David Oppenheimer

David Oppenheimer
David ben Abraham Oppenheimer na mědirytu od Jana Jiřího Balzera (1772)
Narození	červen 1664 (8. sivanu 5424) Worms
Úmrtí	12. září 1736 (7. tišri 5497) (ve věku 72 let) Praha
Povolání	rabín a sběratel
Denominace	judaismus
Dynastie	Oppenheimerové
Hlavní zaměření	rabínská literatura
Pohřben	Starý židovský hřbitov v Praze Josefově
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David ben Abraham Oppenheimer, hebrejsky רבי דוד בן אברהם אופנהיים (červen 1664 ve Wormsu – 12. září 1736 v Praze) byl pražský vrchní rabín, zemský rabín moravský a český, velký znalec Talmudu a vášnivý bibliofil.

Život

David Oppenheimer se narodil v německém Wormsu do zámožné rodiny, jeho otec Abraham zde byl vedoucím představitelem židovské obce. V mládí byl žákem rabína Gersona Ulifa v Metách, jehož literární odkaz publikoval, studoval také u Já'akova Sacka, otce Chachama Cviho (a tedy dědečka Já'akova Emdena). Jeho strýcem byl Samuel Oppenheimer, tzv. "dvorní Žid" a císařský dodavatel pro rakouskou armádu v rakousko-tureckých válkách.

Oppenheimer se roku 1686 stal rabínem a již o čtyři roky později, v roce 1690 byl v pouhých 26 letech zvolen rovnou zemským rabínem (landesrabbiner) moravským se sídlem v Mikulově. Roku 1702 pak byl jmenován vrchním pražským rabínem. Císařským výnosem z roku 1718 byl povýšen do úřadu vrchního zemského rabína českého a moravského a obě funkce vykonával až do své smrti z Prahy.

V roce 1701 byl Oppenheim také jmenován "knížetem země izraelské" ("Nasí Érec Jisra'el"), později i rabínem Jeruzaléma, což bylo bezpochyby vyjádření díků a uznání podpory tamní v té době nepočetné, avšak symbolicky nesmírně důležité židovské komunity; především za jeho finanční zásluhy, z velké míry spolurealizované právě se strýcem Samuelem z Vídně.

Taktéž díky strýcově štědré finanční podpoře byla za Oppenheimerova rabinátu v Židovském ghettu po ničivém požáru Prahy v roce 1689 vystavena honosná barokní Klausová synagóga, dodnes jedna z největších v Čechách. Na finanční podporu Samuela Oppenheimera dodnes upomíná dedikační nápis na svatoschráně na Tóru.

Za svého života se mu podařilo shromáždit obrovské množství hebrejských a jidiš knih, jeho knihovna čítala asi 8000 svazků (asi 7000 výtisků a asi 1000 rukopisů) a patřila tak ve své době k nejrozsáhlejším sbírkám tohoto druhu v Evropě. Tento počin by opět nebyl možný bez podpory štědrého strýce Samuela; část knih pro něj během osmanské kampaně obstaral jakožto válečnou kořist samotný princ Evžen Savojský. Drtivá většina tzv. "Oppenheimerovy sbírky" byla po jeho smrti prodána do univerzitní knihovny v anglickém Oxfordu, kde dodnes tvoří základ zdejší judaistické sbírky.^[1]

Je autorem asi dvaceti knih zabývajících se zejména halachou a aggadou, včetně nejznámějšího díla, svazku rabínských responzí s názvem נשאל דוד "Nešal David" - "Tázali se Davida".

Rabín David Oppenheim patří vedle rabiho Löwa, Jom Tov Lipmanna Hellera, Kli Jakara či Jechezkela Landaua k nejvýznamnějším rabínských osobnostem Čech a Moravy, jehož dílo a odkaz je dodnes celosvětově ceněno a studováno.

Jeho hrob se nachází na Starém židovském hřbitově v Praze-Josefově. Náhrobní kámen byl v roce 1978 restaurován.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Oppenheimer (Rabbiner) na německé Wikipedii.

Literatura

TEPLITSKY, Joshua. Kníže knih. Jak jeden sběratel vybudoval nejtrvalejší a nejpozoruhodnější židovskou knihovnu v dějinách. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3312-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Oppenheimer na Wikimedia Commons
• Literatura od a o Davidu Oppenheimerovi v Karlsruheském virtuálním katalogu (německy) Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Dějiny rodiny Oppenheimerových (německy)