David Vávra
Akad. arch. David Vávra | |
---|---|
David Vávra v roce 2019 | |
Narození | 9. března 1957 (66 let) Praha Československo |
Alma mater | ČVUT v Praze AVU v Praze |
Povolání | herec, spisovatel, architekt, publicista a básník |
Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
Děti | Viktorie Vávrová Debora Vávrová Marie Vávrová Vojtěch Vávra |
Rodiče | Zdeněk Vávra[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
David Vávra (* 9. března 1957 Praha) je český architekt, herec a spisovatel. Společně s Milanem Šteindlerem v 70. letech 20. století v Praze spoluzakládal divadlo Sklep.
Život a činnost
Pochází z Prahy-Braníku, kde vyrůstal a kde dodnes bydlí. K tomuto místu se vztahuje celý jeho život. Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Jako architekt stejně jako jeho otec Zdeněk Vávra[2] (☆1927 Opava, † 2000 Praha) působí především v Praze a okolí. Je znám též jako spoluautor a zasvěcený průvodce úspěšného televizního seriálu Šumná města. Působí též jako příležitostný básník, obzvláště při slavnostních příležitostech.
Politická orientace
Měl blízko k monarchismu[3] a v roce 1999 byl jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia spisovatele Petra Placáka.[4] V roce 2013 podpořil též založení LES (Liberálně ekologické strany), kterou zakládal Martin Bursík.[5] Naopak v rozhovoru z roku 2020 se proti označení za monarchistu ohradil a řekl, že je „typický sociální demokrat první republiky.“[6]
Architektonická činnost
Jako architekt se věnuje především obnovám budov, v menší míře i navrhování nových budov, a to budov pro bydlení.
Vítězný návrh nové budovy Národní knihovny od Jana Kaplického označil za vizionářskou stavbu s velkým potenciálem pro význam české architektury. Podle Davida Vávry je kvalitní architektura hodna být v kontextu se starší architekturou. Moderní (a dobré) může koexistovat se starým. V jeho dílech je v pozadí cítit inspiraci z období moderních proudů architektury ze začátku dvacátého století. Nenásilně a harmonicky působí například kubistické prvky osvětlení ve vstupním foyer Švandovo divadla a interiér baru kulturního domu Dobeška navržen v decentním retro-stylu. Roku 2023 je plánována brána v evangelickém sboru v Chrástu u Plzně.[7]
Realizovaná díla
Budovy
- (Knihovna města Hradce Králové (rekonstrukce továrny Vertex, interiér)
- Kulturní dům Dobeška (rekonstrukce, interiér)
- Muzeum voskových figurín na Karlštejně
- Švandovo divadlo na Smíchově (rekonstrukce, interiér)
- Kino Drahomíra v Karlových Varech (rekonstrukce, interiér)
- Rekonstrukce sborového domu evangelické církve v Modřanech
- Rekonstrukce sborového domu církve evangelické v Braníku
- Městské divadlo Kladno (kompletní rekonstrukce budovy)
- Návrh kostela Božího milosrdenství v Třemošnici (doposud nerealizován)
- Apartmánový dům v Šebestově na Šumavě (rekonstrukce)
- Bytový komplex v Praze v Ďáblicích (rekonstrukce)
Interiéry
- Palác Akropolis (spolupráce s Františkem Skálou)
- Bar Práce, Praha
- Divadelní scéna, hřiště a dřevěná archa dětského koutku ZOO Praha
- Africké muzeum Dr. Emila Holuba, Holice
- Návrh malířské výzdoby divadelního sálu evangelického kostela v Nuslích
Jiné
- Pomník Franze Kafky v Praze (spolupráce s Jaroslavem Rónou)
- Dřevěná vyhlídková plošina na Branické skále
- Elektrická kytara Jolana Brussell, limitovaná edice na počest Ladislava Jana Kořána
Výstavy
- 2017 Běžet s domy, David Vávra, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 15. březen – 7. květen 2017[8], katalog[9]
Spisy
- VÁVRA, David. Běžet s domy. Praha: Grada, 2017. 157 s. ISBN 978-80-271-0467-3.
Herectví
Založil vlastní alternativní divadlo Sklep. Jako herec účinkoval v desítkách filmů. V televizi ho proslavila role Egona v rámci jazykových kurzů Alles Gute satirického pořadu Česká soda. Oblibu si získal také jako průvodce v populárně-naučném televizním seriálu Šumná města o moderní české, moravské a slezské architektuře. Netradičním, spíše poetickým než odborným přístupem přibližuje divákům významná architektonická díla v městech České republiky. Na cyklus navázal pořad Šumné stopy, který se zaměřil na tvorbu českých architektů v zahraničí.
Podílel se i na scénografické architektonické tvorbě.
Filmografie (výběr)
- 1988 – Pražská 5
- 1988 – Kopytem sem, kopytem tam
- 1990 – Kouř
- 1991 – Vyžilý Boudník
- 1996 – Kamenný most
- 1998 – Pasti, pasti, pastičky
- 2003 – Mazaný Filip
- 2014 – Vejška
- 2018 – Chata na prodej
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Vávra na slovenské Wikipedii.
- ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
- ↑ ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ "Ať žije monarchie," křičel průvod studentů. Radio Praha [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Nepraktická výzva. Babylon [online]. 2018-01-04 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Bursík zakládá stranu LES. Fandí mu Švejnar či Horáček. Týden.cz [online]. 2013-08-27 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Luděk. 66 otázek Luďka Staňka: Architektura je vědecké umění, vrchol estetiky, říká David Vávra. Hospodářské noviny [online]. 2020-05-15 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
- ↑ V Chrástu postaví bránu podle návrhu Davida Vávry : KřesťanDnes
- ↑ Běžet s domy, David Vávra [online]. Galerie Jaroslava Fragnera [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-07.
- ↑ VÁVRA, David. Běžet s domy. Praha: Grada, 2017. 157 s. ISBN 978-80-271-0467-3.
Literatura
- Petránsky, Ľ.: Profil architekta – David Vávra. ASB 10, 2007, s. 78–84
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu David Vávra na Wikimedia Commons
- Osoba David Vávra ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je David Vávra
- Můžeme dál... – přednášky o architektuře nahrávané stanicí ČRo Leonardo v podobě audioslideshow
- Online přednášky Davida Vávry
- David Vávra v Česko-Slovenské filmové databázi
- David Vávra na Kinoboxu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Øyvind Holmstad, Licence: CC BY-SA 3.0
Franz Kafka statue by Spanish Synagogue in Josefov.
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
David Vávra (2019)