Čechách. Složil slib 7. května 1872.^[11] Uváděl se jako majitel tiskárny. Bytem Praha.^[12]

Zemřel náhle na mrtvici 26. ledna 1879 ráno v redakci svého listu.^[13] Nekrolog v německém deníku Bohemia ho ocenil jako vynikajícího a nadšeného bojovníka za prosincovou ústavu. Zanechal po sobě vdovu, dva syny a pět dcer.^[3]

V mládí měl Kuh romanticky přátelský názor na Čechy, které, podobně jako jeho současníci Alfred Meißner a Moritz Hartmann, pokládal za téměř zaniklý národ. Ve Vídni byl jedním z organizátorů slovanského bálu. Během revolučního roku 1848 se ale jednoznačně postavil na stranu Němců. Do roku 1858 vystupoval umírněně a ve svém listu publikoval např. Řezáčovu obranu českého školství nebo články F. L. Riegra a Jana Palackého.^[13]

Roku 1858 vyšla v Tagesbote série článků, v nichž anonymní pisatel zpochybňoval středověký původ Rukopisu královédvorského a vyslovil podezření, že padělatelem byl Václav Hanka. Článek vyvolal rozruch a vedl k Hankově žalobě na Kuha pro urážku na cti. Pražský zemský soud uznal Kuha 25. srpna 1859 vinným a odsoudil ho k dvouměsíčnímu vězení, ztrátě kauce a úhradě soudních nákladů; vrchní soud tento rozsudek 26. září 1859 potvrdil, nejvyšší soud ve Vídni ale nakonec žalobu zamítl a Kuha osvobodil.^[14]

Po sněmovních volbách r. 1862 se jasně postavil na stranu odpůrců českého národního programu.^[13] Byl proto mezi Čechy velmi neoblíbený a terčem různých vtipů.^[15] Nekrolog v Národních listech ale na druhou stranu uznal, že byl vždy zásadový a svůj boj vedl férově a otevřeně.^[13]

• Pražská německá literatura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Kuh na Wikimedia Commons
• David Kuh v YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe (angl.)
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Kuh David 1819